|
Nejprve si vymezíme pojmy. Co je hrad? Co je tvrz? Co je tvrziště?
Hrad budoval majitel rozsáhlejšího panství a zpravidla prvotním kritériem pro výběr místa byla nepřístupná skála, aby hrad nešel dobýt. Příkladem budiž nedaleká Lipnice.
Tvrz se liší tím, že zpravidla stála velmi blízko obce či přímo v ní, obvykle byla do vesnice zasazena až když vesnice existovala a byla těsně spjata s okolním životem. Stavitelem tvrzí byli bohatší měšťané, dnešní optikou bychom řekli vyšší střední třída měšťanstva, případně můžeme říci nižší šlechtic maximálně lokálního významu a povědomí. Příkladem tvrze jsou v okolí například Melechovská tvrz u Koutů, nebo tvrz v Proseči.
No a pokud tvrz zanikla zcela a na jejím místě jsou maximálně terénní nerovnosti (a žádné zdi), hovoříme o tvrzišti. Tvrziště je tedy místo, kde stávala tvrz.
Samotná tvrz mohla být zděná, dřevěná, případně kombinací těchto dvou materiálů. Opevnění mohlo být rovněž formou zdi, dřevěných kulatin s hroty a obvykle i umělými terénními nerovnostmi (valy a příkopy).
Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že pouze Češi a Poláci si ustanovili speciální "šuplíček" pro tvrze, jinde v Evropě tvrze spadají do společné množiny s hrady. Díky našemu členění občas stojíme před dilematem, kam stavbu zařadit. Je to ještě tvrz? Není to už hrad (třeba Svojšice)? Někdy tvrz vypadá jako zámek (třeba Nepomyšl) a jindy dokonce jako sýpka či obyčejný dům (Boučí).
Přeneseně pak slovo tvrz začala používat armáda při budování opevnění před II.SV (např. tvrz Bouda), ale to už jsme na jiném hřišti.
|
|
Z historie... ..se toho o naší tvrzi příliš nedovíme. Psané dokumenty o takových tvrzích existují spíše sporadicky a to ještě pouze tehdy, když se jejich osud řešil na okolních hradech. Můžeme se tedy opřít pouze o historický průzkum, který tu proběhl. Ten prokázal dvě důležité okolnosti. Doložil zde život v druhé polovině třináctého století a prokázal zánik místa požárem. Cokoliv dalšího se někde dočtete, budou domněnky.
Z historických znalostí zdejší tvrz můžeme považovat za spíše rozsáhlejší a významnější. O tom svědčí i usazení na hranu strmé skály. Byť jsme si na začátku vysvětlili, že nedobytné se stavěly hrady, zde se setkáváme rovněž s promyšlenými fortifikačními prvky. Tato tvrz se snaží být co nejvíc hradem. Z východní strany je tvrziště ukončeno svislou skálou, ze západní strany dvojitým příkopem. Jeden příkop byl obvyklý, dva příkopy jsou pro tvrz spíše raritní.
Další bádání historiků je možno směřovat na "nápad" kvalitního badatele a dějepisce Augusta Sedláčka, který tvrz Bilantovu Lhotu ztotožňuje s tvrzí Mrázova Lhota. S dnešními znalostmi jde spíše o slepou uličku a omyl Augusta Sedláčka. Příslušnost vladyky Jana historické dokumenty vážou k tvrzi Mrázova Lhota, nesedí ale časová osa. Vladyka Jan žil ve 14.století, zatímco fatální požár tvrze Bilantova Lhota proběhl již ve 13.století. A další vrstva po požáru není. Laboratoř tedy (prozatím tužkou) rovnítko mezi tvrzemi škrtá, zároveň by ale přinášela novou otázku v podobě "Dobře, ale kde tedy stála ona tvrz Mrázova Lhota?". Pokud nebyla zde, tak kde? O jejím umístění totiž nic není známo.
Parkování a přístup... Na tvrziště nevede žádná cesta. Zdánlivě se vám bude líbit nápad odbočit si z procházky kolem Sázavy. No zakazovat vám to nebudu. Ale škrábat bych se sem nechtěl. :-) Je to hodně drsný terén, na hraně překonatelnosti. Parkování jsem vybral na krajnici silnice a upřímně si myslím, že nic bližšího neexistuje. Vydejte se pocitově za šipkou dolů přes louku, obejděte zorané pole zprava podle smrčků a pak už po hraně svahu je to kousek.
Keška... Je to kratičká ofsetovka. Nebojte se, k cíli je to od úvodek méně než 50m. Na úvodních souřadnicích najdi falešný pařízek (těsně vedle velkého dvojpařezu), prozradí ti souřadnice finálky. Buďte tu na sebe přísní, neriskujte, hlídejte se. Není to vyloženě riziková záležitost, vyžaduji pouze soustředění a nepřeceňování vlastních sil.
|