Úvodní souřadnice Vás zavedou k velice příjemné kavárně kde si podle počasí uvnitř, nebo na zahrádce můžete rozmyslet, co by jste si dnes nejraději přečetli.
Až bude o tomto jasno vyrazte v kurzu 168° a po 120 m dorazíte na roh náměstíčka,
zde naberte kurz 226° a zvládněte dalších 280m a dorazíte před budovu, kde najdete vše co se knih, čtení a podobných aktivit týka a v neposlední řadě si tu můžete odlovit i tuto kešku, pokud se budete řídit pokyny v nápovědě.
Krajská vědecká knihovna v Liberci
Charakteristika
Zřizovatelem knihovny je Liberecký kraj a na provoz šesti městských poboček a akvizici literatury přispívá každoroční dotací tatutární město Liberec . Knihovna disponuje univerzálním knihovním fondem se speciálním zaměřením na regionální literaturu Libereckého kraje, Germanika z Českých zemí, textilní průmysl a sklářství .V oblasti digitizace provozuje Digitální knihovnu KVK v Liberci, ve které je ke dni 15. 11. 2017 zpřístupněno 3 798 monografií a 55 periodik. Jako významná kulturní instituce se podílí na evropských a národních projektech. O svých aktivitách a knihovnictví v regionu pravidelně informuje v měsíčníku E-zpravodaj, nebo čtvrtletníku Světlik.
Současná budova knihovny byla dokončena v roce 2000 a získala několik ocenění. Stojí na místě staré synagogy, kterou vypálili nacisté v listopadu 1938. Patří k moderni architektuře Liberce a k relativně známým českým stavbám. Architektem celé budovy je Radim Kousal z libereckého ateliéru SIAL. V areálu knihovny se také nachází i moderní nova synagoga.
Historie knihovny
Počátky knihovnictví v Liberci
První libereckou knihovnu založil děkan Anthon Kopsch roku 1759 za účelem vzdělávání mladých duchovních. Teprve o století později započala vlna vzniku zájmových spolků, v rámci nichž docházelo k zakládání spolkových knihoven, které se později staly základními kameny nově budovaných knihoven lidových. První českou knihovnu založil páter Josef Bernát ve spolupráci s Českou besedou roku 1863. Druhá nejstarší vznikla o čtyři roky později při spolku Dobročin. Tyto a další nově vzniklé spolky rozrůstající se české menšiny založily v roce 1904 Lidovoučeskou knihovnu se sídlem v Národním domě. Odtud se roku 1921 přestěhovala do Blažkovy ulice, a to pod novým názvem – Česká knihovna obecní.
Jednalo se však o knihovnu menšinového obyvatelstva. Německé spolky spojily fondy svých knihoven roku 1882 do jednoho celku, který reprezentovala spolková Německá lidová knihovna. Ta byla roku 1900 převzata na základě rozhodnutí městského zastupitelstva o zřízení městské knihovny – Stadbucherei, která měla od roku 1909 stálé sídlo v bývalém hostinci Reichenberger Hof v dnešní Moskevské ulici (sídlo Naivního divadla). K té přibyla roku 1924 Bucherei der Deutchen, která vznikla v návaznosti na snahu přenést německé univerzitní prostředí z Prahy do Liberce poté, co vznikla Československá republika. Jejím zakladatelem byl sudetoněmecký spisovatel Friedrich Jaksch, který ji od počátku budoval jako knihovnu vědeckou. Zůstala v provozu až do roku 1945.
Závěr roku 1958 znamenal počátek současné Krajské vědecké knihovny v Liberci, když bylo Ministerstvem školství a kultury nařízeno, aby mimo jiné i v Liberci byla sloučena knihovna vědecká s knihovnou lidovou. Ke sloučení došlo nicméně pouze administrativně, nikoli fyzicky. Kromě absence společného prostoru se musela knihovna potýkat s dalšími problémy, jako byl nedostatek pracovních sil, nedostatečně zpracované fondy či chybějící skladovací prostor. O dva roky později přibyla další výrazná komplikace v podobě správní reformy, znamenající pro Liberec odebrání statusu krajského města. Knihovně se přesto po dlouhých jednáních podařilo svůj krajský status udržet. Konec šedesátých let znamenal na delší čas ustálení názvu knihovny, která jej po svém sloučení změnila hned třikrát, tentokráte na Vědeckou a lidovou knihovnu Václava Kopeckého. Mnohem výraznější změna nastala v samotném fungování, neboť bylo roku 1969 po mnohaletém úsilí docíleno fyzického sloučení knihoven do budovy na náměstí Dr. Edvarda Beneše č. 23. Na počátku devadesátých let se zřizovatelem knihovny stalo Ministerstvo kultury a došlo ke změně názvu na Státní vědecká knihovna v Liberci. V tomto desetiletí začaly práce na elektronickém zpracovávání fondu a na vytváření prvních elektronických katalogů.
Od ledna 1996 se právo povinného výtisku omezilo na publikace vydané na území dnešního Libereckého kraje. Během této dekády se plně ukázalo, že stávající budova je nedostačující pro moderní provoz knihovny. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě budovy nové.
Stavba smíření
Architektonickou soutěž v roce 1994 vyhrál návrh Radima Kousala z architektonické kanceláře SIAL Liberec, který propojil dva nezávislé subjekty: knihovnu a židovskou modlitebnu. Nad takzvanou Stavbou smíření převzali záštitu prezidenti Václav Havel a Roman Herzog. Stavba byla umístěna do prostoru, na němž stávala původní synagoga, jejíž půdorys a vnitřní sloupoví jsou do stavby promítnuty. K položení základního kamene nové budovy došlo 16. prosince 1997 a stavba byla dokončena o tři roky později. Veřejnosti se představila po náročném stěhování 8. března 2001. Na jejím financování se podílely české i zahraniční instituce – Česká republika, Evropská unie, vláda Spolkové republiky Německo, Česko-německý fond budoucnosti, švýcarský kanton St. Gallen a jiní.
Knihovna ve stejném roce přešla pod nového zřizovatele – Krajský úřad Libereckého kraje a původní název byl změněn na současný – Krajská vědecká knihovna v Liberci
Akce
Knihovna uskutečňuje přednášky, besedy, výstavy, koncerty, workshopy, exkurze, odborné konference a akce pro rodiny s dětmi, studeny i seniory. Do pravidelných podniků, které knihovna pořádá, nebo se na nich podílí, patří přednáškové cykly Knihovníci a přátelé knihovny cestují či Památky kolem nás, vzdělávací cyklus Moderní senior se zaměřením na informační technologie, konference Současnost literatury pro děti a mládež, Veletrh dětské knihy, Educa MyJob nebo Týden knihoven. K oblíbeným akcím patří též soutěžní večer S baterkou do knihovny a každoroční Ples v knihovně.
(převzatý text z www.kvkli.cz) Děkujeme vedení knihovny za to, že nám umožnilo tuto keš založit.
POZOR: Keš je odlovitelná pouze v provozní době knihovny
Provozní doba:
Pondělí
9:00-19:00
Úterý
12:00-19:00
Středa
9:00-19:00
Čtvrtek
9:00-19:00
Pátek
9:00-19:00
Sobota
9:00-13:00
V období prázdnin bývá omezený provoz. Stačí sledovat facebook nebo
www.kvkli.cz. Knihovnice v blízkosti keše o ni vědí.