Letošní „Zimní
slunovrat“, také nejkratší den v roce, připadá na neděli 21. prosince
2025 v 16:03 hodin.
Podle keltské mytologie se v tento den měl narodit bůh slunce, světla,
léčitelství a války Belenos. Na jeho počest se zapalovaly ohně, posilující
světlo slunce. Rituálně pokácený strom byl rozřezán na polena a odnesen
do domu, kde po 12 dnů z nich hořel oheň, většinou to byl dub jako
nejposvátnější strom Keltů, symbol síly, moudrosti a odolnosti (Druidové
často prováděli své rituály v dubových hájích nazývaných nemeton).
Popel se pak přidal do krmiva zvířectvu a osiva, rozprášil se po poli
a vložil do amuletů. Z jablek a ořechů se věštila budoucnost, pekl
se velký rituální koláč v podobě slunce, o nějž se podělila celá rodina
a obydlí si Keltové zdobili zelenými rostlinami – jmelím, břečťanem,
cesmínou a větvemi jehličnanů jako symbolem životní síly přírody. |
|
|
| Jsou chvíle
sváteční i chvíle všední, jsou chvíle veselé i chvíle teskné, jsou
chvíle pohody i chvíle mrzuté, jsou chvíle takové a jsou i makové.
Ale také jsou chvíle plné tajemna, fantazie a mystiky. Mezi takové
chvilky pro mě na prvním místě patří „ZIMNÍ SLUNOVRAT“ a tak
ho jako pravověrný Kelt každoročně chodím slavit na nějaké magické
místo, na kterém nám naši dávní předci zanechali svoje stopy a poselství.
Když jsem ješte poustevničil na Šumavě, tak to byl Obří hrad
u Popelné. Pak jsem změnil lokaci a dalším místem se stal Velký
oltář pod vrcholem Ždár u Svojkovic (tady také proběhlo několik
slunovratových eventu). Po posledním přesunu základního tábora k Mnichovu
Hradišti, jsem hledal nějaké příhodné místo v okolí, které je s Kelty
spojeno. Nejbližší lokalita s nálezy potvrzujícími keltská sídla je
vrch Mužský, Hrada a Klamorna.
A tak kdo si
bude chtít odpočinout od předvánočního shonu a mumraje, vyčistit
hlavu a přijít na jiné myšlenky, nasměrujte své kroky sem za mnou
k vrcholu Mužský. Ozdobíme spolu „oltář“ jmelím, břečťanem a smrkovým
chvojím, zapálíme obětní svíce a v pravý čas proneseme tichou modlitbu
a vzdáme hold Slunci.
|
|
|
Úplně jednoduše
Posedíme, pokecáme, vyčkáme na okamžik Slunovratu a pak zase mužeme
sedět a tlachat dál až do omrzení.
Karmazin se dostaví na místo 21. 12. někdy po poledni, aby v předstihu
vykonal „rituální přípravy“. U Velkého oltáře fungovala malá lesní
hospůdka „U VOUSATÉHO DRUIDA“, která se otevírala s Karmazinovým příchodem.
Hospůdka nabízela čaj či kávu (sklenice či hrnky sebou a taky trochu
pitné vody v lahvi – studánka je daleko), někdy i medovinu. Kdo počítal
s hladem, vybavil se příslušnou dávkou potravy, aby přežil až do okamžiku
slunovratu nebo i déle (pak už je to jedno). Pokud bude počasí přejícné,
otevře se hospůdka i tady na Mužském. |
|