Na tomto místě bývala earth keš Halda dolu Zdař bůh! Historie vzniku a těžby černého antracitového uhlí v Krušných horách je natolik zajímavá, že jsem se rozhodla pro novou earth cache s trochu rozšířeným obsahem.
Otázky a úkoly:
- Co jsou to kaustobiolity? Patří mezi ně i antracit?
- Jak vysoký je obsah uhlíku v antracitu?
- Zkus vysvětlit vlastními slovy proč je antracit nízkoemisní a hnědé uhlí, které se těží v nedaleké podkrušnohorské pánvi vysokoemisní uhlí.
- Co bylo koncem 18. století původním předmětem těžby v okolí Brandova, jaké kvality byla těžená ruda, jak se jmenovala štola, která byla později využívána při těžbě antracitu?
- Popište vlastními slovy rozdíl mezi důlní jámou a štolou - k čemu sloužily.
- Jak byla hluboká jáma Johan a proč nebyla k těžbě využita. Jaké hloubky dosahovala jáma Gluck auf?
- Dojděte na WP Halda a najděte zbytek antracitu. Vlastními slovy popište jeho vlastnosti - barvu, lesk, tvrdost štěpivost.
- Vyfoťte se/váš nick/ na waypointu "Halda" s kouskem antracitového uhlí. Toto foto přiložte k logu, bez něj bude log smazán. Fotky od informační tabule nejsou požadovány.
Odpovědi na otázky zašlete prosím přes centrum zpráv. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
https://de.wikipedia.org/wiki/Olbernhauer_Anthrazitkohle
Antracit
Antracit je sedimentární hornina, patřící mezi kaustobiolity. Vznikal přeměnou organické hmoty pod zemí za nepřístupu vzduchu. Antracit, byl vystaven velkému tlaku a teplu. Je to druhčerného uhlí, který se vyznačuje nejnižším obsahem těkavých hořlavých látek (12–8 % hmotnosti), vysokým obsahem uhlíku (90–96 %, podle jiných zdrojů 92,1 % až 98 %) a velkou výhřevností. Z hlediska klasifikace uhlí nemá samostatné postavení. Je přechodným členem mezi antracitovým uhlím (8–12 % prchavých látek) a metaantracitem (1–3 % prchavých látek).
Výskyt
Antracit tvoří asi 1 % světových zásob uhlí, těží se jen v několika zemích světa. Největší podíl světové těžby zaujímá Čína, dalšími producenty jsou Rusko, Ukrajina, Jihoafrická republika,Vietnam, Velká Británie, Austrálie, a Spojené státy americké.
Vlastnosti
Pod mikroskopem jsou pozorovatelné pozůstatky rostlinných. Antracit má silný, téměř kovový lesk. Lom je lasturnatý, s ostrými hranami. Je velmi viskózní, tvrdost podle Mohsovy stupnice kolísá mezi 2-2,5. Hustota se pohybuje kolem 1-1,1 kg/dm⊃3;. Nedá se spékat. Má dobrou elektrickou vodivost.
Výhřevnost se pohybuje od 33,9 do 34,8 MJ/kg (8100-8350 kcal/kg). Je obdobná jako u koksu. Používá se k vytápění, výrobě koksu a chemikálií. Je stáložárný, hoří horkým plamenem, vydává málo kouře a mezi všemi druhy uhlí produkuje nejméně nežádoucích emisí. V minulosti se používal jako palivo, například v kovářských výhních.
Brandovská kamenouhelná (antracitová) pánev v Rudohoří: Dr. Cyril Purkyně, Dr. František Němejc, Praha 1930, AVU
Brandov – tropické pralesy místo dnešních Krušných hor?
Není příliš známo, že Krušné hory měly svoji karbonskou černouhelnou pánev, kde se těžilo černé uhlí, dokonce jeho nejušlechtilejší varianta antracit. Uhelná pánev, možná lépe řečeno pánvička, rozloze 3,5 × 1,5 km,leží v okolí Brandova na sever od Chomutova na česko-německé hranici nedaleko německého městečka Olbernhau. Dnes se může zdát jako nesmysl, že se v tomto místě těžilo vysoce kvalitní černé uhlí.
