Havlin Multi-Cache

Vítejte na další Routovce! Tentokrát vás zavedu na jedno pěkné místo na Zbraslavi, které se jmenuje Havlín. Jde o kopec nad touto městskou částí, který je částečně pokryt starým sadem, částečně lesem a vévodí mu kostel se hřbitovem okolo sebe.

Havlín:

Na samém začáteku Brdského masivu (zde nazývána ještě Řevnická brázda) se nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou tyčí nad Zbraslaví vrch Havlín, na jehož vrcholu se předpokládá raně středověké hradiště.
Vrch je na severní straně ohraničený strmým svahem k mrtvému ramenu Berounky, podobná byla situace i na východní straně, nad nivou Vltavy před tím, než byla upravena do podoby lesoparku. Převýšení vrcholové plošiny nad toky činí téměř 70m. Na západní straně návrší pozvolna klesá a strmý svah se nachází poměrně daleko až nad dnešní dálnicí, Není pravděpodobné, že by se předpokládané opevnění rozkládalo až k němu. Dlouhá jižní strana pozvolna klesá a byla v novověku terasovitě upravena.
Na samém vrcholu stojí původně románský kostel sv.Havla, který je poprvé zmiňován v roce 1115. Východní strana návrší a východní svah byl využíván jako chmelnice a poté vinice. Dnes se na většině plochy vrchu s výjimkou kostela a hřbitova nachází třešňovka. Severovýchodní cíp ostrohu byl výrazně poničen stavbou vodojemu. Starší badatelé Havlín ztotožňovali s horou a hradem Osek (Osseca), který je zmiňován v Kosmově kronice. Romantická archeologie sem umisťovala i bájný Kazín. Především ve 2. polovině minulého století byla existence zdejšího hradiště zpochybňována, přesto je prohlášeno za kulturní památku.
Přes výrazné poničení plochy lze podrobným zkoumáním registrovat několik desítek metrů dlouhý nevýrazný valovitý útvar, který se táhne jižně od hřbitova směrem nejdříve východo-západním a poté jihovýchodně-severozápadním směrem přes terasovité novověké teréní úpravy a zaniká nedaleko rozptylové loučky. Pokud by tento nenápadný val byl pozůstatkem satré fortifikace, vymezoval by vrcholovou plochu výměře necelých 4 ha.
Lokalita dosud nebyla archeologicky zkoumána, vzhledem ke konfiguraci terénu, existence románské svatyně, blízkosti raně středověkého dvorce lze předpokládat, že existence hradiště v mladší až střední době hradištní je vcelku pravděpodobná.

Kostel sv. Havla

Vývoj kostela:

