Procházka po Přibyslavi
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledej.
K té tě přivede procházka po městečku.
Přibyslav (německy Primislau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu.
Město se rozkládá v centrální části Českomoravské vrchoviny v klimaticky a geograficky poměrně nehostinné krajině, která proto v pravěkých dobách nebyla příliš osídlena. Archeologické nálezy z této doby jsou proto na Přibyslavsku vzácné a vypovídají o neexistenci sídliště trvalého typu. Ještě ve vrcholném středověku byla většina území pokryta hlubokým lesem přerušeným jen několika obchodními stezkami.
V roce 1235 se v listině královny Konstancie objevuje výraz „Pribyzlaun“ a jako svědek je podepsán přibyslavský rychtář, což soudí o dobové existenci obecního uspořádání v Přibyslavi.
Na začátku října 1424 přitáhli k městu husité v čele s Janem Žižkou. Utábořil se mezi Šenfeldem (dnešní Žižkovo Pole) a Hřišti a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením. Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkali Sirotci) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu.
A nyní začněte svou pouť za úkoly potřebnéné k nalezení keše.
Je jedno z které strany půjdete, nebo dodržíte-li pořadí.
Vždy by jste se měli dobrat výsledku.
Kámen přátelství
Na výchozích souřadnicích zříte kámen, který připomíná počátek partnerství mezi městem Přibyslav a nizozemským městem Mook en Middelaar.
Je na něm nápis s rokem.
Stage: N 49° 34.610 E 015° 44.270
ÚKOL: Na kameni je rok 199A.
Socha sv. Václava
„Svatý Václave oroduj za město Přibyslav.“ Tento nápis vytesali naši předkové do podstavce sochy sv. Václava v roce 1743, kdy bylo toto krásné umělecké dílo vrcholného baroka odhaleno.
Vedle sochy je strom a na něm rozcestník. A ten nás zajímá.
Stage: N 49° 34.606 E 015° 44.288
ÚKOL: Do Havlíčkovy Borové je to BC kilometrů.
Gotická věž u kostela
První zmínka o věži, která patřila k původnímu hradnímu opevnění, pochází z roku 1497. Vchod se nachází ve výšce 7 metrů a vedou k němu dřevěné schody, které se při ohrožení nepřítelem daly rychle odstranit.
Věž má výšku 30,96 m.
Stage: N 49° 34.570 E 015° 44.270
ÚKOL: Na věži celkem malých D okýnek (střílen).
Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Kostel Narození svatého Jana Křtitele, jehož dnešní barokní podoba pochází z roku 1750, se nachází v centru Přibyslavi. Svatostánek na jeho místě ale stával podstatně dříve, už kolem roku 1265. Spolu s vedle stojící věží je kostel chráněn jako kulturní památka.
Původní kostel byl vzhledem k době svého vzniku postaven v gotickém slohu a byl menších rozměrů než současná stavba. Za husitských válek byl velmi poničen vojsky Jana Žižky.
V roce 1750 rozhodl majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna o stavbě nového kostela na místě původního. Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku, slavnostně vysvěcen byl kostel v roce 1753.
Stage: N 49° 34.557 E 015° 44.247
ÚKOL: Na rohu kostela je dřevěný misijní kříž.
Je na něm E letopočtů.
Starý špitál
Špitál je chráněn jako kulturní památka.
Podle zakládací listiny byl určen pro 7 starých žen z Přibyslavi a Polné (kde vznikl obdobný útulek pro muže) na počest Panny Marie Sedmibolestné. Jejich chudobu musel potvrdit vrchnostenský úřad a ještě i přibyslavský farář.
Tzv. panský chudobinec fungoval ještě ve 30. letech 20. st., např. v říjnu 1932 v něm bylo ubytováno 11 žen.
Stage: N 49° 34.566 E 015° 44.300
ÚKOL: Na torzu žlabu je vidět letopočet. Je to 17F3
Busta K. H. Borovského
Nacházíte se u busty našeho literárního velikána.
Karel Havlíček Borovský. Významný český žurnalista a spisovatel, kterého značně ovlivnil revoluční rok 1848, za svou neodbytnou povahu byl odvezen na několik let do exilu v Brixenu. Karel Havlíček se narodil v říjnu 1821 v Borové u Přibyslavi nedaleko Německého Brodu.
Stage: N 49° 34.430 E 015° 44.520
ÚKOL: Pod bustou je text o G řádcích.
Socha Jana Žižky z Trocnova
N 49° 34.394 E 015° 44.520

Došli jste k jezdecké soše Jana Žižky z Trocnova z roku 1935 od Bohumila Kafky.
Jedná se Kafkův model Žižkovy sochy v Praze. Vytvořena byla v roce 1935. Pomník má výšku 290 cm a délku 300 cm, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé Žižkově soše na pražském Vítkově.
Stage: N 49° 34.394 E 015° 44.520
ÚKOL: Na bronzovém podstavci je jméno které má H písmen.
(Všech písmen, tečku nepočítej.)
Nyní máte vše potřebné pro spočítání finálních souřadnic.
Posaďte se na nějakou lavičku a pusťte se do toho.
Finálka se nachází na souřadnicích:
N 49° 34. (A) (H-C) (G+E)
E 015° 44. (E-B) (D) (F-G)
Zde si můžete zkontrolovat své výpočty:
Díky za vaši návštěvu!
Navštivte také další moje keše a LABky.
Zdroje:
Wikipedie
Město Přibyslav
Vysočina
MAPY.CZ
Text a foto: PeSis ©