Vítáme Vás na naší další sérii, která se bude tentokrát věnovat Sluneční soustavě. Nechali jsme se inspirovat dvěma sériemi u jezera Most – Slunce a Měsíc, a vytvořili jsme ještě navíc Planetu. Alespoň tedy na mapě… Na výchozích souřadnicích se krabičky samozřejmě nenachází, jejich umístění si musíte vyluštit. U každé kešky jsem Vám shrnula pár informací o různých částech Sluneční soustavy, a abyste je mohli najít, musíte u každé správně odpovědět na otázku pod textem. U správné odpovědi jsou napsané souřadnice místa, kde se krabička nachází.
Jedná se o středně dlouhý okruh, který začíná poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Projdete se kolem jezera Most, podél řeky Bíliny a vrátíte se zpět ke kostelu z druhé strany. Upozorňuji, že pro žádnou keš není třeba vstupovat do kolejiště, ani do řeky, ani lézt na stromy. Všechny jsou umístěny poměrně blízko cesty. Kešky pod čísly 1 až 16 jsou mikro, většinou visí na stromě, některé jsou magnetické, případně jsou schované pod kameny. Samozřejmě můžete využít nápovědu, případně i fotohint, na který v nápovědě upozorním.
Celou trasu zvládnete s kočárkem, což máme několikrát vyzkoušeno, a také můžete jet na kole. Auta nechte prosím zaparkovaná v okolí kostela. Můžete také využít MHD, nejbližší autobusovou zastávkou je RICO nebo Děkanský kostel, pokud pojedete tramvají, můžete vystoupit na zastávce Zimní stadion a projít přes most směrem ke kostelu.
Předem upozorňuji, že kolem kešky číslo 9 se nachází z obou stran proluka z důvodu značného přeplnění okolí jezera, tak se nelekejte, že máte třeba vyluštěno špatně. V textu každé kešky jsou také fotky z okolí jezera a kostela, které jsme pořídily s dcerkou při procházkách v těchto místech za účelem tvorby této série. Bonusová keška se nachází pod číslem 17, je střední velikosti a k jejímu nalezení budete potřebovat bonusová čísla, která se postupně opakují v každé z kešek série, tak si je po cestě zaznamenejte. Pokud budete chtít, můžete k logům přidat také nějaké fotky, avšak prosím, nefoťte přímo umístění či provedení keší. Děkujeme a přejeme příjemnou procházku.
Nyní přejdeme k jednotlivým textům …
Sluneční soustava 15 Komety
Kometa, zastarale vlasatice, je malé těleso Sluneční soustavy složené především z ledu a prachu obíhající po velice excentrické dráze kolem Slunce. V závislosti na gravitační interakci s jinými planetami (např. s Jupiterem) se může její dráha změnit, stát se méně výstřednou nebo může kometa Sluneční soustavu úplně opustit.
Komety jsou známé pro své nápadné ohony (chvost či ocas). Ohon je složen z plynu a prachových částic, dalšími částmi komety jsou jádro a koma. Jádro je pevné o velikosti kilometrů (desítek kilometrů), koma je plynný obal kolem jádra. Když se kometa přiblíží ke Slunci, začnou se plyny odpařovat a tvoří tak ohon.
První kometa, která byla pozorována teleskopem, byla tzv. Velká kometa. Byla objevena 14.11.1680 Gottfriedem Kirchem. Jednalo se o jednu z nejjasnějších komet v 17. století a bylo možno ji pozorovat i ve dne.
Nejznámější kometou, která se objevuje periodicky, je Halleyova kometa. Je možno ji pozorovat ze Země každých 75-76 let. Edmund Halley (anglický astronom) v roce 1705 našel shodu v drahách komet z let 1531, 1607 a 1682. Dle toho předpověděl, že pokud je to stejná kometa, měla by se znovu objevit přibližně roku 1758-1759. Když se kometa objevila podle předpovědi, dostala jméno Halleyova kometa. Její další návrat se očekává roku 2061.
Druhá kometa, u které byla objevena periodická oběžná dráha, byla Enckeova kometa. Ta je zvláštní tím, že má svou dráhu mezi oběžnými drahami Jupiteru a Merkuru. Od svého objevení byla pozorována 59krát a za tu dobu zanechala na své dráze spoustu vyvrženého materiálu, což se projevuje v meteorických rojích. Nejznámějšími roji jsou Severní a Jižní Tauridy. Dalším známým meteorickým rojem jsou například Perseidy, které pochází od komety 109P/Swift-Tuttle.
Jako nejjasnější kometa za poslední dobu se označuje Hale-Boppova kometa, která svého maxima dosáhla roku 1997. Kohoutkova kometa je pojmenována po českém astronomu Luboši Kohoutkovi, který ji objevil roku 1973 ve hvězdárně v Hamburku. Další zajímavou kometou je například kometa Biela, která se pravděpodobně rozdělila a rozpadla se na meteorický roj, někde se uvádí doslova meteorický déšť.
Jak na keš?
Stačí správně odpovědět na otázku.
Jak se nazývá meteorický roj pocházející od komety 109P/Swift-Tuttle?
A) Perseidy N 50° 30.626' E 013° 39.697'
B) Tauridy N 50° 30.662' E 013° 39.679'
Hodně štěstí při lovu přejí Bydláci. 
