Chtěl bych vám ukázat jedno nádherné místo, a to Oleksovické vřesoviště, kam rád chodím na procházku. Je to přírodní památka, která se nachází nedaleko Znojma, na jižním okraji obce Oleksovice. Pro příznivce geocachingu, kteří mají rádi earthcache, nebude těžké zodpovězení otázek. A ti, co neví si můžou prohloubit své vědomosti. Pak už jen stačí na úvodních souřadnicích splnit úkoly.
Pro uznání logu odpovězte přes můj profil na následující otázky:
1. Jaká je nadmořská výška na zadaných souřadnicích?
2. Jakou má písek barvu?
3. Jakou má písek zrnitost
4. Jsou vrstvy převážně vodorovné, nebo šikmé.
5. Bylo ukládání písku klidné nebo dynamické
6. Vytvořte fotografii sebe v pozadí s pískovnou (z výchozích souřadnic) tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Návštěvu logujte rovnou po zaslání odpovědí. Pokud nebudou splněny podmínky, log bude smazán.
Důležité bezpečnostní upozornění:
Úkoly plňte z daných souřadnic.
Nevstupuj do stěn pískovny, ani na písčité svahy.
Nešplhej po odkryvech půdy. Hrozí sesuv půdy.
Neodebírej žádné vzorky hornin, písku, ani rostlin.
Tato lokalita je chráněné území od 19.10.2000. Datum posledního vyhlášení je 13.5.2022.
Oleksovické vřesoviště je přírodní památka, která chrání dvě malé pískovny a přilehlé písčité plochy.
Cedule oznamující, že se nacházíte v lokalitě přírodní památka Oleksovické vřesoviště.
Tématem eartcache Oleksovické vřesoviště je geologie miocenních písků Karpatské předhlubně a její vztah k dnešní krajině.
Geologická vyjimečnost.
Při návštěvě této lokality se projdeme krásnou lesní cestou, která nás dovede na dané souřadnice. Z těchto souřadnic budeme plnit úkoly. Navíc se můžeme kochat výhledem na pískovny. Tyto dvě pískovny jsou obklopeny akátovým lesem. V pískovně jsou písky staré milióny let, které byly uloženy v fluviálně deltovém prostředí. Tyto písky nejsou dobře vytříděné a obsahují rohovce a křemen. Odráží to fluviálně deltový původ. Písky s dobře čitelnými strukturami jsou zajímavým příkladem geologických procesů z neogénu.
Vznik sedimentu.
Sedimenty jsou pevné částice jako je písek, bahno, části hornin, atd., které se vlivem vody, větru, gravitace, ledovců usadili na dně vodních ploch, na zemi nebo atmosféře. Ve dvou pískovnách v Oleksovickém vřesovišti pochází sedimenty z neogénního období. To je asi před 17 - 18 miliony let. Písky byly uloženy ve fluviálně deltovém prostředí, neboli říční proudy, které unášely a ukládali sedimenty a přechod mezi řekou a stojatou vodou. To vysvětluje, že když se na pískovnu podíváme, tak vidíme nerovnoměrnou zrnitost, zvrstvení, a strukturu bývalých vodních toků nebo proudu.
Geologie.
Když se podíváme, tak v pískovně najdeme jemnozrnné až střednozrnné písky, které mají žlutohnědou až okrovou barvu. V sedimentu jsou drobné křemenáčky a rohovce. Valouny jsou 2 - 3 mm. Najdeme tam ale výjimečně i valouny 2 cm.
Písky jsou subhorizontálně uloženy s šikmým zvrstvením. Průměrný sklon vrstev je 186/10. Mocnost jednotlivých sedimentů je 30-60 cm
Pohled na pískovnu v Oleksovickém vřesovišti.
Složení písku.
Minerální složení písku: skládá se z křemene, drobné úlomky rohovců, příměsi jílových minerálů a oxidu železa.
Fyzikální vlastnosti písku: jemnozrnný až střednozrnný písek, nízký obsah karbonátů, kyselý substrát, velmi chudý na živiny.
Geologický čas.
Pokud budeme zařazovat v geologickém čase, tak stáří je 17 - 18 milionů let. V té době se Karpaty i Alpy zvedaly, a vznikala Karpatská předhlubeň, do které se ukládaly obrovské objemy písku, jílu a štěrku. Oleksovice ležely na okraji této pánve, kde se střídaly moře a řeky.
Krajinný ráz.
Kdyby jsme chtěli Oleksovické vřesoviště zařadit, zařadili by jsme danou lokalitu do pánevní oblasti Karpatské předhlubně. Sedimenty se zde ukládaly z okolních vyvýšenin a přítoků do mořských zálivů.
Vznik pískovny.
Těžba písku vznikla v první polovině 20. století jako povrchová pískovna. Vznik této pískovny odkryl miocenní písky Karpatské předhlubně a nepřímo umožnil vznik dnešního Oleksovického vřesoviště. Díky těmto podmínkám došlo k rozvoji vřesovištní vegetace a dalších psamofilních společenstev. Lokalita tak získala nejen geologickou, ale i biologickou hodnotu a následně byla vyhlášena chráněným územím. Těžba písku byla brzy ukončena, protože tento písek není vhodný pro náročné využití a sklářství.
Vznik vřesoviště.
Po ukončení těžby písku tady zůstal suchý a propustný písčitý podklad, který měl nedostatek živin a kyselou půdu. Tyto podmínky nejsou vhodné pro les, a proto zde při návštěvě tohoto místa najdeme vřesoviště. Jsou tady rostliny, kterým říkáme psamofilní. Jsou to rostliny, které rostou na písčité půdě.
Hnízdiště v pískových stěnách.
Stěny v pískovně využívají tažní ptáci s čeledi vlaštovkovití. Hnízdí tady Břehule říční a příležitostně i Vlha pestrá.
Poděkování.
Děkuji revirníkovi za podněty, které mi pomohly upravit listing do finální podoby, a za schálení této cache.
Zdroje:
https://portal.nature.cz/w/uzemi-1962#/
https://lokality.geology.cz/3068
https://encyklopedieceskerepubliky.blogspot.com/2017/05/oleksovicke-vresoviste.html
https://portal.gov.cz/zverejnene-informace/94489
https://drusop.aopk.gov.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=26343
https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_385_1.pdf
https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_29767_1.pdf
https://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/31715
https://moravske-karpaty.cz/category/prirodni-pomery/geologie
https.//botany.cz/cs/oleksovicke-vresoviste/