V lesích kolem Jasenné se skrývají prameny, které tu byly dávno před námi. Tichá místa, kde se voda rodí ze země a nese s sebou paměť krajiny. Některé studánky lidé upravili, jiné nechali být, ale všechny mají svůj hlas — jemný, nenápadný, a přesto vytrvalý.
Tahle série tě provede místy, která spojují přírodu, historii i staré cesty. Každá studánka je jiná: jedna otevřená světlu, druhá schovaná v houští, třetí sotva patrná. Když se u nich zastavíš, zjistíš, že každá vypráví jiný příběh. A všechny dohromady skládají obraz krajiny, která žije vlastním tempem.
O studánce Na Odjaťách
Studánka Na Odjaťách leží stranou hlavních cest, v koutě lesa, který působí klidně a trochu zapomenutě. Název místa je starý a nejasný — možná odkazuje na odjímání dřeva, sena nebo dobytka, možná na staré pastviny, které tu kdysi bývaly. Ať už je původ jakýkoli, atmosféra tomu odpovídá: je to místo, kde se člověk na chvíli zastaví a má pocit, že se ocitl mimo čas.
K prameni vede nenápadná pěšina. Když se k němu přiblížíš, uslyšíš nejdřív jen šustění listí, pak jemné kapání vody. Studánka není velká, ale je živá. Voda si tu hledá cestu mezi kořeny, tiše vytéká a mizí v trávě. Když se skloníš, ucítíš chlad, který k pramenům patří — takový ten chlad, který připomíná, že voda přichází z hloubky.Je to místo, které nepotřebuje velká slova. Stačí chvíli stát, poslouchat a nechat les, aby mluvil sám.