Vrch Vysoký Ostrý (Große Wostrey) je jednou s nejvýraznějších dominant ústecké části Českého středohoří. Ční nad zákrutou řeky Labe nad městskými částmi Střekov (resp. Nová Ves) a Brná nad Labem do nadmořské výšky 587 metrů. Vrch patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v okolí Ústí nad Labem a je nazýván hrdým jménem "Polabský Rigi". Na vrcholu Ostrého se nalézá upravená plošina se schodištem, která slouží jako vyhlídkový bod s výborným výhledem. Z vrcholu je vidět za dobrého počasí téměř všechny vrcholy Českého středohoří, Říp, Bezděz, Ještěd, Studenec, Růžovský vrch, Děčínský Sněžník, hrad Hazmburk, Bořeň, vysílač Buková hora také Portu Bohemicu a část Krušných hor a další. 450 m hluboko pod námi se vine mohutné Labe, jehož hladinu můžeme z výhledového bodu vidět sedmkrát.
Geologie:
Vrch je tvořen žilou tmavošedé výlevné magmatické horniny zvané tefrit, která díky své odolnosti uchránila před odnosem okolní méně odolné tefritové tufy. Na skalních výchozech tefritu pod vyhlídkou je dobře patrná sloupcová odlučnost. Vrcholek tvoří silně magnetický Tefrit. Ten ovlivňuje do vzdálenosti 6 metrů chování střelky kompasů.
Z vyhlídky na vrcholu kopce je vidět typické panorama Českého středohoří s množstvím kuželovytých vrchů, které zde zanechala mohutná sopečná činnost v období třetihor. Tvary zdejších významných vrcholů mohou vypadat autenticky a připomínat nasypané kužele současných aktivních sopek. V důsledku dlouhodobého zvětrávání, eroze a odnosu materiálu zde však došlo k výraznému snížení reliéfu. Z původních vulkánů často zbyly pouhé výplně přívodních drah magmatu a obnažená podpovrchová tělěsa.
Ve vrcholových partiích Vysokého Ostrého se setkáme s vegetací skal a mělkých půd tvořenou zejména odolnými mechy a lišejníky, kapradinami (sleziníky), suchu odolávajícími travami (např. kostřavy) a sukulentními rostlinami (rozchodníky, netřeskem výběžkatým ap.). Vzácností je pak výskyt koniklece lučního českého. Velký problém představují pro tento typ vegetace vysoké stavy zvěře a s nimi spojený nadměrný sešlap, eroze a také obohacování půdy živinami.
Historie:
První turisté navštěvovali vrch již od konce 18. století. K významným návštěvníkům Ostrého patřil německý hudební skladatel Richard Wagner (1813-1883), který si pronajal 22.června 1842 na více dnů hostinský pokoj na hradě Střekov. Wagner stoupal na vrchol Ostrého každý den svého pobytu. Při jednom z výletů na Ostrý potkal pastýře, který si pískal jednu melodii. Setkání s pastýřem později Wagnera inspirovalo ke scéně s poutníky v opeře Tannhäuser.
V 80. letech 19. století vznikla na vrcholu malá dřevěná rozhledna, která se rozpadla po roce 1945.
V roce 1986 Český svaz ochránců přírody prosadil vyhlášení přírodní rezervace nedaleké Sluneční stráně. Současně tu vznikla naučná stezka "Pod Vysokým Ostrým" a na vrcholku byla vybudována vyhlídková plošina poskytující krásný výhled do údolí řeky Labe.
V roce 2012 zničili plošinu vandalové, a to včetně bronzové desky s výhledovými panoramaty s názvy a nadmořskými výškami jednotlivých viditelných vrcholů. Město Ústí nad Labem se společně s Klubem českých turistů zasadilo o opravu vyhlídky a v květnu 2014 byla obnovená vyhlídka otevřena. Provedeny byly nátěry kovových konstrukcí, instalována byla dřevoplastová podlaha a rozhledové mapy v nové podobě.
Obnovu podlahy a instalaci rozhledových map financovalo statutární město Ústí nad Labem. Další práce na opravách vykonali členové Klubu českých turistů.
Přístup:
Z waypointu Parkoviště P0 vede neznačená cesta, která je nejkratší, ale o to výživnější. Z parkoviště projdete bodem T0, který vás navede kudy na vrchol.
Z waypointu Parkoviště P1 použijete červenou značenou turistickou trasu. Cesta vzhůru je delší a příjemnější.
Příjemné a ničím nerušené geozážitky vám přeje HaB1