KK 2024 - Pracovna Josefa Haise Tyneckeho Traditional Cache

Na kmeni mohutné lípy, tam kdesi pod kopcem Holinkou, při červené trase KČT (mezi rozcestími „Nad Horní Lhotou“ a „Loreta-hájovna“) si jen málokterý poutník povšimne plechové turistické cedulky, která upozorňuje na místo, na kterém sedával a tvořil klatovský rodák Josef Hais Týnecký.

Trochu se obáváme, že v dnešní době při dotazu na jméno tohoto činorodého spisovatele a dramatika řada lidí zareaguje způsobem: „A kdo to vůbec byl?“

Dovolíme si Vás tedy pozvat nejen na jeho oblíbené místo s příjemným výhledem, které jej jistě inspirovalo k nejedné kapitole z jeho knih, ale zároveň bychom rádi tohoto autora i trochu připomněli.

Kdo byl Josef Hais Týnecký?

Josef Hais Týnecký se narodil 2. března 1885 v Klatovech jako syn řezníka a obchodníka, ale v Klatovech dlouho nezůstal. Rodiče se rozešli, o otci se ve svých vzpomínkách Josef Hais Týnecký zmínil nepříliš lichotivě. Matka musela pracovat, aby se o sebe a o syna postarala. Malého Josefa tedy vychovávali dědeček Tomáš Tichý a babička Františka v Týnci u Klatov. Odtud pochází i jeho pozdější přívlastek Týnecký. Hais používal nejen přívlastku Týnecký, ale také i jiných pseudonymů, jako například dědečkova jména Tomáš Tichý, dále Petr Kořán a Jaroslav Veselský.

Josef Hais navštěvoval obecnou školu v Týnci a poté odešel do Plzně, kde dokončil pátou třídu obecné školy a nastoupil na reálku. Bydlel tam u tety a strýce. V roce 1900 mu zemřel dědeček a zanedlouho nato babička. Pro neshody se strýcem reálku před dokončením opustil. Nejdříve pracoval v knihkupectví, ale ve svém dvacátém roce odešel do Prahy a začal tam pracovat jako novinář. Nejdříve působil v katolickém časopisu „Vlast“ jako korektor.

Pod vlivem úmrtí obou prarodičů začal psát a v roce 1906 vydal sbírku básní nazvanou „Babí léto“. Brzy poté napsal svou první divadelní hru „V zápasech“, která měla premiéru v roce 1908.

V období do první světové války napsal několik divadelních her, román „Bílý dvůr“ a „Karlovské povídky“. Také dokončil poměrně obsáhlé dílo z doby našeho národního obrození „Pod Emausy“. Je to román z pražského Podskalí a jeho okolí. Zde se zabývá otázkami sociálními, národnostními, ale rovněž i církevními. Román je plný zajímavých zápletek.

Jeden z nejúspěšnějších námětů pocházející z povídky „Batalion“, která pojednává o zkrachovalém pražském advokátovi, byl filmově zpracován dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1927 v režii Přemysla Pražského, kdy hlavní roli hrál „písničkář“ Karel Hašler. Druhé filmové provedení „Batalionu“ je z roku 1937 v režii Miroslava Cikána, v hlavní roli zkrachovalého advokáta Františka Uhra zazářil František Smolík.

Pro film „Písničkář“ režisérů Svatopluka Innemanna a Rudolfa Myzeta (uvedeno do kin v r. 1932) napsal námět taktéž Josef Hais Týnecký. Jednalo se o příběh vlastence Pavla Haly na sklonku habsburské monarchie v době 1. světové války, který svými písničkami burcoval národní uvědomění. Byl to ale nakonec i osud Karla Hašlera, představitele Pavla Haly, který podobně svými písněmi podněcoval v době 2. světové války k odboji, v důsledku čehož byl ale umučen v koncentračním táboře.

Během války se Josef Hais Týnecký spíše zabýval vzpomínkami a tvorbou pro děti. Z této doby je to především vzpomínkové dvousvazkové dílo „Zvony“ o spisovatelově pratetě Florentině Tiché, ale i o studijních letech básníka Jaroslava Vrchlického, který studoval v Klatovech. V Klatovech studoval i další hrdina této vzpomínkové práce - lékař a spisovatel Josef Thomayer.

Josef Hais Týnecký měl dceru, díky ní psal i knížky pro děti. První v pořadí byla knížka „Bratři mravenci“ (1920), která vyšla o třináct let dříve, než úspěšnější série knížek od Ondřeje Sekory o Ferdovi Mravencovi. Dalšími úspěšnými knížkami pro děti z té doby byly „Na pasece“, „Les“, a „“Potok“. Příběhy se udávaly na pasece nedaleko Týnce.

Můžeme se tedy jen dohadovat, zda právě řádky těchto knih mají, či nemají svůj předobraz ve stínu lípy na zdejším místě pod Holinkou…

V roce 1945 odešel Josef Hais Týnecký do penze. Pokračoval v psaní pro děti, například „Partyzánská rokle“, „Na hrátkách“, ve vzpomínkách - pokračování kroniky „Mezi horami a lesy“ „Pramen“ a „Cesta“, kde se zmínil o životě své maminky. Napsal i několik dalších divadelních her.

Během svého života napsal Josef Hais Týnecký mnoho dalších divadelních her, románů a knih pro děti. Databáze Národní knihovny ČR uvádí 179 jeho děl vydaných tiskem (včetně reedic a divadelních her). Jeho dílo bylo různorodé, ve svém literárním díle se často věnoval sociálním otázkám a kritizoval katolickou církev. Byl znám svou upřímnou vírou a zaujetím pro vlastenecké hodnoty. Jeho tvorba odráží jeho životní cestu a osobní zkušenosti.

Josef Hais Týnecký zemřel 24. dubna 1964, pochován je v Praze na Vyšehradě, ale jeho dílo žije dál.

Je škoda, že dnes již není mnoho míst, kde by bylo možné najít nějakou vzpomínku na tohoto vskutku plodného autora a dramatika. Za jednu ze vzpomínek můžeme považovat nejen pamětní desku na domku v Týnci nebo název ulice v jeho rodných Klatovech, ale třeba i zdejší „pracovnu“ – tedy místo, kde tak rád sedával a tvořil.

I když je poblíž místa uložení keše výrazným geoobjektem křížek s kamenným podtavcem, který by mohl u nejednoho kačera vyvolat pocit, že jde o místo uložení keše, není tomu tak. Keš na křížku ani v jeho těsné blízkosti nehledejte!!!

Druhé upozornění se týká kačerů, kteří by se mohli pokusit dojet ke keši autem. Od obce Loreta se jedná o polní cestu, na které zákaz sice není, ale na běžné auto to moc není. Cesta od obce Týnec je spíše pěšina po poli, tam auto nemá vůbec co dělat. A asfaltová silnice z obce Vrhaveč vedoucí skoro až do těsné blízkosti keše je již dole v obci osazena zákazovou značkou.

Přejeme dobrý lov!

Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.

V rámci této tradice již vznikly tyto keše: