Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi.
Jde o nejvýznamnější stavební památku v Chrudimi. Kostel byl postaven před rokem 1340 na základech původního románského kostela, který shořel při požáru města. Podle dendrochronologické analýzy byly stromy použité na krov na presbytáři pokáceny v roce 1338. Kostel stojí poblíž místa, kde býval hrad. Na hradě zemřel dne 10.1.1055 český kníže Břetislav I.
S kostelem Nanebevzetí Panny Marie je úzce spjata salvátorská tradice. Příběh s obrazem sv. Salvátora se začal odvíjet v červenci 1648. Tehdy na konci třicetileté války Švédové vyloupili klenotnici císaře Rudolfa II. a kořist naložili na vůz. Mezi ní byl i obraz svatého Salvátora údajně od Lukáše Cranacha, který jej maloval pro saského kurfiřta Fridricha Moudrého podle římského originálu Krista. Při odvozu uloupených klenotů se švédští vojáci zastavili u kteréhosi zájezdního hostince. V něm seděli také hosté z Chrudimského kraje, také tajemník Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, kterému se obraz zalíbil, a tak ho koupil. Když po několika dnech se vracel se svým pánem přes Chrudim, zastavil u známého Jana Pfeifera, člena městské rady a majitele domu čp.78. Jemu obraz prý daroval.
Za poslední švédské invaze v září 1648 byla na náměstí v čp.78 ubytována vojenská chasa, čtyři vojíni, hrající v noci na sejmutém obraze kostky. Přitom se poprali a jeden z nich co právě prohrával, vytáhl dýku a bodnul. V tu chvíli vstoupila do místnosti služka Dorota a spatřila obraz svatého Salvátora, v jehož tváři byla zabodnuta dýka a z ní tekla krev. Dorota pak obraz ukryla ve sklepě. Pfeifer se na událost poptal a pojal k němu pobožnost. V roce 1675 služku vyslechl chrudimský děkan Samuel Hattaš a Dorota vypovídala pod přísahou. Obraz byl považován za zázračný a byl vystaven v kostele k veřejnému uctívání. V této době pověr se snadno stal uznávaným ve spojení s uzdravovací mocí. Zbožný lid se skláněl k obrazu, aby je ušetřil před morovou nákazou. Pokud se mor objevil v okolí Chrudimi, byly městské brány uzavřeny a poutníkům bylo žehnáno z návrší nad Klobásovem, v místě dnešního obchodního střediska u nemocnice. Od té doby tam stojí kamenný kříž s rokem 1680. Toho roku dne 23.6.1680 navštívil Chrudim také císař Leopold I. s chotí a doprovodem. Utíkali před morem řádícím ve Vídni. Když se vracel z Prahy přes Pardubice, dozvěděl se o zázračné moci chrudimského obrazu. A tak neváhal a rozhodl se u něj vykonat pobožnost. Obraz byl na tři dny odvezen do Pardubic, kde byl ozdoben korunou a nápisem "Hoc me Leopoldus I. donavit".
Tím byl položen základ salvátorskému kultu a obraz na dlouhou dobu vtiskl Chrudimi ráz předního poutního místa. K obrazu směřovala velká procesí z blízkého a vzdáleného okolí. Poutě za zázračným obrazem pokračovaly a Chrudim se stala významným poutním místem. Při nich se konaly jarmarky a trhy, do města tak plynulo bohatství, zlato a stříbro. V četném počtu přicházeli lidé z blízkých i vzdálenějších míst a měst. Tak třeba v říjnu 1714 přišlo procesí z panství rychmburského a rosického v počtu 3320 osob. V roce 1722 byl obraz dokonce ukraden, pachatel však dopaden v Praze a upálen v Chrudimi na Stínadlech. Při stém výročí zázraku svatého Salvátora v srpnu 1748 se konaly veliké oslavy a připomenuty neopomenutelné zásluhy obrazu za ochranu před morem. Procesí se v ten měsíc konala každý den. Každoroční poutě trvají dodnes, vždy o víkendu v blízkosti svátku Nanebevzetí Panny Marie, který je dne 15. srpna. Četné poutě s návštěvníky z širokého okolí spojené s oslavami byly doprovázeny ještě jednou zajímavostí. V květnu po 9 měsících od poutě se v Chrudimi rodilo více nemanželských dětí než v jiných měsících.
Prameny: Stará Chrudim, JUDr. Jiří Charvát, Okresní muzeum v Chrudimi, 1991.
Podrobný popis, doporučuji přečíst:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Chrudim).
Kostel časem měnil svou tvář, a to dost výrazně, jak ukazují snímky.
Malba kolem roku 1860 je akvarel Františka Müllera.
Na vedutě z roku 1816 je vidět jak kostel vypadal dřív.
Kostel regotizoval do dnešní podoby František Schmoranz v letech 1857-1880.
Postačí jedno vaše foto s kostelem, nebo uvnitř. Když přidáte další fotku z Chrudimi, nebo blízkého okolí, třeba některou sochu, potěšíte. Babička a dědeček, velmi oblíbená mystery keška
GC5YF77, má již 128 FP.
Také já vás potěším. Na přiložené fotce najdete mé 4 geocoiny. A "začaroval" jsem svoji první keš, zkuste také začarovat svoje oblíbené místo.
https://carokraj.cz/lokace/keska-zajecice.
Virtual Rewards 4.0 - 2024-2025
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog.