Na úvodních souřadnicích kešku nehledejte. Ale až ji najdete, opište si bonusové číslo.

ENGLISH: This mystery cache is about Czech grammar, so there would be no point in providing an English listing. However, in case you have learned Czech as a foreign language, you might find the questions easier than some native Czech speakers.

PŘECHODNÍKY

A konečně tu máme oblíbenou perličku českého jazyka – přechodníky. Z mluvené řeči již vymizely (kromě ustálených spojení jako „chtě nechtě“ či „tak říkajíc“), ale v psané podobě se s nimi stále setkáváme. Využívají se zejména v uměleckém a odborném stylu, ale též jako prostředek humoru. Možná se o ně také občas pokoušíte, abyste svůj text zpestřili či ozvláštnili.

Pokud v relativně složitých tvarech přechodníků plavete, máte u této kešky krásnou příležitost se je naučit správně používat, a pozvednout tím svou mateřštinu na novou úroveň. Jestliže je zvládáte, blahopřeji vám – a jen si tu můžete své znalosti ověřit a osvěžit.

Přechodník slouží k vyjádření průvodního děje, který probíhá buď zároveň s hlavním dějem, nebo mu předchází. Ke stejnému účelu lze samozřejmě použít větu vedlejší, avšak přechodník je elegantnější a úspornější. Přechodník můžeme použít pouze v případě, že podmět hlavního a průvodního děje je tentýž. Tedy např. „Chlapec přišel, vesele se usmívaje.“ – tzn. chlapec přišel a přitom se ten stejný chlapec vesele usmíval. Příkladem chybného užití přechodníku je věta „Vykloniv se z okna, uletěla mi čepice,“ – já jsem se vyklonil, ale neuletěl jsem já, nýbrž čepice.

PŘECHODNÍK PŘÍTOMNÝ

Slouží k vyjádření dvou dějů, jež probíhají nebo v minulosti probíhaly současně. Nejsnáze jej vytvoříme od tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času. Odtrhneme koncovku (např. ber-ou, pros-í, sázej-í) a místo ní přidáme koncovku přechodníku. Koncovky přechodníku jsou dvou typů a vždy se řídí rodem a číslem podmětu:

Koncovky 1. typu používáme, pokud sloveso ve 3. os. mn. č. končí pouze na -ou (př. berou → bera, berouc, berouce; nebo tisknou → tiskna, tisknouc, tisknouce). V opačném případě použijeme koncovku 2. typu (př. píší → píše, píšíc, píšíce; nebo dělají → dělaje, dělajíc, dělajíce).

U sloves typu „péct“ jsou původní tvary přechodníků: peka, pekouc, pekouce (od zastaralého „oni pekou“), avšak dnes jsou správné i novější tvary: peče, pečíc, pečíce (ačkoli „oni pečou“ končí na -ou). Pokud má sloveso ve 3. os. mn. č. tvary na -í i -ejí, např. „oni mizí/mizejí“, existuje dvojí podoba i u přechodníku, tedy: mize/mizeje. U sloves jako „kousat“ (s dvojím tvarem koušou/kousají) má však přechodník pouze delší tvar s -aj- (kousaje).

Slovesa „vědět“ a „jíst“ mají tvary přechodníků věda, vědouc, vědouce; resp. jeda, jedouc, jedouce, které však neodpovídají tvarům „oni vědí“ a „oni jedí“. Možná si všimnete, že sloveso „jet“ má stejné přechodníky jako „jíst“.

Důležité:

Přechodník přítomný typicky tvoříme od nedokonavých sloves (např. dělat, nést či kupovat; nikoli udělat, přinést či koupit).

Sloveso dokonavé můžeme použít pouze v případě, že chceme vyjádřit předčasnost děje v budoucnosti, např. „Přinesouce domů láhev vína, budeme mít skvělý večer.“ Toto použití je dnes spíš vzácné, ale u jedné otázky ho najdete.

PŘECHODNÍK MINULÝ

Tvoříme jej naopak vždy od sloves dokonavých. Výjimkou je sloveso „být“, z nějž lze utvořit oba typy přechodníků (přítomný: jsa, jsouc, jsouce; minulý: byv, byvši, byvše).

Přechodník minulý používáme k vyjádření předčasnosti jednoho děje před druhým, obvykle v minulosti. Tedy nejdříve se stala jedna věc a teprve poté druhá. Nejsnáze jej vytvoříme od příčestí činného (např. vypil). Odtrhneme od něj koncovku (např. uděla-l, dones-l) a místo ní přidáme koncovku přechodníku. Opět zde máme dva typy koncovek a opět se řídíme rodem a číslem podmětu:

Pokud minulý kmen slovesa končí na samohlásku, použijeme koncovku 1. typu (př. uděla-v, uděla-vši, uděla-vše). Jestliže končí na souhlásku, přidáme koncovku 2. typu (př. dones, dones-ši, dones-še). Mužský rod jednotného čísla v tomto případě nemá žádnou koncovku (a připomíná tedy nespisovný tvar minulého času).

U sloves vzoru „tisknout“ dnes používáme kmen rozšířený o -nu-, i když spisovné příčestí činné je bez -nu-, tedy např. vytiskl → vytisknuv; nebo upadl → upadnuv.

Pokud má sloveso vzoru „začít“ dvě podoby příčestí činného, má dvojí podobu i přechodník, např. najal/najmul → najav/najmuv. Některá slovesa tohoto vzoru však mají pouze jednu podobu příčestí činného, a tedy i jednu možnou podobu přechodníku, např. vzal → vzav. Dávejte tedy pozor na spisovnou podobu příčestí činného (tj. minulého času).

Mírně nepravidelný tvar přechodníku minulého najdeme u dokonavých sloves odvozených od „jít“, např. „odejít“. Ke kmeni minulému (odeše-) zde přidáváme ještě -d-, tedy např. odešed, odešedši, odešedše. (Možná vám to připománá polštinu, kde „odešel“ je „odszedł“.)

NEŽ SE PUSTÍME DO LUŠTĚNÍ

...ještě tři krátké vtipy o přechodnících:

• Učitelka: „Pepíčku, řekni nám větu s přechodníkem napsavši.“
• Pepíček: „Na psa vši nelezou.“

(Vy jistě dokážete použít tvar „napsavši“ správně.)

Dvě učitelky si posílají SMS:

• Ahoj, co děláš?
• Ále, peču kuře manželovi.
• To je fajn, ale ten přechodník máš špatně.

(Jak zní správný tvar v ženském rodě?)

A jeden klasický Cimrmanův:

• Scénu přeběhne chlapec, žena obruč.
• Profesor Fiedler nechával přeběhnout postupně chlapce, ženu a obruč.

(Zde je tvar přechodníku slovesa „hnát“ správně.)

A NYNÍ JIŽ OTÁZKY:

A. ______ přímo na sever, šipka nás žene skrz trnitý porost.

1. ukazujíce
2. ukazujíc
3. ukazovajíc
4. ukazovajíce
5. ukažzajíce

B. Tonda seděl na terase, ______ zajímavou mysterku.

1. luštějíc
2. luštíc
3. lušťa
4. luště
5. luštěje
6. luštěniny

C. Kešku jsme lovili nenápadně, ______ skrýš vyzradit mudlům.

1. nechtě
2. nechtíc
3. nechtíce
4. nechťouce
5. nechtivše
6. nechtyvši

D. Dítě přiběhlo k tatínkovi, hrdě ______ nalezenou krabičku.

1. nesíce
2. nesíc
3. nesa
4. nesouc
5. nesouce
6. nesouvisle

E. ______ večer domů, kačeři budou psát hezké logy; žádné „TFTC“.

1. přijíc
2. přijíce
3. přijdíce
4. přijdouc
5. přijdouce
6. příušnice

F. ______ nahoru po skále, přemítal jsem, zda mám správné souřadnice.

1. leza
2. leze
3. lezě
4. lezaje
5. lezouc
6. lezba

G. Dnes jsme našli třicet keší, ______ hned za úsvitu.

1. začíc
2. začíce
3. začnouc
4. začnouce
5. začnuvši
6. začnuvše
7. začavši
8. začavše
9. začjetoholoket

H. Kačerka se jala zkoumat objekt, ______ na cílové souřadnice.

1. přijdouc
2. přijdouce
3. přišlavši
4. přišlavše
5. přišedše
6. přišedši
7. přišlápnuvše

I. Václav se vydal na lov mysterek, předešlou noc jich dvacet ______.

1. vyluštiv
2. vyluštivši
3. vyluště
4. vyluštíc
5. vylušťuje
6. vylušťujíc
7. vylustrujíc

J. ______ na vrchol, kačeři měli krásný výhled do okolí.

1. vylezlivše
2. vyleznuvše
3. vylezivše
4. vyleznuše
5. vylezše
6. vylezvenzvany

K. ______ si nápovědu, Honza neměl s hledáním žádné potíže.

1. přečev
2. přečtiv
3. přečet
4. přečta
5. přeteče
6. přeceteče

L. ______ se, ověřovátko potvrzuje správnost souřadnic.

1. zazelenouc
2. zazelenavši
3. zazelenuvši
4. zazelenaši
5. zazelenši
6. zalez

Keš najdete na souřadnicích:

N50° 04.(A+B)(C+D)(E-F)' E014° 26.(G-H)(I+J)(K+L)'.

Přechodníkovou keš najdete, jak jinak, poblíž přechodu pro chodce.

Netřeba dodávat, že její odlov je vhodný i pro kačery, kteří zatím nejsou po přechodu.

Místo uložení, doufejme, není pouze přechodné.

Jde o běžnou městskou krabičku.

Opište si bonusové číslo – najdete ho na vnitřní straně logbooku. Může se vám časem hodit, až bude češtinářská série zakončena bonusovou keší.

První nálezci:

• FTF: ???
• STF: ???
• TTF: ???
• 4TF: ???