Ostrý (Čertův) kámen
Přijměte prosím pozvání na místo se zajímavou geologickou historií opředenou různými pověstmi známou v širokém okolí jako Ostrý nebo Čertův kámen.
Geologické poměry okolí
Skály a skalky táhnoucí se zdejším lesem jsou součástí geomorfologického celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina a okrsku Klabavská pahorkatina. Ta je charakteristická například tím, že na vrcholech zůstávají vypreparované buližníkové hříbky nebo suky. Pěkným příkladem je zdejší přírodní zajímavost Čertův kámen, kam bychom vás chtěli touto earthcachí zavést. Na úvodních souřadnicích najdete infotabuli o této lokalitě.
Převážná část zdejšího skalního podkladu je tvořena horninami svrchního protezoika (starohory), nejstarším členem pražské pánve, tzv. Barrandienu. Jejich stáří je odhadováno zhruba na tři čtvrtě miliardy let. Svrchnoprotezoické horniny náleží do kralupsko-zbraslavské skupiny a jsou součástí blovického souvrství. Vznikaly jako usazeniny v pradávném moři, kde se vytvořily sedimentací v jeho chladných okrajích. Většina těchto usazenin se vyvinula převážně jako šedé až šedozelené jílovité břidlice.
Ostrý kámen
Horninou, ze které se skládá Ostrý kámen, nazýváme prokřemenné břidlice, česky označované jako buližníky. Mívají většinou barvu v různých odstínech šedi a často mají pukliny vyplněné sekundárním bílým či světle šedým křemenem. Právě díky značnému množství křemene je buližník velmi tvrdý a dobře odolává zvětrávání. Pro svoji tvrdost byl někdy používán místo pazourků. V některých buližnících můžete najít nejstarší makroskopicky pozorovatelné organismy v Českém masivu vůbec. Jedná se o kolonie silic nazývané stromatolity, projevující se výrazným světlým koncentrickým páskováním buližníku. Jde o velmi staré organismy, žijící na naší planetě dosud. Protože mají zelené barvivo chlorofyl, jsou schopné fotosyntézy a tím se podílely na vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi. Na povrchu Ostrého kamene jsou viditelné povrchové kresby různé tvary nazývané stromatolity.
Blíže ke stromatolitům
Stromatolity jsou vlastně vrstevnaté usazeniny, vzniklé činností sinic nebo baktérií, které měly schopnost fotosyntetické asimilace. Sinice mají modrozelené asimilační barvivo a byly jakožto první organizmy na zemi schopné vyrábět kyslík. Jako vedlejší produkt častokrát i mnoho metrů mocné vrstevnaté vápenaté lavice.
Stromatolity se tedy hlavní měrou podílely na vzniku atmosferického kyslíku a tedy atmosféry jako takové. Vyprodukovaný kyslík, který byl zpočátku obsažen hlavně ve vodě, způsobil chemickou reakci s rozpuštěným železem. Důsledkem této reakce vznikly ložiska železné rudy po celém světě.
Stromatolity jsou nejstarší okem rozpoznatelné fosilie. Jejich stáří se datuje do prekambria, číslicemi vyjádřeno 3,5 miliardy let. Každá chronologicky seřazená sbírka, musí těmito vzorky začínat.
Příklady stromatolitů:
Jak zalogovat keš
Ke keši se nejlépe dostanete po modré turistické stezce, která kopíruje naučnou stezku Kokotské rybníky. Vzhledem k tomu, že se jedná o earthcache, tak je třeba před zalogováním "found it" odpovědět na několik otázek. Část odpovědí můžete najít na úvodních souřadnicích u infotabule a část přímo u kamene na stage "Ostrý kámen"
Otázky:
1. V jakém oddělení geologických útvarů se nachází klabavské souvrství?
2. Jak by jsi jinak nazval prokřemenné břidlice?
3. Vlastními slovy popište, jak tu mohl tento skalní útvar vzniknout? (stage Ostrý kámen)
4. Odhadněte z jaké světové strany by se dalo na Ostrý kámen nejsnáze vylézt a popište povrch této strany kamene. (stage Ostrý kámen)
5. Najděte a vyfotografujte v blízkosti Ostrého kamene, nebo přímo na něm nějaký stromatolit. Foto připojte k logu (stage Ostrý kámen).
6. Vyfotografujte sebe nebo předmět, který vás bezpečně identifikuje v blízkosti Ostrého kamene. Foto připojte k logu (dobrovolné)(stage Ostrý kámen).
Po odeslání odpovědí můžete logovat. Potvrzení správností odpovědí bychom měli stihnout během jednoho dne.
Na keš jdete na vlastní nebezpečí, tak na sebe dejte pozor. Pád přímo nehrozí, ale můžete sklouznout po vlhkých kamenech (pokud na ně polezete).
Příjemnou zábavu a trochu geologického poučení Vám přeje team Mi-Lu-Ji.
Zdroj: https://www.naucne-stezky.cz, naučná stezka Kokotské rybníky, http://www.muzeum-beroun.cz, https://ustecky.denik.cz
Zdroj obrázků: https://milujemekameny.cz, https://www.naucne-stezky.cz, naučná stezka Kokotské rybníky, https://ustecky.denik.cz, https://mapy.cz