Vítejte na bonusové keši dvou Adventure Lab sérií s názvy: "Pivovar Světovar - jak jde čas (I.)" a "Pivovar Světovar - jak jde čas (II.)". Pokud nevíte, o co se jedná, tak zde je malý návod, jak si hru užít.
Pro úspěšný odlov je potřeba mít mobilní telefon se systémem Android nebo iOS, v něm staženou aplikaci Adventure Lab a přístup k mobilnímu internetu po celou dobu hry. Máte-li toto vše, spusťte v aplikaci hru "Pivovar Světovar - jak jde čas (I.)" a vydejte se za dobrodružstvím. Po odehrání této první série pěti labek spusťte sérii druhou nazvanou "Pivovar Světovar - jak jde čas (II.)".
Po krátké procházce okolo budov bývalého pivovaru Světovar Vás čeká odměnou tato bonusová keš.
Hledejte ji na souřadnicích: N 49° 43.ABC′ E 13° 24.RSD′. Čísla potřebná k nalezení těchto souřadnic získáte po zadání správných odpovědí na Lab zastaveních obou zmíněných sérií.
Pokud byste nestíhali v zápalu hry cestou číst zajímavosti týkající se tématu uvedené u jednotlivých labek, je šance, dozvědět se je shrnuté v kostce i v následujícím textu.
Příběh plzeňského Světovaru, aneb od pivovaru k moderní čtvrti
Plzeňský Světovar prošel během času cestou od velkých plánů, přes rychlý vzestup i úpadek a vojenské chátrání až po dnešní postupnou přeměnu v moderní Hi-tech čtvrť 21. století. Areál rozprostírající se na ploše několika hektarů tak odráží osud průmyslové architektury střední Evropy. Následující přehled shrnuje klíčové milníky.
1. Zlatá éra: Nejmodernější pivovar monarchie (1910–1932)
Na počátku 20. století měla Plzeň v pivovarnictví jasného vládce, kterým byl Měšťanský pivovar (dnešní Prazdroj). V roce 1910 se ale skupina místních podnikatelů, právníků a finančníků rozhodla tomuto monopolu konkurovat a založila Český plzeňský pivovar, pro který vybrala chytlavý název Světovar.
Na tehdejším okraji města na Slovanech vyrostl v letech 1911–1913 areál (viz Obr. 1 a Obr. 2), který patřil k technologické špičce Rakouska-Uherska. Projekt vytvořil architekt Bohuslav Strébl a stavbu dostala na starost renomovaná plzeňská firma Müller & Kapsa. Ta tehdy riskla novinku a místo na klasické cihelné zdi vsadila na pokrokové železobetonové monolitické konstrukce (tzv. systém Considére), díky kterým stavby vydržely dodnes.
Obr. 1: Pivovar Světovar - celkový pohled, r. 2014 (zdroj: Muzeum TechToweru)
Areál byl od začátku rozdělen do logických funkčních celků podle toho, jak v něm pivo putovalo:
-
U vjezdu z Koterovské třídy stála secesní správní vila pro vedení a obchodní partnery a naproti ní bytový dům pro zaměstnance.
-
Uvnitř areálu dominovala pětipodlažní sladovna a varna se strojovnou a kotelnou, odkud spaliny odváděl 50 metrů vysoký komín. Tady se pivo vařilo a strojovna dodávala elektřinu a umělý chlad pro zbytek továrny.
-
Na druhé straně dvora se tyčil obří východní blok. Ten v sobě spojoval spilku pro kvašení, nadzemní i polopodzemní ležácké sklepy a výstav (expedici) s přímým napojením na vlakovou vlečku. Celému tomuto bloku dodnes vévodí 32 metrů vysoká vodárenská věž.
Obr. 2: Pivovar Světovar - pohled od vstupní brány (zdroj Aukro.cz)
Světovar hned po spuštění zaznamenal obrovský boom. Zavedl technologické novinky, jako např. rozvážení ledu zdarma do hostinců, a úspěšně exportoval pivo do celé Evropy i zámoří. Slibný rozjezd však významně zasáhla první světová válka, která přetrhala exportní vazby. Pivovar se sice v průběhu 20. let pokusil o masivní návrat na trh, ale jeho osud definitivně zpečetila Velká hospodářská krize. V roce 1932 oslabený podnik skoupil konkurenční Gambrinus, který vzápětí splynul s Měšťanským pivovarem. V roce 1933 byl původní výstav piva zastaven, cenné měděné technologie odmontovány a ze Světovaru se stala pouhá lahvovna a sklad.
