A nyní slíbené druhé pokračování Adventure lab Procházka Strakovem u Litomyšle, které vás provede další částí vesnice. Vzhledem k tomu, že jsem v Labkách popsal jen povídání u jednotlivých stanovišť a o obci se nezmínil. Nechal jsem si to na tuto keš.
Obec Strakov založili čeští osadníci ve 13. století vykácením kraje pohraničního lesa. Poprvé je ves připomínána v listině vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly z r. 1347, jíž učinil majetkové narovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou. Tehdy Strakov zastavil litomyšlský klášter a obec připadla biskupovi Albertovi ze Šterberka. Strakovský poplužní dvůr, který byl mnohem starší než samotná ves, připadl roku 1398 kapitole klášterní. Roku 1358 získal Strakov Bušek z Gešperka. Počátky lokality sahají patrně do 13. století. Ves tehdy připadala litomyšlskému biskupovi. Litomyšlský biskup Jan IV., řečený Železný, zmiňuje ves Strakow ve své listině z roku 1398 jako svůj majetek, další listinou z r. 1412 osvobodil týž biskup ves od úmrti. V r. 1547 připadla ves Strakow k litomyšlskému zámeckému panství. Teprve od r. 1789 se setkáváme s německým označením vsi a to Strokele.
V roce 1654 je zmiňován Strakow jako ves v kraji Chrudim.Při zakládání vsi byly pozemky náležející strakovskému dvoru rozděleny na díly, z nichž největší pak náležel zemanskému statku. Strakov býval vsí ryze českou. Po třicetileté válce se však zde změnily národnostní poměry a ves byla poněmčována. Tento trend byl podporován i tehdejšími držiteli panství - Trautmansdorfy, Valdštejny a šlechtou z Thum a Taxisů. Z této doby se dochovala i německá podoba jména Strakov - Strokele.
Antonín Profous uvádí, že označení vsi Strakov vzniklo z tvaru Strakův, tj. dvůr, resp. majetek. V minulém století udržovala česká -již menšina - blízké kontakty se sousední Pazuchou. V roce 1869 byl Strakov z iniciativy německých obyvatel prohlášen za německou državu. Poněmčování obce vyvrcholilo za vlády císaře Františka Josefa. Před I. sv. válkou měl být Strakov připojen ke svitavskému okresu, tehdy německému, a odtržen od Litomyšle. Po válce prosazovali strakovští Němci připojení obce k německému Opatovu či Lanškrounu. Mezi českými obyvateli však probíhal po celou dobu silný obroditelský proces. Výsledkem bylo úřední spojení Strakova s ryze českou Pazuchou 26.6. 1919, čímž se zabránilo definitivnímu poněmčení obce.
V roce 1947 byly opět Pazucha a Strakov odděleny jako samostatné obce. V témž roce byly na vlastní žádost ke Strakovu připojeny Spolkovice, které původně spadaly též pod Pazuchu.
V historickém územně-správním členění (platném mnohde v hrubých rysech až do roku 1945) náležel Strakov vcelku logicky k sousední Litomyšli, a to jak k sídlu hejtmanství a soudního okresu, tak i farnosti. Po zavedení župního zřízení (které se však v praxi neujalo) v roce 1921 spadala obec opět do litomyšlského soudního okresu, avšak v rámci pardubické župy. I během období "rehabilitace" krajského uspořádání (1949 - 1960) si Strakov ponechal okresní příslušnost k Litomyšli jako součást Kraje Pardubického. Po územní reformě a zániku "malých" okresů v roce 1960 se zdejší obyvatele staly okresním městem Svitavy, Krajským pak Hradec Králové. Dle nové reformy správního členění je Strakov opět součástí Pardubického Kraje.
A nyní k samotné keši.
Výchozí souřadnice N 49° 52.015 E 16° 21.963 vás zavedou ke kapli Panny Marie, kříži a Strakovské lípě. Zde keš nehledejte. Vás spíš bude zajímat letopočet zezadu kříže, číslo F. Když se otočíte ke vchodu do kaple, nad dveřmi je letopočet, budou Vás zajímat poslední tři čísla G. Ty si opište a dosaďte do vzorce. Předchozí čísla A,B,C,D,E, máte odloveno z Lab Keší Procházka Strakovem u Litomyšle.
N 49°52.0(F / B + 6,4) E 16°22.(A * D - G + D)
Po dosazení a spočítání souřadnic pokračujete dále ke druhé zastávce.
Jestliže máte vše dobře spočítané, měli by jste se nacházet u rybníku se zábradlím. Vás bude zajímat zábradlí čelem k rybníku, za zábradlím se nachází molo. Mě ovšem zajímá počet svislých železných sloupků, které se nedotýkají země, to je vaše číslo H. Dále se vydáte po červené turistické značce. Cesta vede za přístřeškem posezení u kterého se nachází studánka viz foto. Na cestě jsou schody a mě zajímá počet obrubníků – číslo I.
Po zjištění dalších dvou indicií opět Vás čeká menší počítání. Vzorec je:
N 49°52.0(C - 10) E 16°22.((E - 42)*19)
Tento předposlední výpočet vás zavede ke konci poutě, kde zjistíte následující poslední indicii. J. Nachází se zde dopravní značka, zajímá mě její název.
Zákaz vjezdu J=7
Zákaz stání J=5
Zákaz zastavení J=3
Teď už máte všechny čísla která potřebujete k odlovení finální kešce. Stačí zjistit čísla X a Y. a to tímto způsobem, kde:
X = A + B +C + G + H + 83
Y = F / 4 + E + D + I + J * 3
Výsledek zapište do souřadnic a hurá pro finálku jež najdete zde
N 49°51.X E 16°22.Y