Skip to content

Posázavský Pacifik Virtual Cache

Hidden : 1/29/2024
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   virtual (virtual)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Posázavský Pacifik

Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš je jednokolejná regionální dráha. Čerčanská větev je spolu s navazujícím úsekem trati 212 známa jako Posázavský Pacifik, respektive jeho dolní část. Dobříšská větev je v trampském prostředí také nazývaná Trať Praha–Paříž–Dobříš.

 

Posázavský Pacifik je vyhlášenou železniční tratí z Prahy do Čerčan (č. 210) a z Čerčan do Světlé nad Sázavou (č. 212), která se vine cca 130 km podél řeky Sázavy. Jezdí po ní jak pravidelná osobní doprava, tak nostalgické vláčky a parní lokomotivy nebo víkendové turistické linky.

Legendou mezi vlakovými tratěmi se stal již za první republiky Posázavský pacifik, který unášel trampy na počátku 20. století za hranice všedních dní jen pár kilometrů od Prahy. 

Na trati 210 z Prahy-Vršovic do Čerčan se nachází sedm tunelů, na odbočné trati ze Skochovic do Dobříše pak navíc ještě jeden. Do roku 1929 existoval ještě tunel nedaleko vršovického depa, který byl později opuštěn.

V roce 1942 byl levý břeh řeky Sázavy zabrán německou okupační mocí jako vojenský prostor, provoz na dráze byl v úseku Jílové – Skochovice přerušen až v červnu 1944. Tehdy bylo 5 tunelů (Skochovický, Libřický, Davelský, Pikovický a Jílovský II) využito jako podzemní továrny pro válečnou výrobu, vyráběly se tam letecké komponenty.

Nejstarší česká trampská osada byla založena okolo roku 1918 u Svatojánských proudů nedaleko Štěchovic, později se osady rozšířily po celé trase Posázavského pacifiku. Většina trampů se masově dopravovala do svých osad vlaky, které mívaly mnohdy až dvanáct vozů. Odjezdovým místem se zpravidla stávala stanice Praha-Braník, kde bývala k dispozici celá řada pokladen ČSD. Nedaleko se nachází smyčka tramvají a MHD.

Malebná lokálka si své romantické přízvisko zasloužila především díky svému zasazení do nádherné okolní krajiny. Trať pojmenovali první trempové, kteří jezdili za dobrodružstvím, do srubů nebo na výpravy do okolí Prahy po vzoru Divokého západu, o němž čítávali v knihách Jacka Londona a E. T. Setona. Tak jako ostatní přírodní lokality odstávaly postupně své přezdívky, stala se železnice s několika tunely a kamennými viadukty v údolí řeky Sázavy Posázavským pacifikem.

 Historie dnešní trati 210, se začala psát s koncem 19. století. Pro nově postavený cukrovar v Modřanech bylo potřeba postavit železniční trať, která by do podniku dovážela suroviny a odvážela hotové výrobky. V roce 1881 vznikla trať z Nuslí (nynější nádraží Praha-Vršovice) do Modřan. Vedla víceméně jako dnešní trať, jen na několika místech měla několik odchylek. Například vedla dnešním Krčským lesem.

Trať z Modřan do Čerčan se začala stavět dne 4. března 1895, kdy císař František Josef II. udělil koncesi pro stavbu místní dráhy z Čerčan do Modřan s odbočkou do Dobříše. Stavba byla velmi náročná, a proto se budovala ve třech etapách. Stavba tratě o délce 39,6 kilometru i přes členitý terén a značná stoupání probíhala poměrně rychle. Na trase musel být proražen takřka 400 metrů dlouhý tunel u Zbraslavi-Jarova a za odbočkou Skochovice dráha vedla trať přes nově postavený ocelový most přes Vltavu. Stavbaři se museli navíc potýkat s nelehkým terénem v údolí Bojovského potoka. Na Dobříš dojel první vlak 22. září 1897 a tehdy poněkud odlehlý kraj získal přímé spojení s českým hlavním městem Prahou. Stalo se tak především díky finanční podpoře šlechtickému rodu Colloredo-Mannsfeldů, kteří v té době sídlili na dobříšském zámku a spravovali tamní panství.

Ve stejný den byl zprovozněn také čtyřkilometrový úsek z Prosečnice (dnešních Požárů) do Jílového u Prahy. Další etapu ovšem poznamenaly spory radních z Jílového a Kamenného Přívozu. Obě městečka si přála železnici blíže k centru, ovšem projekt mohl upřednostnit pouze jedno město. Nakonec bylo nejvyššími úřady monarchie rozhodnuto o přiblížení dráhy Jílovému. Město Jílové ale za to zaplatilo obrovskými výdaji, které muselo vydat v městem požadované trase – šlo o proražení několika tunelů, výstavbu vysokých náspů a kamenného viaduktu u Žampachu. Nutno také připomenout, že vzdálenost mezi nádražím a městem činí přesto cca tři kilometry... S touto poslední stavební etapou spojující Jílové a Skochovice se začalo v lednu 1898 a konečně 1. května 1900 projel po celé trati Posázavského pacifiku z Čerčan přes Vrané nad Vltavou do Nuslí-Vršovic první osobní vlak.

Podmínky zalogování:

Abyste si mohli zalogovat tuto virtuálku, budu požadovat 4 fotky. Stačí se tedy vyfotit na daných místech s nádražím (tunelem). Pokud se vyfotíte i s vlakem, budu rád (pouze dobrovolné).

  1. Nádraží Vrané n.Vltavou 
  2. Nádraží Měchenice 
  3. Železniční zastávka Klínec 
  4. Davelský tunel 

V galerii si můžete prohlédnout příklady fotek i fotky z daných míst.

 

 Virtual Rewards 4.0 - 2024-2025

This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog.

Additional Hints (No hints available.)