Skip to Content

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Tady vážně není proč tu agónii protahovat.


Rico Reviewer - Comunity Volunteer Reviewer
Česká republika: Hlavní město Praha a Středočeský kraj

More
<

Lecivy pramen/Medicated spring

A cache by Vladicek007 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/26/2006
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Boží voda


Když v roce 1493 koupila boleslavská vrchnost dvory Jemníky a Vodice (tzv. Dolánský
statek), náležela již k jemnickému dvoru i cást lesa, v níž byl místním lidem patrne znám
pramen cisté vody, který tu vyveral.

Trvalo však ješte dlouho, než toto místo vešlo v širší
známost. V roce 1740 vypukla válka o dedictví rakouské mezi Marií Terezií a Pruskem a hned
následující rok zaplavili Prusové znacnou cást Cech. 10.zárí 1741 pritáhli až k Mladé Boleslavi
a z obavy pred násilnými odvody, drancováním a loupením opustila mesto znacná cást
obyvatel. Predstavitelé mesta, krajský sudí Baltazar Rier, dekan Adam de Scholz a mestský
sudí Jan Kohout vyšli vojsku v ústrety ke kaplicce sv. Trojice poblíž Nemeckého domu (nyní
Slovanka) a podarilo se jim vyprosit si, aby se armáda chovala ve meste slušne.

Brzy nato se
do mesta zacali vracet jeho obyvatelé, kterí šírili zvest o lesním pramenu nad Jemníky, který
jim pomohl prežít v lesním vyhnanství.

 

Studánka byla zprvu jmenována "Bílá" a bližší polohu
urcoval název "Pod Karmelským lesem".


Opravdový vehlas však tento vodní zdroj získal až po roce 1745. Historické prameny uvádejí,
že 15. dubna 1745 došlo k zázracnému uzdravení špitálníka Ríhy, "který se k pramenu tri
hodiny z mesta vlekl a tam se umyv a napiv, šel prý zpátecní cestou tak lehce, že se ani
poznati nemohl." (Dejiny lázenského místa Boží Vody, Venceslav Fr. Rudolf, 1877).

Následujícího roku bylo zázracné vode pricítáno i cástecné pozdravení jemnického domkáre
Jirího Cihláre, postiženého dnou. Lidé prisuzovali lécivé úcinky pramenité vody Panne Marii a
pramen pojmenovali Mariánský.

 

Mestský správce Jan Šustr spolecne s myslivcem Jirím Rysem
a repovským hajným Janem Švejdou nechali zrídlo vycistit a v roce 1747 byla nad pramenem
postavena roubená kaplicka s obrazem P. Marie Sedmibolestné a opodál drevené stavení se
dvema komorami ke koupání. Pro místo se patrne krátce poté vžilo jméno Boží Voda.

Lidé z mesta i širšího okolí zacali pramen vyhledávat a podle dobových svedectví pribývalo i
tech, kdož zlepšení svého zdravotního stavu pricítali koupelím ci pití této pramenité vody. Za
všechny jmenujme petadvacetiletou Johanu Bendovou, která trpela dnou a dva roky mohla
chodit pouze o berlích. Pravidelným užíváním lécivé vody se však zcela uzdravila a až do roku
1812 visely v kaplicce její berle jako projev díkuvzdání Panne Marii a Boží Vode.


Rímskokatolická církev i mesto mely prirozene zájem na tom, aby se z Boží Vody stalo známé
lázenské a poutní místo. V roce 1771 byla nad pramenem postavena nová zdená kaplicka a
opodál lázenský dum. Patrové stavení melo v prízemí byt hostinského, tri pokoje pro hosty,
kuchyni a šest koupacích komor. V prvním poschodí byl prostorný sál se dvema vedlejšími
pokojíky, kolem patra byla pavlac. Hostinským byl revírní lesník Pavel Petr, který musel mestu
odvádet 3 krejcary z každé lázne. I v dalších letech mesto pronajímalo objekt ruzným
nájemcum, jednou z podmínek prirozene bylo odebírat pivo z mestského pivovaru.
Boleslavské spolky zde porádaly své slavnostní schuze, konala se sem procesí (nejznámejší
pout o svátku sv. Anny - 26. cervence), strelecké závody, tanecní zábavy, od 40. let 19.
století národní manifestace, poute, tábory lidu (1869-1870) atd.
Boží Voda se také stala vyhledávaným cílem procházek obyvatel mesta, kterí meli možnost
se i cestou obcerstvit v hostinci i v nekterých statcích v Jemníkách, kde se napr. podávalo
mléko, podmáslí, syrecky apod. K známým nájemcum Boží Vody patril i vinárník od "Modrého
hroznu" Vavrinec Flakl a zejména Václav Telcer, za nehož došlo k rozšírení lázenského domu,
k založení ovocného sadu, kulecníku, kuželny a byla též upravena silnice od Jemník k Boží
Vode, kde však koncila a dále na Bojetice a Dobrovici vedla pouze pešina.

