|
Rod Pajasan
- Ailanthus se řadí do čeledi SIMARUBOVITÉ - Simaroubaceae a zahrnuje
v sobě celkem 7druhů,
z nichž žádný není naše domácí dřevina. V ČR se ve volné přírodě
vyskytuje sporadicky, ale postupně se šíří, je označovaný jako invazní
neofyt. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně
v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do
350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v
Chráněné krajinné oblasti Pálava.
|
|
|
|
areál původního
rozšíření pajasanu žlaznatého (mapa)
je severovýchod až východ Číny a Korejský poloostrov. Odtud se postupně
rozšířil do celého mírného až subtropického pásu nearktické a palearktické
oblasti včetně oblasti indomalajské. A nyní se šíří i do severní
Afriky, Střední a Jižní Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland i Tichomořské
ostrovy. Invazivně proniká zejména do travnatých a skalnatých oblastí,
na lesní mýtiny i rumiště.
|
Pajasan žlaznatý
je nevelký strom dorůstající do výšky 20–25 m. Kmen má hladký, rovný
a jeho průměr může být až 1 metr.
Koruna je široce vejčitá, celkem volně rozkladitá, řídce rozvětvená
se silnými větvemi a se spodními větvemi často převislými.
Je to obvykle dvoudomá (zřídka může být mnohomanželná
s různými kombinacemi) listnatá opadavá dřevina. |
Postavení listů
je střídavé.
Čepel listu je zpeřeně složená, lichozpeřená, 5-13 jařmá,.
Lístky celistvé, kopinaté.
Okraj čepele lístků je celokrajný.
Listy jsou 30 až 100 cm dlouhé. Svěže zelené, rub namodralý, lístky
jsou 5 až 15 cm dlouhé a 2 až 4 cm široké. Listy po rozdrcení nepříjemně
páchnou po myšině, lístky mají na bázi žlázy, které toto nepříjemné
aroma produkují.
Listy na podzim mají žlutou barvu. |
Podrobný popis
pajasanu žlaznatého se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto
DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
podle "monumentaltrees.com"
je
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 1A,
1B
a google mapy panorama1).
Lokalizace: N 49°50.444 E 08°57.780 v Heubachu v Groß-Umstadt, Hesensko,
Německo. Obvod stromu, měřený ve výšce 1,30 m, je 559 cm
(údaj z 15. srpna 2024). Jeho výška je cca 24 m.
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 2A,
2B
a google mapy panorama2).
Lokalizace: N 43°05.858 W 00°04.942 v lesích Lourdes, Lourdes, Hautes-Pyrénées,
Francie. Obvod stromu, měřený ve výšce 1,30 m, je 215 cm. Jeho výška
je 31,80 m (údaj z 18. září 2025).
americký registr "Trees database" uvádí jako
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu Lokalizace: N 43°11.126 W 77°30.831
Abraham Lincoln Park, Monroe county, New York, USA. Jeho výška je
37.12 m, obvod kmene měřený v 1,3m je 155 cm |
-- zdokumentované
rekordní jedince pajasanu žláznatého v ČR žádné nemáme
-- Chráněné památné stromy pajasanu žláznatého v ČR nejsou |
Také tento pěkný
pajasan žláznatý (co roste na úvodních souřadnicích) je bohužel v kolizi,
tak finálka na něm nemůže být umístena. Až si ho prostudujete, rozhlédněte
se a najděte si ceduli s číselným označením mostu. Jednotlivé číslice
si označte jako A B C D E – F, dosadte do vzorce:
N 50°31.B (B-D) (D-E)
E 15°00.(A+F) C D
a můžete chvátat pro ten bodík. V keši není tužka, tak si nějakou vezměte.
V logbooku žádné bonusové písmeno nenajdete
V těsné blízkosti
pajasanu žláznatého jsou ješte další dendrologické zajímavostí, které
již samostatnou keš v sérii mají, ale opakování je matka moudrosti.
Najdete je a poznáte?
od pajasanu směrem na Hoškovice je nejprve trešeň ptačí / Prunus avium,
vedle ní javor jasanolistý / Acer negundo, pak smrk pichlavý
/ Picea pungens a poslední je skupinka topol černý / Populus
nigra subsp. nigra „Italica“ |
|