|
Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát přijměte pozvání na Zlatý kopec, buližníkovou dominantu nad Přezleticemi.
Zlatý kopec v dávných dobách
Zlatý kopec je součástí skupiny hornin zvané barrandienské buližníky (horniny skládající se z drtivé převahy z křemene). Tento zapomenutý lom nedaleko Přezletic má pěkné a výstižné jméno. Označuje kamýk, neboli místo, kde vystupuje na povrch země skála. Pozastavte se na chvíli v této magické lokalitě a pokuste se se zadívat na okolní krajinu očima člověka, který zde žil před 700 000 lety.
Podnebné podmínky tehdy byly značně teplejší než teď, a to se nacházíme teprve na počátku doby meziledové, neboli interglaciálu. Později ve vrcholu éry interglaciálu se ještě otepluje a krajinu pokrývají četné lesy. V době usazení člověka v přezletické lokalitě bychom se však nacházeli na plochých polích stepního charakteru.
Nacházíme se na nízkém levém břehu široké, mělké trochu líné řeky Pralabe, jejíž břehy dosahují skoro až ke Zlatému kopci. Podél toku vytváří řeka kolem břehů nivu a v ní, nedaleko před námi velké mrtvé rameno. Skoro nehluboké, ale dosti rozlehlé jezírko, ze se tyčí černošedé skalky. Ty tvoří výrazně tvrdá a mocná hornina - buližník.
Buližník - pradávná hornina
Ocitli jste se na dně starohorního moře, nedaleko vulkánů, kde s přispěním mikroorganismů vznikaly vrstvy tvořené oxidem křemičitým. Vytvořila se zde jedna z nejtvrdších a nejodolnějších hornin, které v české kotlině najdeme. Buližníkové skalní výchozy často díky své odolnosti vyčnívají v krajině jako nápadné výběžky potom, co okolní usazené horniny podlehly procesům zvětrávání. Na Zlatém kopci také najdeme limnické uloženiny stojatých vod. Ty tvoří slinité a pěnovcové uloženiny, ty ale nejsou předmětem této earthcache.
Buližníky můžeme nazvat šedé až černé horniny z českého proterozoika, neboli starohor. Setkáváme se zde tedy s nepřímým, lokálním názvem určité horniny - silicitu. Silicit je sedimentární, čili usazená hornina, která se skládá převážně z oxidu křemičitého. Nejčastěji ve formě křemene, chalcedonu nebo také opálu. Zajímavé je, že silicity nevznikají usazováním pevných částic jako jiné usazené horniny, ale jsou tzv. chemogenní. Přesný původ buližníků, neboli silicitů českých starohor se zatím nepodařilo dopátrat.
Silicit se dnes ve stavebnictví už nepoužívá, protože kvůli jeho tvrdosti se zpracovává velmi obtížně. Jako příměs betonu se nehodí, neboť obsahuje amorfní oxid křemičitý. Z něho by se časem mohly vytvořit malé krystalky, které způsobí jeho rozpraskání. Stavitelům v dřívějších dobách to ale nevadilo a na osamělých, tyčicích se buližníkových skalách zakládali na buližníku pevné hrady a hradiště. Příkladem může být hrad Radyně nedaleko Plzně. Buližníky, které jsou hodně čisté, by se daly využít pro výrobu skla nebo také odolné látky ferrosilicia.
Křemenné vložky a žíly
Oxid křemičitý, neboli SiO2 můžeme v buližníku (silicitu) nejčastěji pozorovat právě v podobě křemenných žil a vložek. Bílý minerál křemen je minerál s chemickým vzorcem SiO2 (oxid křemičitý), hojně se vyskytující v zemské litosféře, kde se objevuje jako jeden z nejčetnějších minerálů.
Křemen můžeme zařadit mezi nejrozšířenější nerosty na Zemi. Zemská kůra obsahuje celkem dvanáct procent tohoto nerostu a k tomu je v nejrůznějších solích a křemičitanech (hlavní horninotvorné nerosty) něco přes čtyřicet sedm procent oxidu křemičitého. Tento minerál je také důležitou složkou mnoha vyvřelých či metamorfních hornin. Jen si představte počet světového písku a pískovcových skal. Celkem trefně popisuje křemen spisovatel A. Z. Hnízdo v knize Barevné poklady země - Inu skutečný všudybyl nerostné říše.
Vzniká v přírodě mnoha nejrůznějšími způsoby. Nejčastěji krystaluje v rozmezí od nejvyšších teplot sopečné lávy až k obyčejným teplotám zemského povrchu a to z horkých roztoků i z roztoků nepatrně chladných. Jeho krystaly často vyplňují dutiny a díry vyvřelých hornin. Najdeme ho také jako součást mnohých rudných dolů, kde vytváří samostatné křemenné žíly. Pěkné a masivní krystaly, mnohdy gigantických rozměrů, bývají spojeny s buližníky a pegmatity, v jejichž dutinách měl křemen nejlepší podmínky ke k mineralizaci.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) K jaké skupině hornin náleží Zlatý kopec? Co mají tyto horniny společného?
2) Jak je možné, že zde zůstal právě buližník a ostatní usazené horniny ne?
3) Pozorujte skalní výchozy v lomu na Stage 2 (druhá fotka listingu). Můžete v buližníku vidět křemenné vložky? Jak se od něho liší?
4) Na úvodkách se nachází menhir. Je podle vás ze stejné horniny, kterou jste pozorovali v minulém úkolu? Zdůvodněte vaše tvrzení.
5) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS na libovolném místě na Zlatém kopci.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2024. Zdroje -
https://prezletice.cz/archeologicke-naleziste
https://geomapa.lounovicepodblanikem.cz
/horniny/13.html
https://www.malachit-obchod.cz/atlas-kamenu/kremen/
|