Kolomazné (správně dehtářské) pece byly v minulosti poměrně rozšířeným důmyslným zařízením na výrobu všestranně užitečných produktů. Stávaly obvykle na okrajích větších lesních celků. Zdejší pec pochází asi z poloviny 18. stol. a je patrně nejvíce zachovalým pozůstatkem svého druhu v České republice. Objekt a jeho provozní zázemí jsou významnou chráněnou technickou památkou. Doklady o dehtářské výrobě ve střední Evropě jsou již z období starých Slovanů. Nejstarší nálezy prokazující použití dřevného dehtu jsou známy z Německa ze starší doby kamenné. Ještě začátkem 19. stol. se stavěly nové objekty, jak dokládá model podle projektu zednického mistra z Rakovnicka vystavený v lesnickém oddělení Zemědělského muzea na zámku Ohrada u Hluboké. V r. 1820 bylo v plzeňských lesích osm pecí. S rozvojem průmyslové výroby dehtu v druhé polovině 19. stol. tradiční výroba zcela zanikla. Principem výroby byla suchá destilace dřeva neboli působení postupně vzrůstající teploty na dřevo a pryskyřici za malého přístupu vzduchu. Původně jednoduchý postup zaměřeny na získání dehtu se během staletí vyvinul v technologii, která obohatila výrobu o další produkty, jako byl terpentýnový olej, kalafuna, bednářská a ševcovská smůla. Dehet zůstal hlavním výrobkem, konečnými produkty byly kolomaz a menší množství dřevěného uhlí.
Dehet se uplatňoval jako konzervační a impregnační prostředek, v ovocnářství, v léčitelství aj. Kolomaz se připravovala dodatečným mísením posledního tekutého produktu destilace s práškovým plnidlem (mastek, sádra), aby pro mazaní kol nebyla příliš tekutá. Pece mívaly dva pláště s meziprostorem. U zdejší pece se zachovala část vnějšího pláště. Meziprostor se vyhříval ohni udržovanými u krajních otvorů. Tim ve vnitřním plášti probíhala destilace. Původně nevelký vrcholový otvor se při páleni zakrýval kamennou deskou a vstupní otvor dvířky. Hoření se regulovalo průduchy u vrcholu pece. Po svažité podlaze vnitřního plaste vytékaly do jímky před vstupním otvorem základní produkty procesu. Prostor před peci býval kryt přístřeškem na ochranu sběrných nádob, paliva a obsluhy. Jeho pozůstatkem jsou oba krajní valy. V prameništi západně od pece byla jímka na potřebnou vodu s přístupovou stezkou přes močál, kde je 2 - 3 m mocná vrstva rašeliny. Stezka od Kamenného rybníka je až z r. 1914, z Bolevce se dříve jezdívalo po cestě východně od pece. Objekt byl napojen cestami také na třemošenskou a zálužskou silnici V r. 1891 zemřela v Bolevci čp. 55 ve věku 86 let Marie Beránková, vdova po kolomazníku Františku Beránkovi. Asi se jedná o posledního kolomazníka, který pec obsluhoval.
V okolí pece jsou dnes už málo zřetelné krátery od bomb z náletu 16.12.1944. Do jednoho, zatopeného vodou z rašeliništního prameniště, ukryl známý vrah Pilčík ze Sence jednu ze svých obětí, kterou tu zastřelil. Falešnými sliby bezpečného převedeni přes hranice lákal po II. světové válce z lidí peníze, pak je zavedl do odlehlých míst a zabil. Při vyšetřování všech jeho činů byla plzeňskými hasiči celý den čerpána voda z kráteru, aby mohlo byt tělo vyzvednuto. Případ se kuriózně připomněl ještě jednou po letech, když se v okolí prováděla těžba dřeva. Při káceni nalezl tehdejší hajný P. Kavina v kmeni jedné borovice kulku a dodnes má výřez dřeva se zarytou kulkou uschován.
Der Wagenschmierenofen in Pilsen-Bolevec.
Auf dem Gebiet des einstigen Dorfes Bolevec, gegenwärtig eines Stadtteils von Pilsen, befindet sich der einzige stehende Teerbrennofen in den böhmischen Ländern. Er wird in das 19. Jahrhundert datiert, wobei er höchstwahrscheinlich 1812 entstand, und sein Betrieb noch in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts nach einer gründlichen, mit Errichtung eines Werkstättengebäudes zusammenhängenden Rekonstruktion bewiesen wurde.
Stony furnance from half of 18. century.
In furnance fire pinewood with additive lime, product was tar and lubricant for wheels; technological monument.
Pro opravdové fandy a zájemce o danou lokalitu:
Stavebně historický průzkum jediné stojící dehtářské pece v českých zemích
Moc prosíme všechny návštěvníky této naší cache, aby ji znovu pečlivě skryli a důkladně zamaskovali stopy po hledaní. Místo je hojně navštěvováno muldy a bylo by škoda, kdyby cache někdo zničil. Děkujeme.
Please, after finding, cache again good hide, because place is often frequented by geomuggles. Thanks.
zdroje informací použité k popisu cache:
Informační panel na Sigmondově stezce (zpracoval Ing. Josef Čihák)
Průzkumy památek II/1998 Kolomazná pec v Plzni-Bolevci (Jan Anderle, Josef Čihák, Martin Ebel, Karel Nováček)