Vogonská poezie je až třetí nejhorší ve Vesmíru. Druhá nejhorší je poezie Azgothů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaždí jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl poněkud „zklamán“ přijetím své básně, a pravě se chystal začít předčítat svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit životy a civilizaci mu vyskočilo až do krku a zadusilo mozek.
Nejhorší poezie, jaká kdy byla napsána, zanikla spolu se svou tvůrkyní Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze planety Země.
Paula Nancy Millstone Jennings(ová) je ve Stopařově průvodci zmíněna jen letmo, ovšem zdá se, že byla založena na Douglasově příteli Paulu Neilovi Milne Johnstoneovi. A proto si v tento památný den připomeňme následující verše:
The dead swans lay in the stagnant pool.
They lay. They rotted. They turned
Around occasionally.
Bits of flesh dropped off them from
Time to time.:And sank into the pool's mire.
They also smelt a great deal.
25. května se tradičně slaví Ručníkový den na počest Douglase Adamse, autora Stopařova průvodce po galaxii.
Vzhledem k datu konání si připomeneme taky třetí nejhorší poezii ve vesmíru a nezapomeneme na ručníky - v případě zájmu můžeme uspořádat recitační chvilku (v tom případě špunty do uší s sebou). Když budeme mít štěstí, podaří se nám stopnout si nějakou vesmírnou loď, v té chvíli budeme všichni za ručníky vděční.