Údajně již před rokem 1115 započal kníže Vladislav I. stavbu dvorce na Zbraslavi a podle Zbraslavské kroniky z počátku 14. století stavbu nedokončil. Význam dvorce hrál důležitou roli v rané fázi kostela. Josef Žemlička či Zdeněk Dragoun předpokládali umístění dvorce v místě současného kláštera, tedy na úpatí Havlína, avšak starší předpoklad Václava Mencla a Anežky Merhautové uvádí, že dvorec měl rozptýlenou podobu - jeho obytná a hospodářská část byla pod Havlínem a kostel na vrchu byl nedílnou částí dvorce. Z úpatí Havlína pochází archeologické nálezy (střepy keramiky, zbytky domu o dvou místnostech apod.) právě ze 12. století. Na konci 19. století provedl František Vodvářka výkop jižně od kostela a nalezl zde torzo zděných základů. Údajně šlo o zaniklou faru, ale tato domněnka zůstala neověřena.
První písemná zmínka se datuje do roku 1115. Zmínka pochází ze zakládací listiny Kladrubského kláštera, kde je napsáno, že ke dvorci náležela i kaple svatého Havla. Ačkoliv se jedná o falzum pocházející až ze 13. století, část věnovaná Zbraslavsku je věrohodná. Dalším důležitým dokumentem je Zbraslavská kronika, která uvádí že opat z Kladrubského kláštera založil na Zbraslavi malou expozituru o třech mniších, kteří spravovali místní klášter a obnovili některé domy, které později sloužily kladrubskému opatovi při jeho cestách do Prahy. Kostel svatého Havla se v té samé době otevřel pro místní věřící. Na konci 60. let 13. století přešlo vlastnictví dvorce i kostela pod pražského biskupa Jana III., jenž roku 1268 směnil s Přemyslem Otakarem II. Patronát kostela však byl již pod správou biskupské komory. Roku 1298 daroval biskup Řehoř kostel cisterciákům ze Zbraslavského kláštera. Od roku 1352 byl kostel pravidelně zaznamenáván do záznamů papežských desátků. Ve 14. století náležel děkanátu z Ořechu.
Větších stavebních úprav a opětovného vysvěcení se kostel dočkal pravděpodobně po požáru na začátku 2. čtvrtiny 16. století. Požár byl zřejmě hodně masivní, protože jsou dodnes viditelné kvádry zdiva načervenalé od žáru hořícího krovu. Po požáru byl vybudován krov a nový kostel prošel řadou stavebních úprav. Byla zde vybudována nová tribuna a boční vstup na původní byl zaslepen, do věže pak byla probourána tři okna se zkoseným ostěním. Západní část se dočkala nového omítnutí a interiérové výmalby, z níž se dochovaly v torzech scény Smrti Panny Marie. Jedná se o velice významné pozdně gotické a na tu dobu poměrně vysoce kvalitní nástěnné malby. K dokončení prací po požáru došlo nejspíš ve 40. letech téhož století, a to osazením renesančního oltáře, který byl později nahrazen starým oltářem z kostela svatého Jakuba ze Zbraslavského kláštera. V roce 1547 byl do věže dodán zvon. Další významná proměna proběhla roku 1660 po třicetileté válce a trvala 8 let. Kostelu byly přidány prostory obdélného půdorysu na každé straně, které lze považovat za příčnou loď. Jejich strop byl rovný a trámový. Na severní a jižní straně prostorů byly vystavěny raně barokní portály a při té příležitosti zanikl původní portál románský. Věž byla částečně rozebrána a za použití téhož stavebního materiálu (opukových kvádříků) znovu sestavena. Při této rekonstrukci došlo k odstranění původního vstupu do krovu hlavní lodi. Patro věže se zvonicí mělo široká okna na všechny světové strany a do této části stavby byla přidána nová vzpěradlová stolice, která se částečně dodnes dochovala. Renesanční trojboký presbytář obdržel nová okna shodná s okny z přístaveb a viditelné patky jeho starší klenby byly zakryty římsovými konzolami. Přestavbou prošla i tribuna. V letech 1682 a 1683 byly do severní a jižní části instalovány boční oltáře, jižní - s obrazem sv. Havla na poušti. Roku 1750 prošel kostel menší rekonstrukcí. Po zrušení kláštera v roce 1785 pozbyl kostel svou původní funkci a stal se z něj kostel hřbitovní, a tak slouží až do dnešní doby. Ve 40. letech 19. století byla opravena vzpěradlová stolice ve zvonici a celý kostel prošel opravou. Roku 1883 přibyla na kostel nová makovice. Prostor pod věží, ve kterém byla dříve sakristie, prošel vybouráním románské valené klenby a bylo zde umístěno schodiště vedoucí na tribunu, spolu s tím bylo zvětšeno okno osvětlující schodiště. V roce 1930 byl proveden výkop Vojtěchem Birnbauem, který poukázal na to, že dnešní loď se shoduje s lodí románskou. Počátkem 70. let 20. století byla opravena vnější část kostela, krov i střecha. S příchodem nového tisíciletí se dočkal opětovné opravy exteriéru, ale i částí interiéru. Zejména se jednalo o záchranu nástěnných maleb.

Hlavní loď kostela je tvořena původní románský obdélným půdorysem s přidanými barokními přístavbami kaplí z jihu a severu. Loď je zakončena na východě trojbokým hlubokým presbytářem zaklenutým valenou klenbou s výsečemi. Na východní straně za presbytářem se též nachází nápadná barokní kostnice oktogonálního půdorysu, která není přímo součástí kostela. Na západní straně je ke kostelu přisazena hranolová věž se zvonem a schodištěm na tribunu. Krov, v jádru gotický, je typu hambalkové soustavy s námětky. Na věži kostela jsou v exteriéru od roku 1931 odkryty části omítky a je tak dobře pozorovatelné románské opukové zdivo. Dnes se kostel nachází uprostřed Zbraslavského hřbitova.

