|
Vítejte na dalším pokračování série AGT. Kozinec, též Varta. Výrazné návrší (314 m n.m.) nad pravým břehem Botiče mezi Horními Měchopuly a Hostivaří. Zatímco k východu a severu klesá pouze mírně, na jižní a západní straně spadá k Botiči strmými, místy skalnatými srázy. Východní úbočí včetně samotného vrcholu je dnes zastavěno hornoměcholupským sídlištěm Na Vartě, severně těsně pod vrcholem oplocený areál vodáren, západní část návrší je součástí Hostivařského lesoparku. Na nejzápadnější ostrožně pozůstatky hradiště, na jižní na okraji lesoparku bývalý pionýrský tábor, dnes sportovní areál.
Na svazích nad Botičem četné drobné staré lůmky, na nejzápadnější hraně (zhruba severně od hráze Hostivařské přehrady) pozoruhodný výchoz svisle postavených křemencových vrstev.
Z vrcholu byl až do jeho zastavění kolem roku 2005 úžasný výhled k severu, východu i jihu - dnes pouze částečný výhled jižním směrem (údolí Botiče, vltavskosázavské rozvodí) z východní části ulice Padovská a areálem vodojemů silně narušený výhled k severu (Ládví, Bezděz...) od horního oplocení areálu.
Geologie
Místy našeho zájmu prochází naucná stezka Údolím Botiče a její páté zastavení se věnuje právě geologii místa.
V okolí této zastávky (ve svahu) vychází skalní podloží na povrch, takže zde máte příležitost pozorovat v profilu, vytvořeném zářezem potoka, sled zemských vrstev.
Začátkem prvohor, asi před půl miliardou let, byla tato krajina mořským dnem, na němž se ukládalo bahno. To se v pozdějších obdobích zpevnilo v břidlice, prachovce (velmi jemné břidlice) a písek z období mělkého moře ve velmi tvrdé křemence (pískovec zpevněný křemitým tmelem).
Břidlice
Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.
Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny.
|
|
Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.
V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.
V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.
Břidlice také může obsahovat fosilie organismů.
Pískovec
Pískovec je zpevněná, klastická usazená hornina. Zjednodušeně lze horninu označit za pískovec tehdy, pokud podstatnou část tvoří zrna o velikosti 0,06 až 2 mm. Velmi časté jsou křemenné pískovce, kde podstatnou část zrn tvoří křemen. Pískovec vzniká stmelením zrn (odborně řečeno tzv. klastů - obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. jílovité) se říká matrix. Složení pískovce se liší podle místa výskytu. Pískovec mívá velmi různé barvy: od šedé přes žlutou až k červené (indikuje přítomnost oxidů železa), někdy může být i vícebarevný. Snadno se drolí a zvětrává. Hojně se využívá ve stavebnictví, sochařství a ke kamenickým účelům.
Pískovce jsou společně písky jedněmi z nejrozšířenějších sedimentárních hornin – společně tvoří více než čtvrtinu všech známých sedimentů na povrchu Země.
Anglický termín sandstone oficiálně zavedl Charles Lyell v roce 1833. Název je ve většině jazyků odvozen od hlavní složky - písku.
Další horniny
Ve svahu vidíme výchozy s úlomky prvohorních (ordovických) břidlic a křemenců i nejstarších prvohorních prachovců.
|
|
|
|
 |
|
Výchoz horniny na břehu přehrady
Paleontologie
V období ordoviku (před zhruba 450 miliony let) žilo již mnoho druhů bezobratlých živočichů, včetně trilobitů. Ve zdejších vrstvách se dají najít schránky ramenonožců (jsou zdánlivě podobné schránkám mlžů) a vzácně najdeme i úlomky krunýřů drobných trilobitů. V křemencích jsou zachovány rourky skolitů (mořských mnohoštětinatých červů). Je vhodné připomenout, že není dovoleno vytloukat zkameněliny ze stěny.
Trilobiti (název podle těla tvořeného třemi laloky – prostředním a dvěma bočními) jsou třída vyhynulých členovců patřící do vyhynulého podkmene Trilobitomorpha – jsou jednou z jejich vývojových větví. Objevili se ve starších prvohorách (kambriu), asi před 550–530 milióny lety. Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony let). Jednalo se o výlučně mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným exoskeletem. Exoskelet trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali.
Trilobiti patří mezi typické prvohorní živočichy – největšího rozkvětu dosáhli ve svrchním kambriu a ordoviku, další vrchol nastal v devonu. V permu přežívala už jen jediná čeleď Phillipsiidae, při velkém vymírání na konci permu trilobiti nadobro zmizeli. Dosahovali velikosti od 1 milimetru až po 90 centimetrů.
Celkově bylo až dodnes popsáno více než 17 000 druhů trilobitů.
Normální sled geologických vrstev (starší vrstvy pod mladšími) je zde narušen vrásněním, takže se v těchto místech starší předprvohorní břidlice nasunuly na mladší prvohorní. Hranice obou geologických období je několik set metrů směrem k jihovýchodu, dále už míjíme vrstvy bez zkamenělin.
Celý zbytek stezky prochází předprvohorními (proterozoickými) břidlicemi, usazenými na dně rozsáhlého moře v době před 640 až 580 miliony let, které v té době zalévalo větší část Čech.
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) V listingu zjistíte, co zde způsobilo, že mladší vrstvy hornin jsou zde až pod staršími vrstvami?
2) S jakým druhem trilobita se zde máme možnost setkat?
3) Vyjmenujte latinské názvy části tohoto trilobita.
4) V listingu uvádím dvě hlavní horniny, se kterými se zde setkáváme. Jednu naleznete na WP Hornina A a druhou na WP Hornina B. Obě místa navštivte a napište mi, která hornina se nachází na kterém WP.
5) Úkol: Vytvořte fotografie sebe v místě výchozích souřadnic a na obou stage (nepište, která je která) tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu. Vaše fotografie budou ozdobou mé cache.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|