Ahoj, chceš se dozvědět něco více o jedné ze tří základních surovin pro výrobu piva – sladu? Zajímá tě, kde a jak probíhá jeho výroba? Chceš se vydat do míst, kam se běžný návštěvník nedostane?
Neváhej a přijď 6.dubna 2024 v 15 hodin na nádvoří pivovaru (uvedené souřadnice). A co tě zde vlastně čeká? Nejprve si řekneme několik informací o sladu a plzeňské sladovně a poté je pro zájemce připravena unikátní exkurze přímo na sladovnu (počet míst je omezen, do WA logu uveďte, zda máte o exkurzi zájem).
15:00 – přivítání, logování
15:10-15:25 – povídání o sladovně
15:30 – konec oficiální části eventu
15:30-16:15 – exkurze č.1
16:15-17:00 – exkurze č.2
!!! Časy exkurzí jsou jen orientační, záleží na aktuálním vytížení autobusu, který nás poveze na sladovnu a zpět. Buďte proto, prosím, na místě včas. Přímo na sladovně strávíme cca 30 minut. !!!
Oficiální část eventu se koná na veřejně přístupném místě bez jakýchkoliv omezení. Event i následná exkurze se koná za každého počasí. CWG budou 
Pro samotnou exkurzi je z bezpečnostních důvodů (nejedná se o běžnou prohlídkovou trasu) nutné dodržet následující pravidla:
- Skupina max. 25 osob (na 1 nick prosím hlaste max. 2 osoby)
- Věk min. 18 let
- Prohlídka není bezbariérově přístupná
- Všichni účastníci musí mít pevnou obuv, dlouhé kalhoty a reflexní vestu (vezměte si vlastní) !!!
- Na prohlídku nebudou vpuštěny osoby pod vlivem alkoholu nebo návykových látek
Seznam přihlášených (finální? stav):
Slad
Sladem se nazývá naklíčené a usušené obilné zrno. Nejčastěji se pro jeho výrobu používá ječmen, v menší míře i pšenice nebo žito. Slad, chmel a voda jsou základní suroviny pro výrobu piva. Principem výroby sladu (sladování) je rozštěpení polysacharidů na jednoduché sacharidy, které jsou vhodné ke kvašení.
Samotný proces výroby sladu má 3 základní fáze:
Máčení – obilné zrno se 1-2x ponoří do vody a nechá se máčet. Trvá cca 30 hodin a během této doby dochází k provzdušňování, aby se zrno „neutopilo“. Cílem je dosažení požadované vlhkosti, při které začne zrno klíčit.
Klíčení – namočený ječmen je rozprostřen do velkokapacitních klimatizovaných prostor (tzv. Saladinovy skříně), kde se nechá za občasného přeorání cca 5 dnů klíčit. Zrno se tímto přemění v tzv. zelený slad.
Hvozdění (sušení) – zelený slad je poté transportován na hvozdy, kde dochází za vysokých teplot k jeho usušení. Tím se zastaví klíčení a vyrobený slad je zároveň připraven k následnému uskladnění.
V ČR (ale i ve světě) se používá převážně světlý slad plzeňského typu. Tvoří základní surovinu pro výrobu světlých piv, v různé míře se ovšem používá i při výrobě ostatních typů piv. Kromě plzeňského sladu má dále největší zastoupení např. tmavý (mnichovský) slad, karamelový slad, pšeničný slad atd. Celková výroba sladu v ČR činí cca 500 tisíc tun ročně. Největšími výrobci sladu v ČR jsou kromě plzeňské sladovny především sladovny spadající do skupiny SOUFFLET (Nymburk, Hodonice, Kroměříž, Litovel, Prostějov).
Sladovna Plzeň
Stavba plzeňské sladovny byla zahájena 1.srpna 1984, dokončena byla o 4 roky později a do provozu byla uvedena 19.prosince 1988. Náklady na výstavbu činily cca 460 mil. Kčs. Generálním dodavatelem byla firma Armabeton Praha, ale na stavbě se například podílelo i 80 trestanců z Borské věznice. Původní plánovaná roční výroba byla 50 000 tun sladu ročně, v současnosti je tato hodnota téměř dvojnásobná, zkrátil se cyklus výroby (z původních 24 hodin na současných 17 hodin) a zvýšil se objem každé vyrobené šarže (z původních 150 tun na současných 180 tun). V současné době chod sladovny zajišťuje 18 stálých zaměstnanců (po zahájení výroby jich bylo 108), dále pracovníci údržby a externí úklidové firmy. Slad vyrobený v plzeňské sladovně kompletně pokrývá poptávku plzeňského pivovaru (s výjimkou speciálních sladů) a přibližně polovinu poptávky pivovaru ve Velkých Popovicích. Díky tomu je plzeňský pivovar z hlediska sladu zcela soběstačný, což přináší nemalé finanční úspory.
