Vážené kolegyně a kolegové, rok se s rokem sešel a jsem zde opět s novou sérií keší.
Ano, tato série keší bude popisovat a hlavně pak vysvětlovat, jak fungují různá udělátka, která máme ve svých geokočárech, tedy těch s novějším datem výroby. Téměř všichni je používáme, ale jen velmi málo z nás ví, jakou mají historii, kde se vlastně v našich geočárech skrývají a hlavně jak fungují, aby nám zpříjemnily popř., ochránily naše životy.
Tuto hru hraji od roku 2016 a tak nějak jsem již přesycen šiframi všeho ražení a snahou ownerů vymyslet dosud nevymyšlené, i když přiznávám, že jsem to ve svých počátcích dělával také.
Proto pro tuto sérii opět volím systém kvízů, složených z někdy lehčeji, jindy hůře dohledatelných odpovědí. Protože v řadě případů se různé zdroje rozcházejí a uvádějí více možností odpovědí, vyřeším tento problém tak, že správnou odpověď prostě skryji do listingu keše a tuto odpověď budu považovat za jedinou správnou.
Celá série, jak je u mne zvykem, je opět založena na třech P, tedy poznání, procházka a poklad.
Keše budou tentokrát uloženy v krásném prostředí Bartošovických rybníků.
Pérování a tlumiče - historie
Pružící prvky a tlumiče obecně propojují kola a nápravy se zbytkem karoserie, čímž snižují namáhání nosných částí, zvyšují bezpečnost a komfort jízdy.
První pružící prvky znali již staří Egypťané, kteří je použili na svých bojových povozech, a to v podobě sdružených dřevěných tyčí, což byla předzvěst dnešních listových per.
Středověk přichází s odpružením pánských kočárů, ale i hospodářských povozů řetězy, nebo koženými řemeny, jimiž byly kabiny kočárů a hospodářské nadstavby povozů odděleny od zcela tuhých náprav.
S příchodem průmyslové revoluce přichází i změny v odpružení vozidel. V roce 1804 si v Londýně nechává jistý pan Obadiah Elliot patentovat první vozidlo opatřené kovovými listovými pery.
Jeho konstrukce vlastně odpovídá tomu, co známe i dnes.
Nadstavba vozu je uchycena k listovým perům připevněným přímo na nápravu.
Až v roce 1898 použil francouzský cyklista J. M. M. Truffault na svém závodním bicyklu první typ tlumiče, kdy na přední vidlici zkombinoval kovovou pružinu s tlumičem na principu tření. Dnes běžné vinuté pružiny si však své místo na podvozcích automobilů našly až v roce 1906, a to díky panu Williamu Brushovi.
Jeho automobil typu Runabout, na obrázku, je vybaven již výše zmiňovanými vitými pružinami, včetně třecích tlumičů pérování.
Vinuté pružiny zaujaly více evropských výrobců, nicméně velká část z nich setrvala u listových per, která byla levnější a snadněji se přizpůsobovala hmotnosti nákladu prostým přidáváním, nebo ubíráním listů per. Oproti nim byly vinuté pružiny náročnější na výrobu a měly neměnitelné vlastnosti. Ve 30. letech devatenáctého století přicházejí první výkonnější vozy, mění se systémy zavěšení kol a listová pera již nevyhovují z důvodu svých prostorových nároků. Třecí tlumiče jsou nahrazovány tlumiči hydraulickými.
Tlumicí systémy
V zásadě existují dva systémy odpružení automobilů, pasivní a aktivní popř. jejich kombinace. Tradiční pružiny, listová pera a tlumiče patří do skupiny pasivních.
Všechny systémy, jejichž charakteristiky lze zvenčí ovlivňovat, bez zásahu do jejich konstrukce, pak patří do skupiny aktivních.
Dnes nejrozšířenějším odpružením automobilů v podobě vinutých pružin a tlumičů je oceňováno z důvodů adaptibility na nejrůznější povrchy a dobré zpětné vazby od kol. Na druhou stranu však mají dané vlastnosti a tuhost, takže nelze výrazně měnit charakter odpružení. Tyto vlastnosti tohoto systému odpružení lze do jisté míry kompenzovat tlumiči.
