|
Rod Slivoň
- Prunus se řadí do čeledi RŮŽOVITÉ - Rosaceae a zahrnuje v sobě
celkem 168
druhů z nichž naše původní domácí či k nám úspěšně introdukované
dřeviny jsou - slivoň švestka / Prunus domestica L.
(označovaná jako zdomácnělý archeofyt), třešeň ptačí / Prunus
avium (L.) L. (označovaná jako zdomácnělý archeofyt),
višeň obecná / Prunus cerasus L. (označovaná jako
zdomácnělý archeofyt), mahalebka obecná / Prunus mahaleb
L. (naše domácí dřevina), střemcha obecná / Prunus padus
L. (naše domácí dřevina), třešeň křovitá / Prunus fruticosa
Pall. (naše domácí dřevina keřovitého vzrůstu) a slivoň
trnka / Prunus spinosa L. (naše domácí dřevina většinou
keřovitého vzrůstu).
|
|
|
|
Areál původního
rozšíření (mapa)
- třešeň ptačí má těžiště výskytu patrně v Přední Asii a odtud se
již dávno rozšířila do celé Evropy.
Vzhledem ke svému dávnému rozšíření se může považovat za evropskou
domácí dřevinu a tedy i za naši domácí dřevinu, kterou ve volné
přírodě velmi často najdeme hlavně při okrajích lesních porostů
nebo v plošně menších lesících nižších poloh.
|
Třešeň ptačí
je statný strom dorůstající výšky 15 až 35 m. Silný kmen se často
větví již ve své první třetině, může být rovný, ale i hrbolatý a různě
zakřivený.
Koruna bývá široce rozložitě vejcovitá a košatá (platí pro solitéry)
nebo pyramidální (pokud roste v zápoji). Větve v dolní části jsou
téměř vodorovně odstávající až mírně převisající.
Je to listnatá opadavá dřevina. |
Postavení listů
je střídavé, spirálně postavené.
Čepel listu je jednoduchá, celistvá, podlouhle vejčitá,
eliptická až obvejčitá, na vrcholu protažená v krátkou špičku.
Okraj čepele listu je jednou až dvakrát pilovitý.
Řapík je lysý, 2,5-4,0 cm dlouhý, pod čepelí má 2 červené až tmavočervené
žlázky. Listy jsou na líci zelené, matné, lysé, na rubu světlejší,
na žilnatině většinou chlupaté. Jsou nejčastěji 30-60 × 20-40 mm velké.
Na podzim listy žloutnou a červenají. |
Podrobný popis
třešně ptačí se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
podle "monumentaltrees.com"
je
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 1A
a 1B).
Lokalizace: N 54° 07.287 W 01° 34.533 v parku Studley Royal Deer Park,
Anglie, Velká Británie. Obvod stromu, měřený ve výšce 1,50
m, je 580 cm (údaj ze srpna 2009).
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 2A,
2B
a 2C).
Lokalizace: N 49° 11.227 E 06° 55.755 při Rue du Mont Sainte-Croix,
Forbach, Moselle, Francie. Obvod stromu, měřený ve výšce 1,50 m, je
209 cm (údaj z 24. února 2018). Jeho výška je přesně 39,60
m (údaj z 24. února 2018) |
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu v ČR (obr 1A,
1B
a 1C,
mapy.cz
panorama a foto). Lokalizace: N 50°35.140 E 15°49.692 památná
"Vlčická třešeň ptačí" při silnici z Vlčic
do Mladých Buků (okr. Trutnov). Obvod kmene, měřený v 1,3 m,
je 423 cm a výška 28 m (údaj z 1. listopadu 2009).
-- druhý
nejsilnější zdokumentovaný jedinec druhu v ČR (obr 2A,
2B
a 2C).
Lokalizace: N 49°10.188 E 15°52.270 památná "Třešeň
u Hošťanky" u polní cesty 800 m JJZ od středu obce Slavice
v blízkosti PR Hošťanka (okr. Třebíč). Obvod kmene, měřený
v 1,3 m, je 415 cm a výška 23 m (údaj z 31. července 2008).
-- nejstarší
zdokumentovaný jedinec druhu v ČR (obr 3A,
3B
a 3C).
Lokalizace: N 49°05.723 E 13°52.156 roste v louce 1.400 m SV od středu
obce Budilov v Jihčceském kraji. Obvod kmene měřený v 1,3 m je 359
cm, výška kolem 20 m a věk tohoto stromu se udává 174 +-30
let
(údaj z 15. srpna 2018)
-- Chráněné památné stromy třešně ptačí jsou v ČR na 12ti lokalitách
buď jako jednotlivé stromy (těch je 10) nebo ve stromových skupinách.
On-line seznam zde
(hledat v podrobném výběru - zadat "Cerasus avium"). |
Keška je mikroPET
napevno zavěšená na kmeni třešně ptačí, budete si muset vylézt po větvích
cca 4 m vysoko. V keši není tužka, tak si nějakou vezměte. V logbooku
najdete bonusové písmeno, které se vám bude hodit pro cestu k "listnatému
BONUSU 1". Nezapomeňte si ho opsat.
|