Na úpatí Krušných hor stojí městečko Jindřichovice, kde se nalézá budova mauzolea, v němž je uloženo asi 7.200 malých rakviček, které ukrývají kosterní pozůstatky srbských zajatců, z nichž většina zemřela ve zdejším zajateckém táboře, který zde byl zřízen a provozován v letech 1915-1918.
Vznik tábora pro válečné zajatce byl pravděpodobně iniciován hraběcím rodem Nosticů, který vlastnil panství Sokolov, Jindřichovice a Kraslice. Pro zřízení tábora nabídl několika hektarový pozemek, jenž se nalézá mezi hlavní silnicí Sokolov-Kraslice a mezi okresní silnicí Jindřichovice-Rotava. Na panstvích Jindřichovice a Kraslice drželi Nosticové tisíce hektarů lesního majetku, kromě toho pak i tisíce hektarů orné půdy a pastvin. A tak potřebovali pracovní síly, které by nahradily pracovníky, jež museli nastoupit do vojska. Kromě toho vlastnili Nosticové několik pil a kamenný lom.
Velitelství armády Rakousko-Uherska přijalo nabídku Nosticů, vyslalo do Jindřichovi generála armády Raudnitze a ten zřízení tábora na navrhovaném místě schválil. Městečko leží v místech, které je jedno z nejstudenějších míst v Čechách vůbec. Když do tábora dorazili jako první ruští zajatci, zhodnotili zdejší počasí jako sibiřské. Zajatecký tábor byl určen a naplánován pro 25.000 zajatců, ale v posledních letech války zde bylo až 35.000 zajatců.
V červnu 1915 přišlo do městečka vojenské komando, které se nastěhovalo do domku vdovy Svorníkové, ale když přišly prázdniny a uvolnily se budovy školy, nastěhoval se celý štáb do školní budovy. Vojenskými zeměměřiči byl zpracován plán výstavby tábora. Přišlo prvních asi 300 ruských zajatců, kteří začali se stavbou vodovodu, neboť bylo zřejmé, že pro tak značný počet lidí, kteří budou v zajateckém táboře, by městský vodovod nestačil. Zároveň se začalo s budováním reservoáru pro vodovod.
Velitelem tábora byl určen velitelstvím armády obrst Franz Laser a jeho zástupcem se stal jeho pobočník František Husák. Později dostala škola i telefonní spojení, byla zde umístěna i útvarová pokladna tábora. Školu hlídala pravidelná vojenská stráž, která se v časových termínech pravidelně střídala. Již v říjnu začali přicházet do Jindřichovic zajatci ze srbské fronty. V táboře bylo již vybudováno několik baráků a celý štáb zajateckého tábora se přestěhoval přímo do tábora, kde se horečně a rychle budovaly další baráky, ale i budovy skladů, hygienických zařízení, zdravotní střediska a dalších zařízení nutných pro tak značný počet lidí.
Během válečných událostí na území Srbska však bylo mnoho lidí, kteří byli okupační armádě Rakousko-Uherska (RU) nebezpeční a nepohodlní a tak bylo nutné, aby ze Srbska byli odstraněni. A tak do zajateckého tábora byli umísťováni i nepohodlní lidé. Byl zde internován 91letý srbský pravoslavný biskup i se svým 8letým pravnukem, bylo zde i několik desítek žen, vesměs ze srbských intelektuálních kruhů. V zajateckém táboře bylo několik set srbských důstojníků v hodnosti od poručíka do generála.
Více informací najedete zde Zajatecký tábor Jindřichovice v Krušných horách. Dopotučuji si to přečíst, je to opravdu zajímavé a poučné.
O keši
Keška se nachází v blízkosti dvou křížů.. Kříže i celé místo bývalého tábora mají svojí atmosféru, možná i kvůli tomu, že tu tolik zajatců žilo i umíralo. Je zvláštní, že tábory 2. světové války jsou obecně známé, ať už větší či menší, ale o jednom z největších táborů u nás i v celém bývalém Rakousku - Uhersku ví jen málokdo, a to je dle mého velká škoda. Ať jsem chtěl či nechtěl ( já nechtěl ) sem kešku dát, tak toto místo si svojí pozornost určitě zaslouží. Prosím, nedělejte hluk, a vše, co jste si sem přinesli, si i odneste. Nechte toto místo tak, jak tu je. Nic neničte, nezahazujte nebo bůhví co ještě. Pouze se kochejte, ať už pohledem či hmatem, ale dbejte na to, aby se kříže nebo pomníky nerozbili. Nechte tomuto místu svůj klid. Děkuji.
Krabičku najdete mimo kříže a betonové sloupky, které jsou okolo celého místa. Kešku hledejte hlavně očima ! Najdete ji u země. ( nápověda pro toho, kdo čte listing :-)
Líbilo se vám toto místo ? Podělte se s námi v logu o vašich zážitcích, či o nějakých informacích či příběhu o tomto táboře. Klidně můžete přidat i foto, ať už dnešní, nebo starší. Díky.
EDIT 2022: Místo prošlo rozsáhlou rekultivací a od rekultivace jsem na místě nebyl, tedy některé údaje uvedené v listingu nemusí odpovídat realitě.