Rád bych vám ukázal jednu dominantní stavbu Žižkova, po velmi zdařilé rekonstrukci, která proběhla v letech 2018-2022 a to devadesát let poté, co byl jakožto Muzeum Památníku osvobození v roce 1932 otevřen. A tou jsou budovy Armádního muzea a VHÚ Žižkov a jejich interiéry, které nenabízejí jen (mimochodem stojí určitě za shlédnutí) expozice, ale samy o sobě jsou jedinečným historickým exponátem. Důležitá věc: pro veřejnost zůstává nadále VSTUP ZDARMA. Jediným omezením tu je otevírací doba: denně kromě pondělí 10:00 - 18:00.
Dokonalost a krása se prý skrývají v detailu. Určitě je to pravda, teprve když jsou věci i díla skutečně dotažená do všech jednotlivostí, může vyniknout celek. Československý stát a jeho duch se pak promítal i do barevností vnitřní výzdoby. Stropy jsou provedené v barvách modré, červené a bílé - evokovaly barvy československé vlajky. Stejný barevný nádech má pak i mramorová podlaha v obou patrech muzea, respektive ve zdejších foyer. Ty nás budou z našeho pohledu této EC, hlavně zajímat, neboť obsahují zajímavé fosilie a to v mimořádně hojném množství.
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity). K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence. Jsou většinou bílé, ale díky různým příměsím mohou nabývat nejrůznějších barev. Názorná ukázka tři různých barev je zde na podlahách. My se ale nebudeme zabývat ani "modrou" ani "bílou" formou, ale "červenou ", která je tu ve skutečnosti spíše medová, nažloutlá až dorůžova a v různých barevných odstínech a bizarních kombinací, vytvořených samotnou prirodou. V ní se nachází různě velké fosilie.
Fosilie
Fosilie jsou tvořeny mnoha různými způsoby, ale většinou vznikají, když rostlina nebo zvíře uhyne ve vodním prostředí a je pohřbeno v bahně. Měkké tkáně se rychle rozkládají, takže zbydou jen tvrdé kosti či skořápky. V průběhu doby se sediment usazuje na zbytcích organismu a ztvrdne do skály. Tím brání obaleným tvrdým tkáním v rozpadu a minerály nahrazují původní organický materiál buněk v procesu zvaném "zkamenění".
Vědecká klasifikace:
Říše: Animalia (živočichové)
Podříše: Metazoa (mnohobuněční)
Oddělení: Eumetazoa (vyšší mnohobuněční)
Kmen: Mollusca (měkkýši)
Třída: Cephalopoda (hlavonožci)
Podtřída: Ammonoidea (amonoidi)
Řád: Ammonitida (amoniti)
Amonité patří mezi hlavonožce, jsou blízkými příbuznými chobotnic (i přes jejich šnečí tvar). Amonité se vyskytovali od období devonu až do konce křídy. Před 65 miliony let, vymřeli zároveň s dinosaury. Amonité existovali 350 milionů let, a byl jeden z druhů a tvoří nejrozmanitější živočišný skupinu historie Země. Amonites měli vnitřní komorový systém se spojovací trubicí. Ta vtáhla vzduch do jednotlivých komor Amonitů. Tímto způsobem se mohli Amonité ponořovat a vynořovat.
Amoniti jsou vyhynulí draví hlavonožci žijící v mořích od devonu do konce křídy, kdy je vyhubil stejně jako vyhubil stejně jako dinosaury pád meteoritu. V mořských usazeninách se do dnešních dnů dochovaly schránky amonitů tvořené z uhličitanu vápenatého (aragonitu). Amoniti obvykle dosahovali velikosti v řádu několika centimetrů až desítek centimetrů. Největší nalezený exemplář měří 174,2 cm.
Měkká těla amonitů byla chráněna pevnou schránkou podobnou dnešním loděnkam. Přes tuto podobnost, jsou amoniti více příbuzní s recentními chobotnicemi, sepiemi a olihněmi. Název "amonit" pochází ze spirálovitého tvaru schránky, která připomíná pevně stočené beraní rohy, zobrazované u egyptského boha Amona.Schránka amonitů se skládá z protokonchy (počáteční komůrka), fragmokonu a obývací komory. Schránka je uvnitř rozdělena jednotlivými přepážkami na celou řadu samostatných komůrek, čímž se zásadně liší od ulit břichonožců. Jednotlivé komůrky byly navzájem propojeny úzkou sifonální trubicí, která je velmi úzká a prochází na vnějším obvodu schránky. Propojení komůrek mělo hydrostatickou funkci. Živočich obýval pouze poslední komůrku a ostatní byly vyplněny plynem a sloužily k nadnášení schránky.
Amoniti s tenkostěnnými, štíhlými a hladkými schránkami se pokládají za dobré plavce a dravce, kteří žili v pelagických zónách (v oblasti volné vody moří). Rody se silnostěnnými, širokými a skulpturovanými schránkami patrně žili při mořském dně. Ústí schránky bylo kryto kápí nebo víčky - aptychy. Funkce aptychů nemusela být jen uzavírací, mohly být také součástí čelistního aparátu.
Chapadla, která obklopovala ústní otvor a spolu s hlavovou částí živočicha, vyčnívala ze schránky a napomáhaly lovu kořisti i pohybu. Rychlý pohyb amonitům umožňovala schopnost prudce vystřikovat vodu, což bychom mohli označit za jakousi formu reaktivního pohybu. Dodnes tento princip slouží k rychlému pohybu většině hlavonožců. Díky své pohyblivosti se amoniti rychle rozšířili do všech světových moří.
U amonitů se rozlišují tři základní typy sutur - švů:
- amonitový (sedla i laloky složitě členěné)
- ceratitový (hladká sedla a zvlněné nebo vroubkované laloky)
- goniatitový (hladká sedla a laloky).
Amoniti dnes zdobí četné sbírky po celém světě. Mohou být otesané pro zvýraznění vnějšího tvaru schránky, vyleštěné pro odhalené vnitřní struktury, ale nejčastěji je můžeme vidět rozříznuté ve dví a na řezu vyleštěné. Jsou také hojným obchodním artiklem v mnoha muzeích i jinde. Mezi největší naleziště patří Maroko nebo Madagaskar, poměrně běžní jsou i v České republice.
Zkameněliny amonitů znali již starověcí učenci nejpozději v 1. století n. l. Sehráli také jistou úlohu v mytologii, kdy některé jejich zkameněliny byly považovány za magické „hadí kameny“.
Pokud byste si chtěli přečíst i fosiliích více: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosilie, http://www.cackon.net/sbirka/.
Úkoly pro zalogování keše:
1) V jakém časovém horizontu ( v mil.let ) se vyskytovali tito živočichové v mořích ?
2) Identifikujte živočicha, jehož fosilie zde v podlaze můžete najít.
3) Určete geometrický tvar (obrazec), který je pro fosilie tohoto živočicha typický.
4) Zjistit velikost zkameněliny před vstupem do expozice s napsaným letopočtem nade dveřmi 1740-1914.
5) Vyfotografujte se s libovolnou fosilii, zde v muzeu tak, aby Vás bylo možné identifikovat, nebo své osobní GPS, či soukromého předmětu s vaším nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Logovat můžete okamžitě, po odeslání odpovědi přes profil. Pokud bude odpověď chybná, tak vás budu kontaktovat. Logy bez odpovědi budou smazány.