M A C A L K A
Už jen pamětníci vědí, co byla a kde byla Macalka – rozlehlá přízemní budova se silnými kamennými zdmi ve tvaru písmene U a v ní hospoda z 18. století. Stála po dvě staletí jako samota východně od silnice mezi Opavou a Brankou.
Původ jejího názvu nebyl ani posledním majitelům znám, má zřejmě souvislost s krajovým nářečním výrazem „macat“. Trávníčkův slovník jazyka českého vysvětluje zastaralý pojem „macat“ jako „makat“. V ústním podání se traduje, že zde mohlo dříve být mýto, kde probíhala kontrola přiváženého zboží do města Opavy.
Na začátku 20. století získal chátrající budovu zájezdního hostince kníže Lichnovský a přestavěl ji na ubytovnu pro desítky zemědělských dělníků zaměstnaných na jeho nedalekém velkostatku Dolní dvůr.
V roce 1925 koupil objekt Antonín Závěšický, kovář ze Stěbořic, který pověsil svůj perlík na hřebík a rozhodl se zkusit štěstí jako hostinský. Macalku přestavěl a začal podnikat. Zastavovali se tu zámožní sedláci jedoucí na opavské trhy s obilím nebo s dobytkem a chalupníci s drůbeží.
V době okupace probíhaly v hostinci opakované kontroly německými vojáky. Přesto se tam scházeli mladí lidé z Branky, Otic a Kylešovic. Společně poslouchali i zpívali Hašlerovy písničky, které posilovaly národní sebevědomí. Po jedné z kontrol německé policie v roce 1943 byl hostinec Macalka zavřen se zdůvodněním, že v Brance stačí jeden hostinec na návsi.
Koncem dubna 1945 byla budova zcela zničena dělostřeleckými granáty. Ve sklepě s masívní klenbou přežilo několikahodinový boj třicet civilistů.
V těsném sousedství z jižní strany stojí osamocený rodinný dům, postavený v roce 1926, na nějž název Macalka mylně pozvolna přechází.
V blízkosti pozemku, kde Macalka stála, protéká potůček se stejným názvem. Pramení v blízkosti Benkovic a po 5,6 km ústí do Hvozdnice.
Obrázek v úvodu článku je jen předpoklad, jak Macalka mohla vypadat.
Přístup ke kešce je příjemnější po pěšině, cesta bývá zablácená.