KK2025 - Spaleny les: Jan Halir Traditional Cache

Název pro Spálený les je odvozen od spalování dřeva s cílem získávat potaš pro sklářské hutě. Později se Spálený (Lubský) les stává krutou připomínkou poprav vlastenců za protektorátu. V těžkém období heydrichiády, kdy panovalo stanné právo, strach a zatýkání, chtělo i neblaze proslulé klatovské gestapo zlomit odpor svobodomyslných. 31. května až 3. července 1942 bylo zde zastřeleno 73 vlastenců z Klatovska, Domažlická, Písecka a Strakonicka.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nešetřili nacisté tvrdými tresty. V odvetě za smrt vysoce postaveného prominenta nechala okupační správa popravit asi 1600 obyvatel protektorátu Čechy a Morava. K popravě často stačilo pouhé schvalování atentátu či poslech zahraničního rozhlasu. Nejznámější jsou případy vyhlazení Lidic a vypálení a vyvraždění Ležáků. Ušetřena však nezůstala ani oblast Klatovska a Písecka. Střediskem teroru v jihozápadních Čechách se stala úřadovna gestapa se sídlem v Klatovech. Na bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese v Lubech u Klatov pak proběhly od 31. května do 3. července 1942 popravy osob odsouzených stanným soudem gestapa.

Prvním popraveným byl štábní rotmistr československé armády Bedřich Přetrhdílo, jemuž se osudným stalo schvalování atentátu na setkání ochotníků. Další důstojníci z vojenské odbojové organizace Obrana národa byli ve Spáleném lese popraveni 22. června 1942. V Lubech byli popraveni mimo jiné obyvatelé Bernartic, kteří podporovali výsadkáře ze skupiny Intransitive. Rodina Viktorova z Věšína pak byla 1. července popravena za to, že poskytla pomoc četaři Bohuslavu Grabovskému na cestě do Bernartic. Nejvíce osob zde bylo v jeden den popraveno 29. června 1942 – celkem 15 lidí. Nejmladší obětí se stal teprve 16letý chlapec Jiří Viktora ze středočeského Věšína.

Popravy v Lubském lese vykonávali příslušníci praporu ochranné policie (Schutzpolizei) z Klatov. Samotní příslušníci gestapa byli překvapeni statečným postojem popravených, když místo strachu často viděli vzdor. Těla popravených byla následně převážena do plzeňského krematoria, kde došlo k jejich zpopelnění. Příslušníci gestapa si poté urny vzali do Klatov, kde popel vysypali do jámy na zahradě jejich úřadovny. Později jeden z pozůstalých, který se vrátil z války, inicioval, aby se popel symbolicky rozdělil do třiasedmdesáti uren. Urny byly následně rozhodnutím Místního národního výboru Klatovy uloženy do hrobu „Obětem světové války“ nacházejícím se v horní části klatovského hřbitova. Dnes lze v Lubském lese navštívit památník osob nacisty zde popravených.

Jedním ze 73 popravených byl i profesor Jan Halíř.

Profesor Halíř se narodil 4. února roku 1909 v Ostravě–Vítkovicích. Po absolvování studií na Přírodovědecké fakultě v Brně a na UK v Praze získal oprávnění vyučovat na středních školách matematiku, deskriptivní geometrii a tělesnou výchovu. Od mládí miloval sport. Cvičil v Sokole, Dělnické tělovýchovné jednotě a Junáku. Hrál také divadlo, pěstoval hudbu. Svá vysokoškolská studia ukončil v době velké hospodářské krize a masové nezaměstnanosti. Proto nezískal zpočátku odpovídající místo a pracoval jako úředník a později jako výpomocný učitel v menšinové škole v Chrastavě na Moravě. V roce 1937 byl přeložen do Klatov a jmenován profesorem na Reálném gymnáziu Jaroslava Vrchlického. Zde vyučoval matematiku a tělesnou výchovu. Chodil cvičit se žáky i na zdejší stadion, získal pověst úspěšného učitele s velmi pěkným vztahem ke studentům.

Od počátku se také výrazně angažoval na veřejnosti i aktivně vystupoval proti nastupujícímu nacismu. Po Mnichovu 1938 je zvolen předsedou dělnické Strany práce pro okres Klatovy a celým svým postojem tak odmítá široce se rozvíjející fašizující tendence. Klatovské gestapo neodpustilo Janu Halířovi jeho vlastenectví a šíření protiněmecké propagandy po zřízení protektorátu. Čekalo jen na vhodný okamžik, aby ho umlčelo. To se stalo v době heydrichiády a v době stanného práva. 26. června 1942 byl profesor Halíř zatčen (říká se, že na základě udání jednoho ze svých kolegů) a bez jakéhokoliv soudu tři dny nato popraven na střelnici ve Spáleném lese v Lubech. V té době mu bylo 33 let.

Poválečná ocenění prof. Jana Halíře

• V roce 1945 byl Janu Halířovi udělen prezidentem republiky Československý válečný kříž in memoriam a později byl též jmenován ředitelem Gymnázia v Klatovech in memoriam.
• Na jeho památku gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech každoročně představuje atletické přebory školy (Halířův memoriál). Myšlenka na uspořádání Halířova memoriálu vznikla 30. června 1945 při smuteční tryzně na uctění památky mučednické smrti Jana Halíře. Na jeho počest se uskutečnil již v říjnu téhož roku první ročník atletického přeboru gymnázia. Halířův memoriál byl zpočátku pořádán pravidelně začátkem školního roku, ale pak musel ustoupit bramborovým brigádám, a tak se termín konání od 60. let dvacátého století přesunul na konec školního roku.
• V roce 2024 byla v Klatovech po profesoru Janu Halíři pojmenována jedna z nově vzniklých ulic.

Přestože téměř až k místu uložení keše vede asfaltová cesta, bylo by dobré si všimnout dopravní značky, která motorovým vozidlům vjezd do lesa zakazuje. Cesta je též osazena závorami, které ale díky tomu, že se jedná o hojně využívanou cyklostezku, bývají otevřené. To ale nic na platnosti zákazové značky nemění! Keš je umístěna poblíž pietního místa a jsme si toho vědomi, proto: Keš na památníku ani v jeho těsné blízkosti nehledejte!!!

Přejeme dobrý lov!

Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.

V rámci této tradice již vznikly tyto keše: