[ENGLISH]
To solve this cache, you have to translate
this
manchester code (as per G. E. Thomas) to binary system and count
up:
number of hexadecimal letters "A" = A
number of hexadecimal letters "B" = B
number of hexadecimal letters "C" = C
number of hexadecimal letters "D" = D
number of hexadecimal letters "E" = E
number of hexadecimal letters "F" = F
Cache is on:
N 49°03.(E+B)(A-C)(C+F)'
E 17°28.(C-F)(E-F)(C+D)'
[CESKY]
K vyrešení této cache musíte preložit
tento
manchester kód (podle G. E. Thomase) do binární soustavy a
spocítat:
pocet hexadecimálních písmen "A" = A
pocet hexadecimálních písmen "B" = B
pocet hexadecimálních písmen "C" = C
pocet hexadecimálních písmen "D" = D
pocet hexadecimálních písmen "E" = E
pocet hexadecimálních písmen "F" = F
Cache je na:
N 49°03.(E+B)(A-C)(C+F)'
E 17°28.(C-F)(E-F)(C+D)'
HISTORIE MÍSTA:
Lokalita Uherské Hradište – Sady „Špitálky“ se
rozkládá na 30 m vysoké ostrožne nad ohbím puvodního toku reky
Olšavy pri ústí staré poolšavské cesty z Pováží do stredního
Pomoraví.
V letech 1959 – 1964 zde pod velením Viléma
Hrubého z Moravského muzea v Brne probíhal archeologický výzkum,
pri nemž byly objeveny pozustatky církevního areálu.
Komplex nekolika zdených sakrálních staveb
budovaných ve trech stavebních fázích zaujímal dominantní zdaleka
viditelnou polohu. V první fázi byl na pocátku 9.století zbudován
kostel na pudorysu reckého kríže. V 50. až 60. letech téhož veku
byl k jheo západní stene pristaven nartex se dvema vchody a s
pulkruhovitým výklenkem. V jeho interiéru bylo v prubehu 3.
ctvrtiny 9. století pochováno nekolik velmi významných jedincu
tehdejší velkomoravské nobility. Zrejme ješte v téže dobe byly k
severní obvodové zdi kostela s krížovou dispozicí pristaveny
hrobová komora a kaple, téže stavební fázi pak prísluší i vznik
zdené prícky v západní prístavbe – nartexu. Je pravdepodobné, že v
nartexu probíhala výuka mnichu – katechumenu, na což poukazují
zdejší nálezy speciálních pisátek, kterými se do voskových desticek
ryly litery. Do kaple byl v prubehu poslední ctvrtiny 9. veku
uložen pohreb význacného Moravana (zvažován je napr. hrob knížete
Svatopluka). Západne od celého komplexu byla postavena ješte vetší
kruhová krtitelnice – baptisterium.
Vne, ale i uvnitr církevních staveb bylo odkryto
87 pohrbu z prubehu 9. století, nezrídka uložených v rakvích nebo s
bohatými milodary. Poloha jednoho z nich umístených v obvodové zdi
kostela s krížovou dispozicí „na levé strane za oltárem“, odpovídá
svojí lokací místu, kde podle znení Panonské legendy mel být phrben
arcibiskup Metodej. Samotný hrob však objeven nebyl.
Komplex zdených staveb s pohrebištem byl na
severní strane dvema zídkami oddelen od sídlište tvoreného 15ti
srubovými stavbami. Pravdepodobne v nich bydleli katechumeni, kterí
udržovali v chodu celý areál. V rámci sídlište nechybela studna,
pekárna, ba ani kovárna. Jižne od komplexu stála 36 m dlouhá a 8 m
široká drevená halová stavba srubové konstrukce – sídlo a
shromaždište církevních hodnostáru. Všechny objekty církevního
areálu spojovala zpevnená cesta.
Vzhledem k celkové situaci na derflanské výšine,
jakož i k nálezum odsud pocházejícím – olovený krížek s reckým
liturgickým nápisem, pisátka – styly apod. – se lokalita casto
klade do souvislosti s pusobištem predstavitelu byzantské misie.
Územne sice toto církevní ústredí do rámce velkomoravské
aglomerace, rozprostírající se v místech Starého Mesta a
historického jádra Uherského Hradište, nenáleželo, funkcne s ním
však bylo svázáno.
Podle svedectví hrobových nálezu bylo posléze
puvodní velkomoravské pohrebište z 9. a pocátku 10. století
prevrstveno mladohradištními pohrby ze století 11. – 12. Zdá se
také, že zkáze derflanského areálu ušel nejstarší kostel – s
krížovou dispozicí, nebot 872 pohrbu z pocátku 11. století bylo
uloženo práve v jeho údolí. Vysoký pocet hrobu a písemné indicie
mohou svedcit o tom, že dominantní poloha Sady „Špitálky“ plnila i
nadála významnou roli, nekterí ji dokonce spojují se sídlem
moravského biskupa, než došlo k prenesení této církevní instituce
do Olomouce. Kaple, které na základe písemného pramenu z roku 1247
bývá prisuzováno mariánské zasvecení, byla spolu se hrbitovem
definitivne opuštena v prubehu 13. století.