Dařbuján a Pandrhola Traditional Cache
Hidden : 12/5/2025
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Dařbuján a Pandrhola



Tak je to tu zase, čas pohádek, dárečků a obžerství. A také tradiční vánoční lumisovky. Letos se nikdo nepřipomněl, ale nebojte, není to třeba, tak nějak už to mám zažité. Dokonce i Gola nejspíš pochopila, že keška bude. Takže ta letošní bude věnována klasice českého pohádkového filmu a to titul Dařbuján a Pandrhola. Skvělý příběh, skvělé obsazení a pro mnohé vánoční tradice u jejího sledování. Aby byl listing zajímavější tak opět nebudu říkat děj, ale našel jsem pro vás zajímavosti spojené s tímto filmem.

Keš není složitá, ostatně, jako všechny mé vánoční kousky, ale o to víc vás poprosím o důsledné ukrytí a upevnění na původní místo a opatrné zacházení aby se něco neulomilo, neztratilo a tak. Přístup není složitý a vede po lesní cestě a kousek do lesa. Přeji vám příjemný lov a pěknou procházku.
Budu rád za dlouhé logy, fotografie z místa lovu a případné srdíčko mě taky potěší.

Jo, a vzhledem k tomu, že nemohu už tak vesele skotačit a chůze je pro mě už opravdu bolestivá záležitost ocením a preferuji fotolog logbuku.Děkuji.

U této keše nechám otavřené FTF až do 24 hodiny 26.12.1925. Takže si v klidu můžete v klidu zalogovat FTF po celé tři sváteční dny.





Zajímavosti

V hlavních rolích se objevili Jiří Sovák (†79), Rudolf Hrušínský (†73) a Václav Lohniský (†59). Shodou okolností se tito tři herci narodili v roce 1920, takže jim všem bylo v době natáčení 39 let.

Dařbujána a Pandrholu natočil režisér Martin Frič (†66) na motivy stejnojmenné pohádky Jana Drdy. Děj se odehrává ve vesničce Kocanda, která byla celá postavena v barrandovských ateliérech. Při natáčení se využily i některé kulisy z pohádky Hrátky s čertem z roku 1956.

Celý štáb se těšil, jak si pochutná na jitrnicích rozvěšených na stromech – nešlo totiž o žádnou kašírku. Jenže mlsné jazyky přišly zkrátka. Tato typická zabijačková pochoutka patří k zimním měsícům a film se točil v létě, takže není divu, že jitrnice začaly brzy zapáchat. Nikomu se do nich nechtělo – všichni se oprávněně báli nepříjemných zdravotních následků.

Josef Hlinomaz (†63), který hrál v pohádce lakomého krupaře Baštu, na natáčení vzpomínal nerad. Asi si vybavíte scénu s jeho „uzdravováním“, kdy se musel v pekařské díži plácat v řídkém těstě z vody a z mouky. Scénu se nepodařilo natočit napoprvé, a tak si té „koupele“ užil do sytosti.

Hnidopichové se zase diví, jak je možné, že Smrťák v pohádce zcela bez problémů procházel kamennými zdmi domů. Tak jak je možné, že nedokázal uniknout z obyčejného dřevěného sudu? Přece proto, že jsme v pohádce, která si zaslouží i trochu toho nevysvětleného

Dařbuján (Jiří Sovák) vyléčí Matěje Klofáta (Bohumil Švarc) těstem, které mu rozmaže po břiše. Když ale Matěj vzápětí cvičí ve světnici, po těstě není nikde ani stopy.

V 10. minutě, když Dařbuján (Jiří Sovák) přichází prosit o mláto dětem na kaši a Pandrhola (Rudolf Hrušínský) na něj poštve psy, vyskakuje jeden ze psů z kovové konstrukce, která vypadá jako kabina auta – prosklená okna, dvířka s viditelnými panty. Děj pohádky sice není určen konkrétním obdobím, ale jinak se zde všichni přepravují v kočárech taženými koňmi, případně voly.

Když si starý havíř (Stanislav Neumann) léčí koleno, má stěhovavou modřinu jednou na vnitřní, za chvíli na vnější straně kolena, podle záběru kamery.

Když chce Pandrhola (Rudolf Hrušínský) zastřelit prase, tak má v jednom záběru troják (dvě brokové hlavně vedle sebe a kulová pod nimi) a v dalším záběru už drží brokovou dvojku (dvě hlavně vedle sebe).

Ve scéně, kdy Smrťák (Václav Lohniský) vybízí Kubu Dařbujána (Jiří Sovák) do stavení, aby mu vysvětlil, jak bude léčit, má při pohledu kamery na exteriéry kosu v pravé ruce, ale po střihu do vnitřních prostor stavění vchází s kosou v levé ruce.

