František Hampl Traditional Cache

František Hampl

Keš se nachází nedaleko Hamplovy vily. O jejím založení jsem začala uvažovat od chvíle, kdy jsem se o Františku Hamplovi dozvěděla.

František Hampl

František Hampl byl spisovatel, literární a kulturní historik, ekonom a účastník 2. odboje. Narodil se 6. 8. 1901 v Týnci nad Labem. Pocházel ze čtyř dětí strojního inženýra. Sestra umřela již v mládí na zánět mozkových blan. Bratr Rudolf byl odborným učitelem v Týnci a bratr Jan byl vysokoškolským profesorem. Od roku 1912 navštěvoval reálku v Kutné Hoře, Praze a Pardubicích, kde roku 1919 maturoval. Po maturitě studoval na Vysoké škole obchodní v Praze, kde roku 1922 získal titul inženýra. Půl roku byl zaměstnán v České průmyslové bance, pak se stal učitelem. Působil na Maděrově soukromé obchodní škole v Praze. Od roku 1924 do roku 1943byl profesorem na obchodní akademii v Berouně. V Berouně se roku 1926 oženil. V letech 1929–37 redigoval sociálnědemokratický deník Berounský obzor. V roce 1943 byl zatčen a vězněn za odbojovou činnost. Byl původně odsouzen k trestu smrti, ale kvůli náletu, který se v té době uskutečnil, byl trest zmírněn na doživotí. Od roku 1945 do roku 1952 učil na Československé obchodní akademii v Praze. V roce 1953 byl krátce úředníkem ministerstva školství. Na podzim 1953 zakládal katedru pedagogiky na Vysoké škole ekonomické, kterou řadu let vedl. Působil zde nejprve jako docent a od roku 1968 jako profesor. Po odchodu do důchodu v roce 1970 žil v Berouně. Tady také 9. 4. 1977 zemřel.

Lyrické básně, jež Hampl psal ve svých literárních začátcích, hledaly harmonizující východisko z mladických nejistot v přírodě rodného kraje. Později se zaměřil na prózu, v níž se částečně inspiroval dobovou zálibou v expresivně pojatých exotických námětech. Napsal i umělecky ambicióznější romány o ženských hrdinkách. Koncem třicátých let se obrátil k historii, především k 19. století, a zvláště k obrození, a tento jeho trvalý zájem se projevoval v beletrii i v pracích odborných. Beletristický a historický přístup dokázal vhodně kombinovat. K maloměstsky sousedskému koloritu těchto prací přispívá i Hamplův důraz na regionální tematiku. Svému působišti věnoval mimo jiné soubor povídek Mezi berounskými branami. Především se však nechával inspirovat rodným východočeským Polabím. Odtud čerpá také románová kronika o rodu podnikatelů, kteří v druhé polovině 19. století ovlivnili život celého kraje. Ta je založená opět na beletrizaci archivních záznamů a na vyprávění pamětníků. Je také autorem řady učebnic pro střední a vysoké ekonomické školy a jiných prací z oboru ekonomiky a účetnictví.

Mezi berounskými branami

V knize se vypráví o životě lidí, jak protékal mezi branami města, jež se v mnohém podobá kterémukoliv městu v naší vlasti. Spisovatel si zamiloval jeho ulice, hradby a náměstí. Nelíčí zde významné historické události, ale všímá si osudů prostých lidí a zaznamenává je od minulost k přítomnosti. Hrdiny jsou obyčejní berounští občané. První knihu o nich napsal a vydal autor už v roce 1937. Novější vydání knihy doplnil několika, do té doby netištěnými, prózami a také pracemi, které byly sice uveřejněny již dříve, ale jen ve sbornících a časopisech. Poslední povídka má námět z roku 1945.