Národní přírodní památka Kosířské lomy (Obrázek 1) vzniká z původních tří chráněných území Státní lom (Obrázek 4), Růžičkův lom (Obrázek 2). a Vápenice (Obrázek 5), k nim přibylo i poslední území Vinohrádky.
Obrázek 1: Umístění jednotlivých částí Kosířských lomů na mapě, nejníže Růžičkův lom, nad ním Státní lom, vlevo Vinohrádky a nahoře Vápenice.
Důvodem ochrany je významná paleontologická lokalita s výskytem prvohorní mořské fauny v souvrství devonských vápenců a na nich rostoucí ekosystémy. Čelechovice na Hané jsou známé především bohatstvím nálezů a velmi dobrým zachováním pozůstatků prvohorní mělkovodní mořské fauny, která zahrnuje zástupce všech tehdy existujících živočišných kmenů. Velmi známými součástmi zdejšího společenstva organismů byli i trilobiti, např.druhy Schizoproetus celechovicensis, Dechenella rittbergensis a vzácné Scutellum flabeliferum s vějířovitým ocasním štítem. Trilobit je zobrazen i ve znaku obce Čelechovic.
Obrázek 2: Růžičkův lom
Geologie Kosíře byla zkoumána již v první polovině 19.- století díky významným nálezům zkamenělin v místních lomech na těžbu vápence. Místo dokonce navštívil i proslulý Joachim Barrande. Čelechovice jsou světoznámou paleontologickou lokalitou. K nejčastějším zkamenělinám patří různé druhy korálnatců: koráli drsnatí a deskatí a helioliti, dále vyhynulá skupina stromatopor, mechovky, lilijice, ramenonožci, měkkýši a již zmiňovaní trilobiti. S fosiliemi pocházejícími z lokality se veřejnost může seznámit např. v expozici Vlastivědného muzea v Olomouci.
Nás bude zajímat výše zmiňovaný devonský vápenec. Ve skutečnosti zde není situace tak jednoduchá, více ukazuje geologická mapa (Obrázek 3).
| Obrázek 3: Geologická mapa Kosířských lomů |
|
 |
Vysvětlivky
* ve vysvětlivkách jsou uvedeny pouze horniny, které se vyskytují na území kosířských lomů.
|
Čelechovický devon patří k mělkovodnímu vývoji typu Moravského krasu s převahou vápenců. V období devonu (před 350 mil. let) došlo na Moravě k rozsáhlé záplavě, moře postupující od severu zaplavilo nejprve oblast dnešních Jeseníků a střední části Drahanské vrchoviny.
I. Chlupáč4 uvádí, že čelechovický devon má svébytné postavení ve vývoji Moravského krasu. Nad bazálními klastiky se zde nachází přes 100 m mocný sled tmavých dolomitických vápenců. Následuje jen několik metrů silná vrstva korálová (červená vrstva - paleontologické nálezy). Následují tmavě šedé jemně zrnité vápence s polohami šedých a nafialovělých slínů. Jedná se o historicky první rozpoznaný devon na území Česka. Stratigraficky se jedná o spodní část macošského souvrství. V nadloží se nacházejí světlé vápence macošského souvrství, hněvotínské vápence líšeňského souvrství a zcela nahoře břidlice ponikevského souvrství ludmírovského vývoje.
Obrázek 4: Státní lom
Tvrdost je jednou ze základních vlastností minerálů (tedy i hornin tvořených minerály), jedná se o odpor nerostu proti vniknutí jiného tělesa. Nehet rýpe do tvrdosti 2, Měď rýpe minerál do tvrdosti 3, nůž do tvrdosti 5. Rýpeme hrotem, tlak nemusí být velký, ale měl by být stálý. Není jedno, kterou plochu rýpeme. Je vhodné použít plochu rovnou. Navětralý minerál bude pravděpodobně měkčí. Tvrdost je vlastnost tenzorová = závislá na krystalových vazbách, proto rýpeme na různých plochách a různým směrem.
Vápence jsou horniny složené převážně z kalcitu (CaCO3) - uhličitanu vápenatého. Jedná se o poměrně měkkou, jemnozrnnou až celistvou horninu. Poznáme ji podle tvrdosti (3) - lze do ní rýpat měděným předmětem. Barva vápenců je různá, podle příměsí. Povrch vápencových skal bývá různě rozbrázděný, protože vápenec je snadno rozpustný vodou s obsahem oxidu uhličitého.
Vápence často obsahují zkameněliny rostlin a živočichů. V puklinách často nalézáme bílé žilky, jedná se o druhotně vykrystalizovaný kalcit (minerál).
Vápence vznikají jako usazené vápnité kaly na mořském dně nebo jako zbytky koster živočichů a rostlin teplých mělkých moří nebo vápence sladkovodních jezer. Mohou mít strukturu vrstevnatou nebo být celistvé, či hlíznaté.