Obě jména Dařbuján (Jiří Sovák) a Pandrhola (Rudolf Hrušínský), ač znějí vymyšleně, jsou skutečná česká příjmení. Nositelů těchto přímení je však už jenom hrstka. Přímení Pandrhola se stalo po publikování Drdovy pohádky synonymem nectností.

Když se čert v podání Otakara Brouska představuje Dařbujánovi (Jiří Sovák), udělá ukazováčkem a malíčkem pravé ruky gesto „rohů ďáblových“. Stejné gesto zavedl v metalové kultuře zpěvák Ronnie James Dio, ovšem o desítky let později.

Ve filmu se objevují stejné kulisy jako ve filmu Hrátky s čertem (1956

Vesnička Kocanda byla postavena ze dřeva. Scény ve staveních byly točeny ve studiu Barrandov.

Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné pohádky Jana Drdy, který je i spoluautorem scénáře.

Pohádku vidělo v kinech 2 419 987 diváků, čímž se stala sedmou nejnavštěvovanější pohádkou v dějinách československé kinematografie v letech 1930 až 1989. Celkově jde o 71. nejnavštěvovanější československý film v dějinách 1989.

Pohádka měla předpremíru 3.6.1960 v pražském kině Sevastopol. Premiéru měla až 10.6.1960 v devíti pražských kinech Lucerna, Arbes, Dukla, Flora, Jiskra, Oko, Svornost, Vzlet, Práce.

V české obci Přívrat od roku 2005 pořádají Zimní údolní hry zcela v duchu kultovního pohádkového příběhu. Pět smíšených družstev sousedních vesnic čeká hornická práce ve štole, výroba jaternic a jejich věšení na svatou Barborku, ochutnávka mláta a piva, léčba a lá karborundum, otáčení postele, kácení hlav Smrťákovou kosou a další. Jeden z organizátorů říká: "S přípravou her jsme si vyhráli, jen jaternic jsme nadělali dvě stě dvacet, stovku jsme jich zavěsili na sosny. V potocích teče nymburské pivo. Stavba Kocandy a všeho potřebného na soutěž trvalo zhruba dva týdny."

Pohádka byla tak trochu problémová už před natočením, kde soudruhem schvalovatelem vadila Svatá Barbora. Nejdříve byla ze scénáře vyškrtnuta píseň "Svatá Barbora, panna poctivá" a později noční scéna, kdy Stanislav Neumann (děda Pšuk) v opilém stavu vede rozhovor se sochou Svaté Barbory. Nakonec se ale scénáristovi a autorovi pohádky Janu Drdovi podařilo kompetentní přesvědčit, aby scénář nebyl měněn. Po pádu komunistů příběh, ve kterém obyčejný horník odmítne za kmotra Boha a dá se dohromady se Smrtí a navíc zesměšni bohatého pána, leží některým odpůrcům komunismu v žaludku dodnes. V poslední době se objevují hlasy, zda je vůbec pohádka vhodná pro děti kvůli drsným záběrům jako je střílení do prasat nebo odsekávání kohouté hlavy sekerou, která zůstávala v dětských představách poměrně dlouho a přímá konfrontace se smrtí, která má hrozný smysl pro humor, otevírá spoustu otázek

Lékaři u postele konstatují, že sládek Pandrhola (Rudolf Hrušínský) onemocněl nemocí "moribundus". Některé internetové stránky vykládají moribundus jako nechutenství pro práci se zvýšenou potřebou jíst. Tento výklad je spíše recesí, než skutečným významem tohoto slova. Napovídá tomu i údajný latinský název moribundu Segnitia Grandis Dometicus, což je nesmysl, protože moribundus je sám o sobě latinským slovem. Moribundus je z latinského slova morior = zemřít, umírat a koncovky - bundus = stát se. Doslovně to znamená: Stav blížící se smrti.
Když Kuba Dařbuján (Jiří Sovák) jako léčitel žádá po úspěšné léčbě krupáře Baštu (Josef Hlinomaz) o dva zlaťáky a ten mu je odmítne dát, vysloví Kuba Dařbuján větu „karborundum ultra sekvestrum“ a navrátí krupaři nemoc a boles. Ve skutečnosti jde o latinská slova, která v tomto spojení nedávají smysl. V překladu by to asi znamenalo: Extrémní karbid uhlíku odumřelý a odloučený jako orgán nebo kost.
zdroj. ČSFD











Additional Hints (Decrypt)

52:08

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...