V roce 1836
koupilo Boží Vodu právovárecné meštansko boleslavské.


 

Zlomovým rokem pro lázne byl rok 1864. Tehdy 9. zárí vypukl v kulne požár, který zcela
znicil lázenskou budovu.


Trvalo dlouhých 6 let, než byla 31. cervence 1870 postavena
budova nová, a to podle plánu význacného místního stavitele Jirího Fichtnera; stavbu vedl
mistr Josef Gras. O rok pozdeji za nájemce Aloise Nejtka byla z Mladé Boleslavi do Boží Vody
zavedena dokonce doprava omnibusy. Jeho predchudce a pozdeji znovu nástupce
Ferdinand Tejnil proslavil lázne výbornou kuchyní a vyhlášenou kávou.


Boží Voda má své místo i v regionálních dejinách kraje. V roce 1841 se tu konala jedna
z prvních ceských besed, proklamujících práva v monarchii národne, politicky, hospodársky i
jazykove utlacovaných Cechu. Tehdy vlály cestou do lázní cervenobílé a modrobílé prapory,
z Dubcu se strílelo na pocest pruvodu z moždíru, lázenské budovy byly ozdobeny verši Karla
Vinarického. Na programu byly politické projevy v národním duchu, koncert, zpev a recitace -
samozrejme každý si doprál bohatého pohoštení.

V léte 1861 byla pri pouti konána sbírka
na podporu dcery Karla Havlícka Borovského Zdenky. O vehlasu Boží Vody svedcí i
skutecnost, že místo navštívil Bedrich Smetana, Antonín Dvorák a koncertovala tu i slavná
kapela Františka Kmocha z Kolína.


Od 80. let 19. století náležela Boží Voda soukromým vlastníkum. Nedostatek financních
prostredku postupne omezoval spolecenský a zejména lázenský život v míste. Zahrady,
altány, parcíky a kdysi peclive udržované pešiny pustly a zarustaly, zanikl kolotoc i kuželník a
po case i hostinec. Ješte v polovine 70. let minulého veku se tu vyrábela slazená limonáda
duverne zvána "božívodka".
Neúspešnou snahu o obnovu podnikl i poslední vlastník, mladoboleslavská automobilka.


 

Všechny budovy byly postupne demolovány, a tak jedinou pripomínkou vehlasu a více jak
dvousetleté tradice láznicek u Mladé Boleslavi je jednak
pramen stále ciré vody, jednak kaplicka, která jakoby symbolizovala prírodní zvláštnost s všemocí svého Tvurce.


Ostatne, jak
lze doložit v historických pramenech, jeden z nápisu, který byl umísten na letitém dubu nad
pramenem, znel:


Odtud plyne pramen živý,

povest o nem hlásí divy.

Všemohoucí z nebes Buh

požehnání své nan vylil,

by lid obcerstvoval, sílil

a hojíval zlý neduh.

Proto od daru všech puvoda

sluje dávno již "Boží voda."

UPOZORNENÍ: U pramene byl udelán nový rozbor vody a kvuli chemikáliím, které byli ve vode zjišteny NENÍ VODA Z PRAMENE PITNÁ!!!

Additional Hints (Decrypt)

PM Zvfgb f iluyrqrz an cenzra NW Cynpr jvgu jvrj gur fcevat

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,146 Logged Visits

Found it 1,062     Didn't find it 25     Write note 29     Archive 1     Needs Archived 2     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 13     Owner Maintenance 9     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 111 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.