Otisky kůr stromovitých sigillarií patřily mez fosilie nalézané při těžbě v Brandově. K běžným druhům patřila Sigillaria voltzii (A, B) a Sigillaria schlotheimii (C). Foto - sbírka Národního muzea, Praha. Úsečka = 1 cm. Foto S. Opluštil.
Pralesy a jezera mladších prvohor - Když uhlí bylo ještě zelené: Stanislav Opluštil, Jaroslav Zajíc, Jiří Svoboda, Praha 2024, Academia, str. 209
Před 314 milionů let zpět v geologické minulosti, bychom nestáli na horském hřebenu, ale v místě rozsáhlých bažin s flórou, kterou tvořily stromovité plavuně a přesličky a nahosemenné kordaity. V nižším rostlinném patře rostly hojné kapradiny a jim podobné nahosemenné pteridospermy. Tento dávno ztracený svět nám po sobě zanechal stopy v podobě zkamenělin a uhlí v sedimentech brandovské pánve.
Karbonské sedimenty u Brandova leží na rulách krušnohorského krystalinika a dosahují mocnosti nejvýše 250 metrů. Skládají se ze dvou dílčích, blíže nepojmenovaných vrstevních jednotek různého stáří. Spodní a mocnější jednotku tvoří slepence, pískovce a šedé břidlice s uhelnými slojemi dosahujícími místy těžitelné mocnosti a kvality.
Brandov - těžba černého uhlí?
Ze čtyř uhelných slojí byla pouze druhá a třetí sloj (počítáno od shora) předmětem intenzivní těžby. Nejlepší kvality a mocnosti dosahovala sloj č. 3, ze které pochází i nejvíce zkamenělin. Ve svrchní vrstevní jednotce převládají červené pískovce a prachovce s polohou tufu ryolitového složení. Zcela chybí uhelné sloje a jakékoli zkameněliny, a proto ani stáří těchto sedimentů není přesně známo. Předpokládá se, že by mohlo odpovídat některému z „červených“ souvrství ve středních a západních Čechách.
Antracit se v Brandově začal dobývat okolo roku 1855, ale hlavní rozvoj těžby nastává po roce 1893, kdy doly koupil německý podnikatel Jan Schlutius. Ten těžbu postupně zvyšoval a vyhloubil i nový důl Zdař Bůh (Glückauf). Lanovou dráhou se antracit vozil za hranice do sousedního saského městečka Olbernhau k úpravě v koksovně a prodeji.
https://de.wikipedia.org/wiki/Olbernhauer_Anthrazitkohle
Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1913. S počátkem první světové války a uzavřením hranic těžba antracitu závislá na německém odbytu a marce začala upadat a v roce 1924 byla pro inflaci a zhroucení německé měny ukončena úplně. K ukončení těžby přispělo i značné vyčerpání nejdostupnějších zásob. Celkem se v Brandově vytěžilo kolem 0,7 mil. tun antracitu.
Brandovská kamenouhelná (antracitová) pánev v Rudohoří: Dr. Cyril Purkyně, Dr. František Němejc, Praha 1930, AVU
Dobová pohlednice
Internetové zdroje:
https://de.wikipedia.org/wiki/Olbernhauer_Anthrazitkohle
https://lokality.geology.cz/2305
https://www.boehmisches-erzgebirge.cz/pictures/Gruenthal/brandau.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brandov
Publikace:
Brandovská kamenouhelná (antracitová) pánev v Rudohoří: Dr. Cyril Purkyně, Dr. František Němejc, Praha 1930, AVU
Pralesy a jezera mladších prvohor - Když uhlí bylo ještě zelené: Stanislav Opluštil, Jaroslav Zajíc, Jiří Svoboda, Praha 2024, Academia