Cache is located near the carthusian monastery which is the oldest historical object in Brno - Královo Pole.

Klášter kartuziánu v Králove Poli u Brna byl po kartouze v Újezdu u Prahy (dnes Praha-Smíchov) druhým klášterem kartuziánu v ceských zemích. Dnes je jediným zachovaným kartuziánským klášterem na Morave a nejlépe dochovaným u nás vubec a predstavuje nejstarší a historicky nejcennejší objekt v Brne - Králove Poli.

Farní kostel Nejsvetejší Trojice v Brne - Králove Poli byl založen spolu s kartuziánským klášterem moravským markrabetem Janem Jindrichem, bratrem Karla IV. Po vykoupení príslušných pozemku od brnenských meštanu byla dne 13. srpna 1375 vydána zakládací listina nového kláštera. Když markrabe ješte téhož roku zemrel, prízen a péci klášteru venovali jeho dva synové - Jošt a Prokop.

Kostel s klášterem kartuziánu nebyly chráneny mestskými hradbami, a proto byly v minulosti casto poškozovány válecnými událostmi. V roce 1428 husity, roku 1468 uherským vojskem, v dobe ceského povstání v letech 1619 - 1620 stavovskými vojsky. Znacné škody zpusobili roku 1643 Švédové pri obléhání Brna. Zásluhou posledního prevora Athanasia Gottfrieda došlo k rozsáhlým stavebním úpravám kostela i kláštera, které zapocaly kolem roku 1760. K vnitrní výzdobe kostela a prilehlých interiéru pozval predstavený rádu pocátkem 60. let radu významných moravských i rakouských malíru, jako napríklad Josefa Sterna, Martina Johana Schmidta. Tento umenímilovný muž vytvoril v kláštere i velkou a cennou sbírku obrazu a rytin.

Jen málokdo ví, že v kostele se nacházejí fresky jedné z nejhlavnejších osobností stredoevropského pozdního baroka Franze Antona Maulbertsche (1724 - 1796). Tento významný dovršitel barokní freskové malby v roce 1767 freskami vyzdobil kostel a klášter. Jeho nástenné malby najdeme dnes v kupoli barokní kaple, zvané Švédská, a na stenách protilehlých místností priléhajících k presbyteriu. Kupoli nevelkého oválného prostoru Švédské kaple zdobí velmi špatne zachovalá a dnes špatne citelná Maulbertschova freska znázornující Triumf Víry. Narozdíl od fresek Švédské kaple, jsou nástenné malby v Kapli andelu zásluhou nedávného prvotrídního restaurátorského zásahu akademického malíre Františka Sysla zachovány v puvodní kráse. V cele kaple je dnes umísten oltár s obrazem archandela Michaela od J. M. Kremserschmidta z roku 1772. Z výzdoby bývalé kapitulní síne se zachovaly jen fragmenty. Z rozhodnutí císare Josefa II. byl však 18. ledna 1782 klášter zrušen. V následujících letech byla budova kláštera zmenena v kasárna, od roku 1877 pak v kadetní školu. Po první svetové válce ji vystrídalo ceskoslovenské vojsko a od roku 1963 patrí klášterní budova Vysokému ucení technickému v Brne.

Puvodní chrám Nejsvetejší Trojice byl prostý jednolodní konventní kostel. I po stavebních úpravách je dodnes patrna prísná prostota puvodní kartuziánské stavby. Nyní, následkem zvýšeného terénu, se kostel nachází pod úrovní okolního niveau a prístup k hlavnímu vchodu je po nekolikastupnovém širokém schodišti. Prekrásné prucelí, pocházející z období prestavby v letech 1760 - 1768, patrí k nejpuvabnejším pozdne barokním chrámovým exteriérum v Brne. Autor prucelí není znám. Víme však, že jeho socharskou výzdobu vytvoril významný brnenský sochar Ondrej Schweigl, který v nikách umístil sv. Jana Krtitele, patrona kartuziánu a sv. Bruna, zakladatele rádu. Kompozicním ideovým završením prucelí je sousoší Nejsvetejší Trojice se štítem CT (Cella Trinitatis - Príbytek Trojice). Pozdne barokní prucelí kontrastuje s interiérem chrámu, jehož lod i obe postranní kaple si zachovaly charakter puvodní stavby. Hlavní oltár, pocházející z roku 1763, provedený podle návrhu Ondreje Schweigla, zdobí dnes obraz Nejsvetejší Trojice z roku 1864 od brnenského malíre Josefa Zeleného. Oltární architekturu po stranách doplnují plastiky patrona a zakladatele kartuziánského rádu Bruna a Huga.