Vápenité horniny podléhají diagenezi = pochodům měnícím minerální složení, strukturu i texturu sedimentu v období počínajícím jeho uložením a končícím buď jeho přeměnou nebo zvětráváním na povrchu. Mezi hlavní procesy diageneze patří mikrobiální mikritizace, tmelení, rekrystalizace, rozpouštění, krasovění, kompakce, dolomitizace a dedolomitizace. S většinou těchto procesů máme možnost se v lokalitě setkat.
Dolomit je hornina tvořená více jak 90 % dolomitem. Nejčastěji tvoří horninovou řadu s vápencem podle schématu:
- pod 10 % dolomitu – vápenec
- 10–50 % dolomitu – dolomitický vápenec
- 50–90 % dolomitu – vápnitý dolomit
- 90 % dolomitu – dolomit
Dolomity jsou složené převážně z dolomitu (CaMg)CO3)2 - uhličitanu vápenato-hořečnatého. Jsou tvrdší nežli vápence (3,5-4), lze do nich rýpat nožem, ale měděným předmětem ne. Jsou jemnozrnné až celistvé, světlé, mnohdy jsou skvrnité až šmouhovité. Jsou chemicky odolnější, proto v nich nevzniká tolik krasových tvarů. Rozpadají se na úlomky. Nemívají zřetelnou vrstevnatost a velmi vzácně mohou obsahovat zkameněliny.
Vznikají nejčastěji dolomitizací původních vápenců (nahrazováním vápníku hořčíkem) nebo vysrážením v alkalických slaných vodách. Existují i přechodové formy mezi vápenci a dolomity.
Aragonit (CaCO3) vzniká při nízkoteplotních a při povrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Má tvrdost 3,5-4, lze do něj rýpat kovovým nožem.
Slínovec je hornina tvořená směsí jílu a prachu spojeného karbonátovým tmelem. Ten v hornině tvoří 20-80 %. Většinou vzniká v mořském prostředí.
Břidlice nebo jílovité břidlice jsou nejběžnější druhem lutitu (zpevněných jemných usazenin). Bezpečně je poznáme podle výrazné břidličnatosti (destičkovitá až lupenitá dělitelnost). V současnosti častěji pojem laminace, štípatelnost... Časté jsou vápnité břidlice, křemičité břidlice s obsahem křemene a železité břidlice.
Obrázek 5: Vápenice
Kras (též krasová oblast) je geologický pojem označující osobité tvary a jevy vznikajících činností povrchové a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály (vápenec či dolomit nebo jiné).
Je tvořen mnohými geologickými útvary:
- primární jevy – vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například škrapy (Obrázek 6 vlevo), závrty, říční ponory, ponorná řeka, krasová jezírka, krasové kapsy, jeskyně a další.
- sekundární jevy – vznikají opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí: – sintr (Obrázek 6 vpravo), krápníky, nickamínek a další.
Obrázek 6: Škrapy na kameni (vlevo) a sintrové náteky (vpravo)
Úkoly pro zalogování keše:
1. Projděte uvedené stage a zde zjistěte pomocí vrypu měděným drátem nebo mincí, případně nehtem tvrdost horniny.
2. Popište vzhled horniny na stage, barvu a strukturu.
3. Rozhodněte se na základě získaných údajů, o jakou se jedná horninu.
4. Na stage hledejte krasové jevy, zaznamenejte je.
5. Proč zde není kras, tak jak v Moravském krasu nebo Javoříčku či Mladči?
Potřeby pro odlov earth cache:
- měděný silnější drát nebo měděná mince , POZOR 10 Kč je slitina mědi, je tvrdší, nepoužívat!!!
- psací potřeby
- vytisknutý protokol (Obrázek 7) nebo papír
- fotoaparát
Obrázek 7: Protokol (pro tisk uložen v obrázcích)
Literatura:
1 Dvořák, J., Otava, J. Databáze významných geologických lokalit: 748 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-09-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/748.
2 Dvořák, J., Otava, J. Databáze významných geologických lokalit: 747 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-09-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/747.
3 Grygar R. Regionální geologie ČR. Kapitola 8. Platformní vývoj Českého masivu v období jury a křídy. Institut geologického inženýrství, Technická univerzita Ostrava. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/8_kapitola.htm
4 Chlupáč I., Kovanda J., Stráník Z. a Brzobohatý R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.
5 https://cs.wikipedia.org/wiki/Kos%C3%AD%C5%99sk%C3%A9_lomy
6 https://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/slin_slinovec.html
7 http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?bridlicnatost
8 https://cs.wikipedia.org/wiki/Kras
9 https://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/dolomit.html
10 https://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/vapenec.html