Další dobové fotografie je možno vidět v galerii, viz Obr. 3 a Obr. 4.
2. Éra armádní: Padesát let za ostnatým drátem (1941–1990))
Masivní betonové budovy s obrovskou nosností podlah a strategická poloha u železnice brzy přilákaly armádu. V roce 1941 areál zabral německý Wehrmacht. Zčásti zde skladovaly materiál také Škodovy závody. Právě kvůli blízkosti seřaďovacího nádraží a Škodovky dostal areál na konci druhé světové války při spojeneckých náletech přímý zásah. Varna a sklady byly poškozeny, avšak železobetonové konstrukce bombardování bez větších statických poruch vydržely.
V roce 1947 převzala areál Československá lidová armáda a vznikla zde Kasárna Slovany. Pro běžné Plzeňany se území na padesát let uzavřelo za ploty a ostnaté dráty.
Vojáci budovy využívali čistě pragmaticky, bez ohledu na jejich architekturu:
-
Správní vila sloužila jako velitelství posádky, přičemž k ní byla přistavěna nevzhledná strážnice s celami předběžného zadržení. Bytový dům byl přeměněn na ubytovnou pro vojáky.
-
Sladovna vzhledem ke svým rozsáhlým vícepatrovým prostorům byla využívána jako velkokapacitní armádní sklad pro skladování vojenského materiálu, výstroje a proviantu. V jejím interiéru vznikly účelové příčky a celý objekt byl přizpůsoben výhradně logistickému provozu bez ohledu na estetiku.
-
Varna a kotelna se staly centrální uhelnou kotelnou pro vytápění kasáren. Vnitřní vysoké haly vojáci necitlivě přepažili novými betonovými stropy, aby získali víc pater pro sklady.
-
Ležácké sklepy, které byly z pivovarských let dokonale zaizolované a neměly okna, byly proměněny v protiatomový kryt civilní ochrany a záložní velitelské stanoviště. Sály byly zaplněny vojenským a chemickým materiálem. Vodárenská věž fungovala jako strategická nouzová zásoba pitné vody pro celou posádku pro případ války, a v její šachtě byly instalovány rozvody armádní telefonní a radiové sítě.
-
Výstav a stáčírna s velkými vraty a rampami se proměnily v autopark, garáže a autodílny. Parkovaly zde desítky vojenských nákladních aut a v betonu vznikly montážní jámy pro mechaniky.
Armáda budovy udržovala jen minimálně. Když v 90. letech minulého století kasárna opustila a majetek přešel na město Plzeň, byl areál v dezolátním stavu, šedivý, zanesený sazemi z uhlí a plný nehodnotných vojenských přístavků. Půda byla kontaminovaná úniky ropných látek z vojenských aut.
Armádní éru připomínají Obr. 5 a Obr. 6 v galerii.
3. Současnost a budoucnost: Hi-tech čtvrť 21. století (2020–2026+)
Návrat k civilnímu životu nebyl snadný. První velký plán z roku 2011 proměnit ležácké sklepy na multikulturní centrum v rámci projektu „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“ ztroskotal na nečekané překážce. Při stavebních pracích byla ve stěnách ležáckých sklepů objevena masivní ekologická zátěž v podobě karcinogenního korkodehetu, který dříve v pivovaru sloužil jako izolace chladicích boxů. Město muselo projekt zastavit a investovat desítky milionů korun do kompletní dekontaminace.
