Rod Smrk -
Picea se řadí do čeledi BOROVICOVITÉ - Pinaceae a zahrnuje v sobě
celkem 37
druhů z nichž jeden je naše domácí dřevina - smrk
ztepilý / Picea abies (L.) H. Karst. - a také naše nejdůležitější
hospodářská dřevina (patří k nejčetnějším jehličnanům v našich lesních
porostech) a jeden úspěšně introdukovaný - smrk pichlavý / Picea
pungens Engelm., který byl v 70. letech 20. století v
ČR často vysazován jako náhradní dřevina v oblastech, kde byly lesy
poškozeny exhalacemi (např. Krušné hory).
|
|
Jeho areál
původního rozšíření leží ve střední a jihovýchodní Evropě (od
Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské
lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin
a rašelinišť nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí.
Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní
Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko
a horní Povolží.
|
Smrk ztepilý
je statný neopadavý jehličnatý strom s rovným štíhlým kmenem. Dorůstá
výšky až 50 - 70 m a průměr kmene může dosahovat až 2 m a je tak nejvyšším
domácím stromem v Evropě. V přirozených neobhospodařovaných lesích
(rezervace, národní parky apod.) se dožívá i přes 500 let.
Habitus je lehce závojovitý, koruna je od mládí až do vysokého věku
štíhle jehlancovitá až kuželovitá a se špičatým vrcholem, v horských
oblastech a rozvolněných porostech zavětvená často až k zemi. Větve
v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. jsou mírně vztyčené nebo
mírně ohnuté k zemi (u starších stromů), jen ve vrcholových partiích
vždy mírně vztyčené, větvičky převislé. |
Jehlice přisedají
na vyvýšené polštářky. Po opadu jehlic je větévka od těchto polštářků
drsná. Jsou 10 - 20 mm dlouhé, 1 - 1,5 mm široké, na průřezu čtyřhranné,
často zploštělé, špičaté, lesklé, tmavě zelené, s málo zřetelnými
řadami průduchů. |
Podrobný popis
smrku ztepilého se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
podle "monumentaltrees.com"
je
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu pojmenovaný "Sgermova smreka"
roste v lese Sgermova Kmetija nedaleko města Ribnica na Pohorju, Slovinsko
(registr,
obrA,
obrB a obrC,
google maps). Přesné souřadnice nejsou známy. Poslední
měření bylo prováděno v září 2019. Celková výška je 62,7 m
a obvod kmene ve výčetní výšce je 390 cm.
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu - mnohokmen pojmenovaný "Kandelaberfichte"
(google
maps, obrD,
panorama1 a panorama2).
Lokalizace: N 46°44.929 E 13°50.910 podél Hofwanderweges v Laastadt,
Korutany, Rakousko. Obvod stromu měřený ve výšce 130
cm je 892 cm (údaj z 7. 8. 2018). Jeho výška je kolem
35 m. |
V současnosti
nejmohutnějším žijícím smrkem ztepilým v Česku
je "Sychravův smrk" (obr
1 a obr
2) rostoucí ve Slavkovském lese v severní části Libavského
údolí, v místech, kde dříve stávala obec Dolní Lazy (N 50°03.541 E
12°38.506). Strom má výšku 43 m a obvod kmene měřený
ve výšce 1,3 m je 511 cm.
Nejvyšším žijícím smrkem ztepilým v ČR
je "Vysoký smrk v Nancy" (obr
3 a obr
4) rostoucí v kamenitém pravém břehu Stříbrného potoka, místně
nazývaného jako Rájecký potok, vpravo od silnice ze Stříbrné do Přebuze
v okrese Sokolov v Karlovarském kraji (N 50°22.701 E 12°33.475). Měření
z roku 2013 udává výšku 49 m a průměr měřený ve výšce
1,3 m pak 367 cm.
Chráněných památných stromů smrku ztepilého je v ČR 66 jednotlivých
stromů a 83 v chráněných stromových skupinách. On-line
seznam zde (hledat v podrobném výběru). |
Keška
je mikroPET zavěšená na kmeni smrku ztepilého. V keši není tužka,
tak si nějakou vezměte. V logbooku najdete bonusové písmeno,
které se vám bude hodit pro cestu k "jehličnatému bonusu".
Nezapomeňte si ho opsat.
|
|