Chtěl bych vás pozvat na procházku ke zdejšímu Židovskému hřbitovu který se nachází mezi Bezdružicemi a Řešínem přímo na žluté turistické cestě. Nemyslím si že tohle místo bylo hodně navštěvované, spíš naopak. Kdo si však cestu mezi Židovským hřbitovem a Řešínem hodně oblíbil jsou mravenci kteří jsou v lesní části cesty doslova všude. Osobně doporučuju vyjít s Řešína odkud je to ke keši co by kamenem párkrát dohodil. Ale i cesta z Bezdružic kolem moc pěkného rybníka stojí rozhodně za to.
První Židé se usídlili v Bezdružicích zřejmě již v 17. stol. Ke konci 18. stol. zde bylo doloženo 14 židovských rodin a nejpočetnější byla židovská komunita v druhé polovině 19. stol., konkrétně v r. 1880 zde žilo 133 Židů.
Místní hřbitov je v písemnostech doložen až v druhé čtvrtině 19. stol., avšak vznikl mnohem dříve, zřejmě po r. 1760, kdy zdejší pozemek byl Židům darován tehdejším majitelem zámku z rodu Löwensteinů. Záznam o již existujícím hřbitově lze pak nalézt například na josefínské vojenské mapě z r. 1764.
Hřbitov sloužil k pohřbívání zemřelých nejen z Bezdružic, ale také z dalších okolních obcí jako např. Cebiv, Krsy, Lestkov, Skupeč a další. Na hřbitově se kdysi pravděpodobně nacházelo celkem až 500 náhrobků; jen v letech 1840-1894 zde proběhlo 350 pohřbů. Starší stély přibližně do poloviny 19. stol. obsahují výhradně hebrejské nápisy, od druhé poloviny 19. stol. převažují dvojjazyčné nápisy a na nejnovějších náhrobcích z 20. stol. převažuje němčina. Vzhledem k tomu, že kamenické řemeslo bylo Židům zakázáno a náhrobní kameny vznikaly v křesťanských dílnách, tak (podobně jako i na mnohých jiných židovských hřbitovech) zde hebrejské texty na náhrobcích často obsahují chyby. Nejstarší náhrobní kameny s převahou hebrejských nápisů se nacházejí v severní části hřbitova.
Po odchodu posledních místních Židů před 2. světovou válkou hřbitov chátral a dlouhá desetiletí se nacházel ve značně neutěšeném stavu. Mnohé náhrobky byly zničeny a rozkradeny, často použity k jiným účelům. Takto zřejmě posloužilo množství náhrobních kamenů při stavbě kravína v Řešíně, kde se nakonec v r. 2007 našlo 84 náhrobků pocházejících původně právě ze zdejšího hřbitova.
V letech 2011-2012 došlo ke kompletní rekonstrukci hřbitova, kterou organizoval německý dobrovolnický spolek, jenž předtím opravil již několik židovských hřbitovů v bývalých Sudetech. Rekonstrukce probíhala pod vedením PhDr. Ing. Václava Chvátala z Muzea Českého lesa v Tachově, s nímž spolek spolupracoval. Při rekonstrukci bylo vztyčeno a navráceno na svá místa zhruba 100 pomníků, další náhrobní kameny jsou opřeny o zbytky ohrazení při jižní a západní stěně. V současnosti tak stojí na hřbitově něco kolem 150 kamenů včetně jejich fragmentů, z nichž nejstarší je náhrobek pocházející z r. 1762. Různé další artefakty pocházející z místního židovského hřbitova, které byly nalezeny při jeho rekonstrukci, jsou nyní uchovány v Tachovském muzeu.