Interiér:

Loď i boční kaple mají plochý omítnutý strop a mezi kaplemi a lodí jsou barokní půlkruhové arkády. V západní části se nachází v přízemí obdélný vstup do věže, tedy na točité schodiště s dřevěnými stupni vedoucí na tribunu. Ke konci 20. století byl z kostela vyňat hlavní oltář, původně pocházející z kostela svatého Jakuba a v současnosti je na jeho místě prostý oltářní stůl. V severní kapli se nacházel boční oltář panny Marie a v jižní kapli oltář svatého Havla. Oba oltáře jsou k vidění již bez obrazů. Obraz sv. Havla je v dlouhodobé výpůjčce. Zásadní částí hodnoty kostela jsou jeho omítky s již románskými nástěnnými malbami. Na malbách můžeme spatřit například Panu Marii s pěti apoštoly či svatou Barboru. Podlaha kostela je provedena z cementových dlaždic. Kostel je propůjčen pravoslavné církvi. Oltář je skryt za zástěnou, interiér je vyzdoben obrazy pravoslavných světců, korouhvemi a infrazářiči.

Hřbitov byl založen již ve středověku při původní kapli svatého Havla. Kaple byla rozšířena a po zrušení zbraslavského konventu se kostel stal hřbitovním. Na jeho zdech jsou náhrobní desky a v okolí nejstarší náhrobky z 19. století. Na hřbitově se též nachází osmiboká barokní kostnice z roku 1723. Údajně při stavbě hrobky „na straně polední“ odkryli dělníci silné zdivo, které bylo skryto přibližně 1 metr pod zemí. Jeho část byla ponechána jako základ pro pomník (hrob 326).
V urnovém háji jsou umístěny sochy Františka Bílka, Josefa Wagnera a Bohuslava Kafky. Umělecky cenný je náhrobek z roku 1880 se sochou Ježíše od Josefa Václava Myslbeka. V roce 1961 byl na jihozápadním svahu Havlína ke starému hřbitovu připojen urnový háj. Ve své době světově unikátní pojetí pietního prostoru vč. rozptylové loučky navrhl zbraslavský architekt Hynek Svoboda. Pohřbeni jsou zde například historik umění a ředitel Národní galerie dr. Jiří Kotalík (1920–1996) nebo skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (1902–1988). Byli zde rozptýleni Luděk Munzar, Zdeněk Burian, Luděk Nekuda, Dana Medřická, režisér Jan Němec.

O KEŠI:

POZOR, NĚKTERÉ INDICIE JSOU PŘÍSTUPNÉ JEN V TUTO DOBU:
1.4. - 30.6. 8:00 - 20:00
1.7. - 31.8. 8:00 - 21:00
1.9. - 3.11. 8:00 - 20:00
4.11. - 31.3. 8:00 - 18:00

Stage 1 N 49° 58.446 E 14° 23.187 Sad a výhled z Havlína:
Stojíte v sadu a měli byste být přímo vedle pahýlu stromu (který roste přímo na okraji terasy). Tento pahýl měří:
cca půl metru -> AB = 48
cca metr -> AB = 38
cca 2 metry -> = 47
cca 3 metry -> = 39

Stage 2 N 49° 58.486 E 14° 23.202 Kostel:
Souřadnice ukazují přímo na kostel. Vy jej obejděte a spočítejte, kolik okapů z něj vede svisle dolů do země / až k zemi. To bude C. Na kostele také najdete nástěnky s různými informacemi o kostele a okolí. Rubrika "Věděli jste, že..." obsahuje D bodů.

Stage 3 N 49° 58.489 E 14° 23.217 Kostnice a skleněný oltář:
Nakoukněte do kostnice, uvnitř uvidíte krásný skleněný oltář. Vpravo od vchodu do kostnice je bronzová plaketa. Prvních 6 řádků textu na ní obsahuje E slov.

Finálku najdete na N 49° 58.(A)(131-DxE) E 14° 23.(C-A)(B-D)(C). Užijte si prohlídku Havlína i samotný odlov!

dracence a plimlikovi děkuji za betatest!

Informace o krabičce:
Místo: 1.
Krabička: 1.
Logbook: 2.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 9.5.2024