Aktivní tlumicí systémy tlumí odskok kol způsobený překážkou na komunikaci pomocí řízeného přepouštění média v systému. Jako médium je zde používána kapalina, plyn, nebo jejich kombinace. Jejich přínosem je rychlá a snadná změna světlé výšky podvozku a stejně rychlá a snadná změna charakteristiky pérování. Obecně fungují na principu tlakového zásobníku, který dofukováním, nebo odpouštěním vzduchu z tlumicích prvků může ovlivňovat výšku podvozku popř. jejich odpor vůči silám působícím na podvozek.
Dalším vývojovým stupněm aktivního odpružení jsou adaptivní systémy. Jsou zpravidla napojeny na řídicí jednotku, která neustále v reálném čase vyhodnocuje data ze senzorů na nápravách a karoserii. Na základě těchto údajů pak automaticky volí optimální nastavení tlumicích prvků.
Jak funguje tlumič
Dříve než se dostaneme k dnešním technologiím tlumičů, řekneme si, jak to bývalo v minulosti.
Listová pera, třením plátků pera o sebe, bezpečně zamezují kmitání pera, ale i u těchto se v předválečných časech používaly první třecí tlumiče. Příkladem může být třecí tlumič stařičké Tatry 30, vyráběné v letech 1926-1931.
V tlumiči byly dva proti sobě upevněné kotoučky, které třením zajišťovaly tlumení. Matkou vpředu, mohla být upravována tuhost tlumiče utažením přítlačných per. Třecí segmenty byly z hruškového dřeva a bylo je tedy třeba čas od času vyměnit.
Hystereze pružiny, tedy postupné vytrácení deformace pružiny způsobené zatížením, sice funguje jako samovolné tlumení, ale je pomalé a velmi málo účinné. Vozidla odpružena vinutými pružinami prostě po silnicích poskakovala a se zvyšující se rychlostí přicházela o svoji ovladatelnost.
Na počátku dvacátého století přichází třecí tlumiče v poněkud inovované formě. Pro jednoduchost si jej můžeme představit jako dutý válec s pístem uvnitř, jen bez oleje, odpor vzniká třením pístu o stěnu válce. Příkladem budiž třecí pákový tlumič z vozidla Škoda 440 Spartak vyráběný v letech 1955-1957.
Problémem těchto tlumičů bylo poměrně rychlé opotřebení, především však skutečnost, že jeho odpor je v podstatě je konstantní, respektive se s rychlostí snižuje. Účinnost třecích tlumičů navíc klesá, když se zahřejí.
Nějakým přechodem mezi třecími tlumiči a tlumiči na bázi hydrauliky kapalin byly tzv. hmotové tlumiče použité např. u Citroënu 2CV (Škaredé káčátko). Jejich princip se opírá o skutečnost, že hmota jen nerada mění rychlost svého pohybu. Hmotový tlumič je v podstatě oscilátor tvořený závažím na pružině. Kolo vozidla kmitá nahoru a dolů, ale závaží uvnitř má tendenci zůstat na místě, takže prostřednictvím pružiny vlastně působí proti kmitům kol a zavěšení.
Kapalinové tlumiče asi vyhovují současným požadavkům automobilového průmyslu nejlépe.
Jednoplášťový kapalinový tlumič (tedy spíš plynokapalinový) je základním zástupcem této skupiny tlumičů. Trubkou, která je zároveň pláštěm, se v olejové náplni pohybuje píst, který je spojen s pístnicí. Píst je osazen ventily, které regulují průtok oleje pístem a vytvářejí tak tlumicí sílu. Klíčovým prvkem jednoplášťového tlumiče je dělící píst, který odděluje olej - hydraulickou kapalinu od stlačeného plynu, obvykle dusíku. Prostor naplněný plynem slouží jako kompenzační prostor a zabraňuje zpěnění hydraulické kapaliny, které by snižovalo účinnost tlumiče.
Dvouplášťový plynokapalinový tlumič je dnes asi nejčastěji používaným tlumičem našich geokočárů. Tlumič se skládá ze dvou pracovních plášťů a v zásadě funguje na stejném principu jako jeho jednoplášťový sourozenec, jen s tím, že kompenzační prostor je vytvořen ve druhém venkovním plášti, který je od pracovního prostoru oddělen vyrovnávacím ventilem.
