Keš není na úvodních souřadnicích
Klíč k rozluštění:
Bez vyluštění klíče nevyluštíte souřadky
ZELENÁ TI POMŮŽE
101110 101110 101110 1111100 101110 1111100 101101 101110 101101 101110 1111100 101101 1111100 101110 101110 1111100 1111100 101110 101101 101101 101110 1111100 101110 101110 1111100 101110 101110 101110 1111100 101101 101101 1111100 101110 1111100 101101 101110 1111100 101110 101101 1111100 1010
N 50° 01.PNH
E 017° 17.9H0
BOBR
Představte si, že sedíte na břehu slepého ramena Labe nebo Moravy a najednou vidíte na hladině v místech, kde není žádný proud, plavat velkou vrbovou nebo topolovou větev. Záhada, řeknete si, a vezmete si na pomoc dalekohled. Teprve s jeho pomocí se ukáže, že větev se nepohybuje sama o sobě, nýbrž že si ji v zubech drží vodní stavitel – bobr evropský.
Ještě před 20 lety by taková příhoda u nás nebyla možná, neboť původní bobři byli na našem území vyhubeni v 18. století a s výjimkou krátké epizody v první polovině 19. století, kdy se o jejich obnovení pokusili jihočeští Schwarzenbergové, byli na seznamu vyhubených druhů. Ke změně došlo až poté, co se jižním Německem a Rakouskem začali šířit bobři z kolonií vysazených koncem 70. let 20. století při horním toku Dunaje a Innu.
První „novodobý“ bobr se u nás objevil v roce 1979 na jižní Moravě a zanedlouho byl zjištěn i v jižních a západních Čechách. Dnes je bobr evropský velice rychle se šířícím druhem, čemuž napomohlo i vysazení několika párů na Moravě v Litovelském Pomoraví a v Oderských vrších.
Obraz jeho rozšíření se rok od roku dynamicky mění – co platilo před pěti lety, dnes už neplatí a za dalších pět let bude bobrů zase víc a na nových místech. V současné době máme tři hlavní centra výskytu – jihozápadní Čechy, dolní tok Labe od státní hranice po Střekov a prakticky celou východní polovinu Moravy od Ostravy po Břeclav.
Bobr evropský je náš největší hlodavec, dosahující úctyhodné hmotnosti až přes 30 kg. Svým způsobem života je napevno spjat s vodou, což ostatně prozrazuje i jeho vzhled. Má hustou a mastnou, tedy nesmáčivou srst, zadní nohy opatřené plovacími blánami a hlavně lysý zploštělý ocas, který mu slouží při plavání a potápění k pohonu a jako kormidlo zároveň.
Při pohledu na bobra si nelze nevšimnout ani obrovských, nápadně oranžových hlodáků, které jsou pro něho důležitým pracovním nástrojem. S jejich pomocí dokážou bobři porazit strom s kmenem o průměru přes půl metru. Postupují přitom systematicky a kmen ohlodávají rovnoměrně ze stran ve výšce několika desítek cm nad zemí, až se strom vlastní vahou skácí na zem a zbude pouze kuželovitý pařez. Naše nahrávka tuto situaci názorně dokresluje - zvuk hlodání doprovází pád stromu do vody. Bobři nejčastěji porážejí stromy o průměru do 20 cm, což je pro ně práce na jednunoc.