LABE a jeho kilometráž
Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, dále protéká Německem a ústí estuárem (nálevkovitý typ ústí) do Severního moře.
Řeka Labe má délku 1094 km (v Česku 370,74 km) a jeho povodí má rozlohu 148 268 km2 (v Česku 49 933 km2). Na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od pramene kratší, přesto se nepovažuje za její přítok.
Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž český název není ženského rodu. Ve starší češtině (do 17. století) se vedle středního rodu Labe vyskytoval i ženský rod Labě.
Pro vodní dopravu je Labe splavné od ústí do Severního moře po Přelouč v celkové délce 950 km, přičemž je připravováno průběžné splavnění o dalších 24 km až do Pardubic.
Do Hamburku je splavné i pro námořní lodě.
Fauna
Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký.
Přítoky
Kilometráž
Kilometráž se udává v říčních klimetrech. Říční kilometr (zkratka řkm) udává kilometrickou vzdálenost určitého místa na vodním toku od stanoveného nulového bodu, obvykle ústí této řeky nebo potoka do jiného toku nebo vodní plochy.
Kilometráž Labe vznikla v 19. století, kdy Vltava byla staničena po proudu. Labe bylo bráno jako navazující vodní cesta a od Mělníka po proudu bylo staničeno od nuly, úsek Labe nad soutokem byl využíván v podstatě jen k zámku v Obříství. Ve 30. letech 20. století pokračovalo splavňování středního Labe, a aby nemusel být přeznačován úsek pod Mělníkem, bylo střední Labe značeno rovněž od Mělníka, ale proti proudu – roku 1938 bylo staničení vyznačeno až do Kolína. Teprve poté bylo otočeno i staničení Vltavy do směru proti proudu, čímž se soutok u Mělníka stal nulovým bodem již třetího úseku.
Na českém úseku Labe se do roku 2008 používalo pět různých kilometráží, které se rozlišují názvy nejstarší, plavební, jednotná říční, administrativní a digitální.
- Nejstarší kilometráž Labe má nulový bod v úrovni špičky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (českém) dolním Labi je vedena po směru toku až do km 109,27 v Hřensku, kde státní hranice protíná pravý břeh, na středním Labi proti toku. Podkladem byl Podélný profil řeky Labe, který vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometráž byla značena betonovými bloky kolem břehové hrany, hektometrovníky byly tvořeny betonovými trámci a půlkilometrovníky a kilometrovníky měly na sobě výškový bod nivelace jadranského systému; značení končilo pod jezem ve Veletově. Dnes toto značení již není udržováno.
- Plavební kilometráž Labe byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky) na sloupech v celém úseku středního Labe po úpravách řeky (zejména úseku Veletov – Týnec nad Labem), provedených v letech 1974–1976. V úseku Hřensko – Veletov se shoduje s nejstarší kilometráží. Na středním Labi byla vyznačena až po řkm 102,10 na konci přístavu Chvaletice. Byla vyznačena na plavebních mapách Labe z nakladatelství Kartografie Praha v měřítku 1 : 5000 (Chvaletice–Mělník vydána roku 1977, Mělník–Hřensko roku 1978). Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice není v terénu vyznačena vůbec.
- Jednotná říční kilometráž byla vyhlášena ředitelem tehdejší státem vlastněné akciové společnosti Povodí Labe příkazem s platností od 15. 5. 1997 na základě doporučení skupiny MKOL. Nulu má v místě dosavadního kilometru 109,270 nejstarší kilometráže v Hřensku a celá je počítána proti toku řeky. Na českém dolním Labi se tak obrátil směr staničení a zároveň se nominální délka úseku o necelý kilometr zvýšila následkem přeměření, na českém středním Labi se dosavadní hodnoty zvýšily o konstantu 110,035 km. Jednotná říční kilometráž však nebyla vyznačena v terénu.
- Administrativní kilometráž vychází z Jednotné říční kilometráže a z technicko-provozní evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové v letech 1968–1972. Počátek má u Hřenska v bodě 109,240 plavební kilometráže. Na administrativní kilometráž je navázána technicko-provozní evidence jezů, plavebních komor, elektráren, mostů, zaústění, uvazovacích kruhů atd.
- Digitální kilometráž se týká digitálně zkonstruované osy vodního toku v daném čase. Používá se jen pro hydrotechnické výpočty, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná.
Evropská kilometráž je aktuálně používaná, má nulu v místě vyústění řeky Labe do Severního moře a směřuje proti toku až k prameni Labe. Evropská osa kilometráže byla definována jako osa plavební dráhy a v terénu je až po Kunětice vyznačena novými tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky), a to přednostně na levém břehu, a kde to není možné, tam na pravém.
Ke keši:
Při dobré dohlednosti lze z výchozích souřadnicích spatřit přes řeku údaj ABC5.
Finální schránka je ukryta na souřadnicích:
N50 02.(A-C+5*B-6*C)(3*B-3*C)(B) E015 45.(2*A-3*B)(5*B-6*C)(2*B-2*C)