Disketa je součást počítače, která přinesla do světa počítačů mnoho výhod oproti kazetovým páskům. Hlavní výhoda je rychlost zápisu a organizace souborů na disketě. Nevýhodou by mohla být jen kapacita paměti, která se dá na disketu uložit. Tam bych řekl, že pásek vítězí. Kdoby chtěl však neustále přetáčet médium tam a zpět. Zajímavostí je také velikost těchto pružných disků. Čím je větší, tím disponuje menší pamětí pro uložení dat. Ale to je prostě vývoj. Velikost pružných disků je nejčastěji 8" / 5,25" a 3,5" palce. Dnes si ukážeme jak se takové soubory na disketu zapisovaly.
Některé diskety byly oboustrané. Ty pak šlo "otevřít" děrovacím přístrojem, protože bez otvoru nelze na tuto disketu či její stranu ukládat příslušná data.
Níže je ukázka výpisu obsahu jednotlivých disket. Jsou na nich uloženy hry. Vlevo od názvu hry je informace o její délce v blocích. Jeden blok měl 256 bytů. Dohromady měla jedna strana diskety paměť 664x256 bytů tedy nějakých 170kB. I na tehdejší dobu to nebyl žádný hit, ale práce se soubory byla velmi pohodová. Když jsem se zmiňoval o málo bezpečném načtení dat zpět do počítače uložených na kazetách, diskety měly také své neduhy. Dost často nešlo stávající soubor přepsat novými daty. Bylo třeba je uložit jako nový soubor pod jiným jménem. Ten předchozí pak smazat. Při přepsání docházelo často k chybnému přepisu tak, že už nebylo možné požadovaný soubor načíst zpět. Byl nenávratně porušen a nečitelný. Takovou vlastností trpěly i některé disky na prvních PC jaké známe již dnes. To jsem ale odbočil.
Jak na finálku?
Samozřejmě opět pomocí fotografií výše ;-)
Všem přeji pohodový lov. V keši není psací potřeba.