Lilli Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem – 17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.
Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do židovské rodiny českých Němců. Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemikem a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou. V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat do Spojených států. Usadili se ve státě New Jersey.
V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce). Právě zde se poznala s Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Hornig byl uznávaným chemikem a v manželství se jim později narodily čtyři děti.
Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.
Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi, Harrymu S. Trumanovi.
Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti, např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.
Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut. Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.
Jak na keš 
Na úvodních souřadnicích naleznete pamětní desku Lilli Hornigové. Je to fotografie na které je zachycena slavná vědkyně ve věku šesti let právě v Ústí nad Labem. Vedle této fotografie je ještě destička s textem popisujícím její život. Právě v tomto domě v prvním patře žila s celou svou rodinou až do svých osmi let. Vaším úkolem bude zjistit z destičky čtyřmístné číslo wxyz, které najdete v textu mezi uvozovkami.
Potom spočítejte A = x + 4; B = w + 6; C = y + 2;
DEF = ABC + 002
A konstanty A, B, C, D, E, F dosadte do souřadnic.
Finální souřadnice:
50° 39.ABC
14° 01.DEF
Kontrolní součet: A + B + C + D + E + F = 38
Přejeme Vám příjemný a ničím nerušený lov. 
HaB1
Zajímavost: Film Oppenheimer (2023) - V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… Lilli Hornigovou si ve filmu zahrála Olivia Thirbyová.