Kameny na místě byly zakončením "Beranovy stezky".
Ta vedla od rybníka "Společný" u Předotic k mohutnému čtyřkmennému buku s pomníkem Antonínu Švehlovi, dále ke kapradinovému zátiší nazvanému podle (rovněž) agrárního politika Jana Rataje z Vráže a konečně k vojenské rozhledně na vrchu Kosejřín.
Při řešeni držby lesního majetku v obdobi první pozemkové reformy po vzniku Československa nebyla opomenuta ani oblast Čížové, kde se nacházely rozsáhlé lesy patřící především Lobkovicům.
Ačkoliv se tehdy někteří národohospodáři vyjadřovali proti přidělování lesů zemědělcům, bylo 124 hektaru polesí Kosejřín u Čížové rozděleno mezi 32 zájemců, přičemž nejmenší příděl byl jeden a největší pět hektarů. Noví majité z okolních vsí pak projevili "nové vrchnosti" vděk vybudováním stezky pojmenované podle generálního tajemníka a po Švehlově smrti předsedy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (zkráceně nazývána stranou agrární) Rudolfa Berana.
Do dnešní doby se ze stezky dochovaly Švehlův památník, zbytky schodiště a tři kameny pod vrcholem.
Největší má vytesaný nápis "Na paměť provedení lesní reformy polesí Kosejřín 1933", druhý nese nápis "Beranova stezka" a třetí pak "Vděk Voříškovi", údajně podle největšího donora a hostinského z Čížové.
Cache je old-school provedení - viz fotohint.