Skutečný zlom nastal v letech 2020–2022. Architekti navrhli odvážnou změnu a do původně slepých betonových zdí ležáckých sklepů byla vyřezána velká prosklená okna. V únoru 2023 byl slavnostně otevřen jeden z nejmodernějších technologických parků v ČR TechTower Plzeň (viz Obr. 7 a Obr. 8 v galerii), kde dnes sídlí startupy, programátoři a inovátoři. V bývalém výstavu (expedici) funguje moderní restaurace a konferenční sál, a v šachtě vodárenské věže byla vybudována 10 metrů hluboká nádrž (viz Obr. 9 a Obr. 10 v galerii), kde se testují podvodní drony. Souběžně s ním byla kompletně obnovena a v září 2022 otevřena secesní Správní vila (viz Obr. 11 a Obr. 12 v galerii). Ta má dnes speciální využití, v přízemí sídlí mateřská škola s příznačným názvem „Droníci“ a v patře technologické centrum SIT Port, které pomáhá studentům a začínajícím podnikatelům proměnit jejich technologické nápady v úspěšné projekty a reálné firmy. Opraven byl i původní industriální komín.
Začátkem roku 2026 započaly stavební úpravy bývalé kotelny (Obr. 23), která by se měla do května 2027 proměnit v testovací polygon pro robotiku.
Monumentální historická varna (Obr. 13 a Obr. 14 v galerii) a sladovna (Obr. 15 a Obr. 16 v galerii) na svou finální rekonstrukci teprve čekají. Jsou staticky zajištěné a město s nimi podle v roce 2025 aktualizované územní studie v dlouhodobém plánu počítá jako s komunitním a kulturním centrem nové čtvrti, které nabídne koncertní a divadelní sály, galerie, ateliéry a menší obchody či kavárny.
V roce 2026 se také postupně stává realitou vize proměny areálu bývalého pivovaru Světovar v Plzni na Slovanech v živou městskou čtvrť (Obr. 17 a Obr. 18 v galerii). Město Plzeň zde staví dostupné bydlení pro mladé rodiny a klíčové profese (lékaře, záchranáře, policisty). Blok A5, nárožní dům na Koterovské třídě se 40 byty a novou služebnou městské policie v přízemí a Blok E umístěný naproti TechToweru zahrnující 34 bytů (Obr. 19 a Obr. 20 v galerii) jsou před dokončením pro předání nájemníkům ve druhé polovině roku 2026. V přípravě je projektová dokumentace pro navazující bloky A1–A4 (dalších 68 bytů).
Z dříve uzavřeného území se tak stává otevřená městská čtvrť, kde se stará architektura mísí s novou bytovou výstavbou. Vnitřek čtvrti je navržen jako zelená pěší zóna (tzv. Světovarský bulvár) s omezením rychlosti na 20 km/h. Pro eliminaci aut se dokončuje na okraji u Slovanské aleje velkokapacitní Parkovací dům Světovar (Obr. 21 a Obr. 22 v galerii) pro 433 aut s plánovaným otevřením v listopadu 2026.
Světovar tak během jednoho století urazil neuvěřitelnou cestu. Z uzavřeného vojenského prostoru se stal ukázkovým příkladem toho, jak lze průmyslové dědictví našich předků citlivě transformovat pro potřeby moderního života, bydlení a vědy.
Konkrétní rozmístění budov areálu bývalého pivovaru Světovar přibližuje níže uvedený Obr. 24. Další pohledy na tento areál lze najít v galerii, viz Obr. 25 až Obr. 30.
Obr. 24: Pohled na budovy areálu (vlastní foto z 5. 6. 2026)
Další použité zdroje:
https://pamatkovykatalog.cz/
https://www.techtower.cz/
https://smartcity.plzen.eu/rekonstrukce-techtower-pokracuje/
https://ukr.plzen.eu/
https://www.designmag.cz/architektura/110885-byvaly-pivovar-a-lezacke-sklepy-v-plzni-se-promenily-na-moderni-technologicky-park-techtower.html
https://pam.plzne.cz/stezka/39-svetovar-petrin-a-okoli-homolky
https://plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/plzen-zahajila-vystavbu-domu-se-40-byty-parkovistem-a-komunitni-zahradou/
https://www.stanplzen.cz/2025/06/06/na-plzenskem-svetovaru-zacina-stavba-dalsich-34-mestskych-bytu/
Při odlovu keše buďte, prosím, obezřetní, zdejší kraj je často trochu přelidněný.
Přeji všem úspěšný lov!