Důl Staré Oldřůvky

Hornictví a školství šlo ve Starých Oldřůvkách ruku v ruce. Kolem roku 1785 učitel Mathias Vašák vyučoval ve zdejší škole 38 dětí. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel obce a školou povinných dětí kapacita tehdejší školy přestala brzy vyhovvovat, a již po 10 letech, v roce 1795, bylo nutné postavit novou školu. Stal se jí dům č.14.

Nový požadavek na zvýšení kapacity místní školy nastal s prudkým nárůstem počtu obyvatel obce o necelých let později. Jednalo se o vlnu přištěhovalců, horníků a dělníků pracujících ve zdejších dolech, které v té době zažívaly nebývalou konjunkturu. V údolí řeky Odry probíhalo dobývání olověné rudy, na mnoha místech katastru obce se zároveň těžila pokrývačská břidlice. Prudký rozvoj hornictví v létech 1870-1910 přinesl obci prosperitu a bohatství. S přílivem nových rodin do obce výrazně vzrostl i počet dětí školou povinných, a proto bylo rozhodnuto postavit v letech 1881-1882 novou dvoutřídní školu č.p. 66, která při svém otevření měla 112 žáků. 
Jako administrativní budovy a domy pro rodiny horníků ze zdejších lomů a dolů obec získala nejdříve usedlost č.p. 48, později i také dům č.p. 71, ležící při hlavní silnici pod haldami. Také získala pozemky nad středem obce (p.č. 480 a 530) a nechala je vyčlenit jako parifikát, plochu pro budoucí těžbu. Ve 2. polovině století zde započala s těžbou břidlice v Obecním břidlicovém lomu. 

Původní administrativní budova dolu

Na přelomu 19. a 20. století dobýval břidlici v dole na těchto pozemcích podnikatel C.F.Liffner z Oldřůvek. Ročně se těžilo 4300 m3 kamene, podzemní lom poskytoval materiál na rozměrné dlaždice, údajně až do plochy 4 m2. Na haldách nad obcí stály provozní objekty, štípárny a sklady. Přibližně čtyřicetileté období prosperity vystřídal úpadek kolem roku 1910. K roku 1912 se uvádí, že břidlicové lomy v obci byly již mimo provoz. I v období mezi světovými válkamy byly zavřené. Kolem roku 1930 se obyvatelé Starých Oldřůvek živili opět především zemědělstvím, vedle toho byli zaměstnání také v budišovské tabákové továrně a v břidlicových lomech v Čermné.

Opěrné zdi kolem přístupové cesty k dolu