Sedlčanskem na 🚴 kolem Brziny II.
Volně navazující keš, která vás provede údolím říčky Brziny. Tentokrát opustíme mezinárodní cyklostezku a vydáme se proti proudu Brziny. Keš není dosažitelná autem, ač cesta vypadá sjízdně, na trase se nachází několik brodů, které zvládne jenom traktor a od Kunclova mlýna je zákaz vjezdu motorových vozidel. Tak hodně zvažte, zda chcete riskovat a s jistotou vám mohu říct, že zdejší traktoristí dostali instrukce nikoho nevytahovat a už vůbec ne geocachery 
Tak že vyhlášení lovci drive-in keší (nebudu konkrétně zmiňovat), udělejte si procházku a užijte si i pohyb zvaný chůze, či jízda na kole. 
Vjezd autem by vás mohl vyjít hodně draze.
Brzina
(v místním nářečí Brsina) je říčka tekoucí převážně ve Středočeském kraji. Délka toku činí 27,3 km. Plocha povodí měří 141,0 km⊃2;. Název je pravděpodobně odvozen od staročeského slovesa "brziti", tj. spěchati.
Průběh toku
Pramení jihovýchodně od Hrazánek, na svazích západních výběžků Čertovy hrbatiny (viz Votická vrchovina), v nadmořské výšce 541 m; její nejvydatnější přítoky Varovský potok pak ve výšce 625 m n. m. a Počepický potok 638 m n. m. Její tok se vine severozápadním směrem oblastí přírodního parku Petrovicko, katastry obcí Petrovice, Krásná Hora a Svatý Jan. Pod Petrovicemi obtéká a odvodňuje menší krasovou oblast, tzv. Týnčanský kras, s Divišovou jeskyní.
Na svém středním toku protéká říčka hlubokým údolím, na jehož dně vytváří četné meandry a hluboké tůně, zaříznuté do říční nivy; koryto je zde modelováno častými záplavami, vyvrácenými stromy a naplaveným materiálem. V hlubokých hliněných profilech místy hnízdí ledňáček říční. Střední a dolní část řeky včetně částí přítoků je vyhlášena jako pstruhový revír.
Níže po proudu nabírá Brzina na nepropustném skalnatém podloží značný spád a nedaleko Zrůbku ústí jako pravostranný přítok do řeky Vltavy. Původní soutok je proměněn v dlouhý vltavský záliv vzedmutím vodní nádrže Slapy.
Větší přítoky
Zleva
- Předbořický potok ústící do Brziny u Červeného mlýna
- Hostomský potok vytékající z rybníka ve Vrbici, ústící ve Vleticích
- Selný potok (též zvaný Selňátko) tekoucí od Krásné Hory, ústí u Chadimova mlýna v osadě Brzina
- potok Jezvinka
Zprava
- Největším přítokem na horním toku je 7 km dlouhý Varovský potok, pramenící na svazích Čertovy hrbatiny, pod Obděnicemi tvořící PP Horní a Dolní obděnický rybník.
- Nejvýznamnějším přítokem Brziny vůbec je Počepický potok (nazývaný též Svrchnice; délka 13,3 km, průměrný průtok v Počepicích 0,11 m⊃3;/s). Pramení v Čertově hrbatině nad osadou Setěkovy, v Nechvalicích a Počepicích plní svou vodou četné rybníky. Do Brziny ústí v nadmořské výšce 359 m n. m. pod Vleticemi. Poblíž Bláhovy Lhoty se na něm nachází památkově chráněný roubený mlýn.
- Velký potok
- Hradilský potok odvodňující lesy kolem Svatého Jana, Medné a Skrýšova
- Podlipský potok
Hospodářské a kulturní souvislosti
Údolí Brziny bylo osídleno již v pohanských dobách, o čemž svědčí objevená pohřebiště, např. u Červeného mlýna (nálezy mohyl z doby bronzové), u Hrachova a Zrubku. Na potoce se ve středověku rýžovalo zlato; v údolí poblíž Týnčan byly nalezeny škvárovité kameny, které dokládají i zdejší tavení zlata v jednoduchých kadlubech.
Vzhledem k značnému spádu a síle proudu poháněl vodní tok Brziny v minulosti mnoho mlýnů, z nichž nejznámější jsou například mlýn Červený, Kunclův, Kučerův, Stehlíkův nebo Smetákův. V něm v letech 1963–1996 žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček. V jeho mlýnici byla také natáčena známá úsměvná scéna z filmu Na samotě u lesa (rež. J. Menzel, 1976), kdy L. Smoljak vypráví historku o hastrmanovi za hluku mlýnských strojů. Počet vodních mlýnů na Brzině a jejích přítocích počátkem 20. století přesahoval tři desítky. Většina jejich budov je dodnes zachována, slouží však již jen rekreačním či turistickým účelům.
Vodní režim
Vodní režim Brziny se vyznačuje silným kolísáním průtoku, s maximy v jarních měsících v době tání sněhu na svazích Čertovy hrbatiny, odkud sbírá většinu svojí vody. V létě bývá průtok naopak velmi nízký. Při rozvodnění dosahuje její tok značné prudkosti, s níž vyvrací stromy a silně modeluje okolní terén včetně přiléhajících pozemních komunikací. Poslední taková povodeň proběhla v červnu 2013 (viz odkaz).
Průměrný průtok u ústí činí 0,45 m⊃3;/s; průtoky Q5=20 m⊃3;/s, Q10=28 m⊃3;/s a Q50=59 m⊃3;/s; stoletá voda odpovídá průtoku 80 m⊃3;/s.