Prvním průkopníkem adaptivních tlumičů bylo hydropneumatické pérování Citroënu využívající hydraulickou kapalinu a stlačený dusík v koulích místo klasických pružin. Změna tlaku v systému umožňovala regulovat tuhost a zároveň světlou výšku podvozku, což vedlo k bezkonkurečnímu komfortu jízdy. Bližšímu popisu se zde však vyhnu, neboť jde o poměrně rozsáhlou tématiku, která přímo nesouvisí s tématem této keše.
Adaptivní tlumiče
Adaptivní tlumiče v principu fungují stejně jako základní dvouplášťové tlumiče, jsou však osazeny elektronicky řízenými přepouštěcími ventily, nebo je zde použita magnetorheolologická hydraulická kapalina. Na základě dat senzorů a jízdním stylu řidiče dokáží měnit svoji tuhost a zajistit tak lepší kontrolu nad vozidlem.
Mimo tyto elektronické vychytávky, existuje rovněž tzv. pasivní adaptabilní odpružení systém PSD. Tyto dvouplášťové, ale i jednoplášťové tlumiče pracují na mechanicko-hydraulickém principu a jsou opatřeny přidanou drážkou v plášti tlumiče. Jejich funkční tuhost se mění v závislosti na zdvihu pístu. Při mírném stlačení olej proudí obvyklými škrticími ventily v pístu a také drážkou v plášti tlumiče, jsou tedy měkčí a naopak při dosažení určité hranice zdvihu dojde k posunutí pístu za hranici drážky a olej v tuto chvíli škrtí jen ventily, takže skokově tuhnou.
Další možnou variantou adaptibilních tlumičů je systém založený na principu magnetorheologického jevu.
V zásadě běžné hydraulické tlumiče jsou naplněny speciálním olejem na bázi hydrokarbonu, ve kterém jsou volně rozptýlené feromagnetické nanočástice. Systém funguje tak, že uvnitř pístu je umístěna cívka (elektromagnet). Přivedením proudu dochází k tvorbě magnetického pole, které ovlivňuje uspořádání nanočástic v oleji, což se projevuje změnou hustoty oleje, a tedy změnou odporu oleje při proudění kanálky pístu tlumiče. Odezva viskozity na změnu elektromagnetického pole se pohybuje v milisekundách. Zní to možná neuvěřitelně, ale tlumiče využívající magnetorheologický jev jsou, v principu jednodušší než konvenční tlumiče.
Tlumiče s elektronicky řízeným tlumením (CDC)
Nejdůležitější částí samotného aktivního tlumiče je řídící ventil.
Elektromagneticky nastavitelný pohyblivý člen uzavírá, nebo otevírá průtočné kanály a tím zmenšuje, či zvětšuje průtok kapaliny skrz planžety zpětného ventilu. Řídící jednotka následně upravuje až 20x za sekundu proud, který ovládá pohyb pístku a tím mění charakteristika tlumiče od měkké až po tvrdou. Zařízení k plné činnosti potřebuje příkon asi 15 W. V případě výpadku palubního napětí, systém odsune řídící ventil do sportovní (tvrdé) polohy, která preferuje bezpečnost před komfortem.
Informace ke keši
Vylouskané odpovědi jednoduše dosadíme do níže uvedených souřadnic a můžeme vyrazit za pokladem.
N 49°4X. XXX kde X. XXX = CBAA - DEFD - DCAF + DADB
E 018°0Y. YYY kde Y. YYY = AFBD + ACB - DDBC - DDEB
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla , která budete v budoucnu potřebovat.
Zkontrolujte Vaše řešení.
Stupně vítězů.
Keše série :
- 1. FRAGMENTY GEOKOCARU DNESKA - Bezpecnostni pas
- 2. FRAGMENTY GEOKOCARU DNESKA - Airbag
- 3. FRAGMENTY GEOKOCARU DNESKA - ABC,ASR,EPS
- 4. FRAGMENTY GEOKOCARU DNESKA - Turbodmychadlo
Použité zdroje:
- https://www.auto.cz/vsechny-typy-adaptivniho-odpruzeni-v-cem-se-lisi-98528
- https://www.skoda-storyboard.com/cs/skoda-svet-cs/inovace-a-technologie/tlumic-ten-tezky-zivot-ma/
Historie keše:
1.3.2026 Publikace keše