Biokoridor Hloučela vznikl uměle. S nápadem osázet břehy přišel učitel Rudolf Wolf v roce 1905. Povolení získal až v roce 1914. Společně se studenty provedl terénní úpravy a začal vysazovat. Lesopark byl silně poškozen za druhé světové války. Město Prostějov převzalo správu v roce 1966.
Současnost
Přestože se jedná o uměle vytvořený lesopark, rostou v něm především autochtonní a zdomácnělé druhy. Mezi zastoupené druhy dřevin patří lípy, jilmy, jasany, javory, olše, habry, duby, topoly, vrby, hlohy, akáty, jírovce; výjimečně i ovocné stromy a jehličnany. Z ptáků se zde vyskytuje kalous ušatý, puštík obecný, skorec vodní, volavka popelavá a ledňáček říční.
Říčka Hloučela
V Drahanské vrchovině severně od obce Buková se nachází prameniště říčky Hloučely. Bližší informace o ní vám podá druhé zastavení naučené stezky. To, co nás v současnosti nejvíce na říčce zajímá, je čistota její vody a ta je naštěstí velmi dobrá. Má totiž samočisticí schopnosti. Právě díky tomu můžeme v Hloučele pozorovat bohatství života. Vyskytuje se tu dokonce rak říční, blešivci, larvy chrostíků a jepic. Na třetím zastavení se dozvíte mnohé zajímavé podrobnosti o skrytém i veřejném tajemství této říčky.
Strom v krajině
Úloha stromů v přírodě je nezastupitelná. Listy stromů produkují kyslík a zachycují prach. Díky odpařování vody dokážou stromy ochlazovat krajinu. Stromy a křoviny snižují hladinu hluku, zabraňují erozi půdy, zadržují vodu v krajině a brání také větrné erozi. Neméně důležitou úlohou je i domov, který poskytují mnoha druhům živočichů.
Dřeviny jsou plíce koridoru
Jsou to převážně olše, které obrůstají břehy říčky Hloučely, ale naleznete mezi nimi i vrbu trojmužnou, řešetlák počistivý, jilm horský, třešeň ptačí a mnohé další dřeviny. A nejen mezi jejich větvemi, ale i na vodě můžeme zaslechnout mnoho ptačích hlasů. Jedním z nich je hlas skorce říčního, který pravidelně noří hlavičku do bublající vody říčky Hloučely.
Život ve vodě
Z ryb často spatříme v toku zabydlené jelce, lipany, okouny, mřenky a hrouzky, dokonce i úhoře. Vzácná střevle potoční je tu však ohrožena uměle vysazeným pstruhem potočním. Nejen ve vodě, ale i na březích se zabydlely ropuchy obecné a skokani hnědí. V lesích, kde je v létě stín a zvýšená vzdušná vlhkost, to vyhovuje rostlinám letního aspektu, kterým nedostatek světla nevadí.
Nezvaní vetřelci
Mezi původní rostlinné osazenstvo se vloudila netykavka žláznatá, těžce vyhubitelný rostlinný vetřelec, který narušuje rovnováhu biokoridoru a vytlačuje původní vegetaci. Netykavka však zdaleka není jediným takovým vetřelcem, dalšími jsou křídlatka česká nebo trnovník akát. A co je důvodem, že slýcháme v biokoridoru i hlasité motorové pily? Je to dlouhodobý projekt „Výchova lesních porostů“. Cílem je získat opět původní stabilní lesní společenstva specifická pro ráz místní krajiny a odpovídající místním přírodním i klimatickým podmínkám.
Celá naučná stezka má 11 informačních tabulí.