Čertovy kameny
Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stojí, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha.
Čertovy kameny nemají dobrou pověst
- jak název napovídá, děje se tu ledacos s temnými silami, páchne to tady peklem a sírou. Povídá se, že za každou skálou se může objevit čert, který láká lidi, aby si šli prohlédnout poklady. Kdo se nechal omámit vidinou bohatství, ten už se ze skal nikdy nevrátil. Smutný osud zde potkal i jistou dívku. Její milý Honza se s tím ale nesmířil. Připravil si provazy, v kostele je namočil ve svěcené vodě a vyrazil do skal. Ani nemusel moc pátrat, pekelné mocnosti chystaly past na každého, kdo se sem do divočiny nechal nalákat. Mládenec tedy zčerstva vykročil vzhůru mezi věže a jiná roztodivná seskupení balvanů. Hned u první skály narazil na satanáše, který chasníka vábil na prohlídku bohatství. Honza se s pekelníkem nemazlil a přetáhl ho provazem po hřbetě. Čert zaskučel a schoulil se do klubíčka. Honza toho využil a přivázal ho ke kameni. Ďáblík už věděl, že je zle. Kroutil se, bědoval, prosil a sliboval hory doly. Prý Honzu k pokladu opravdu dovede, ničeho se nemusí bát, na takového kujóna by si přece žádnou levotu nedovolil. Honza ale nebyl dnešní, jen provaz ještě trošku utáhl, až ten posel ze samého Pekla bolestí zakňoural. Jasná obloha slibovala pěkné počasí a Honza se jen smál. Když pak slunce vystoupilo vysoko na oblohu a začalo pěkně pražit, provaz vyschl a čert vytrpěl svoje. Od té doby už se tu se svými druhy nikdy neobjevil... Ale kdoví? Kdo by si chtěl s Peklem zahrávat, že...
Čertovy kameny
Skalní ostroh s mohutným pegmatitovým skalním útvarem poskytuje z vyhlídkové plošiny nádherný výhled na Rychlebské hory. Dále pak do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. 40 metrů vysoká a 100 metrů dlouhá skalní stěna se nachází na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3km od města Jeseník. Jedná se o poměrně významnou lezeckou oblast tvořenou několika věžemi a okrajovými skalami. Skály jsou velice pevné a poskytují krásné lezení na plotnách, v kolmých a převislých stěnách. Dosahují výšky do 25m.
Pegmatit
- je obecné pojmenování hrubozrnné magmatické horniny, často obsahující velké idiomorfní krystaly. Pegmatity tvoří žíly nebo hnízda ve velkých tělesech intruzív - Intruze je termín z geologie, kterým se označuje pronikání magmatu do okolních hornin nebo prostředí. Hlavními minerály jsou křemen, živec , slída a další méně běžné prvky (Lithium, Bor, Berillium, Niob, Tantal nebo třeba Zirkonium a další). Výjimečně obsahují i drahé kameny. Nejen z tohoto důvodu jsou tedy často hledanou surovinou pro těžbu.
Pegmatit je vždy světlé barvy. Nejčastěji jsou bílé, našedlé, narůžovělé až po nažloutý odstín. Záleží na obsahu chemické příměsi v jednotlivých lokalitách.
Nejběžnějším typem jsou žulové nebo též granitové pegmatity. Nejčastějším způsobem vzniku je tuhnutí velkých magmatických těles, při kterých dochází k oddělení taveniny bohatší na těkavé složky. Přítomnost těchto složek zvyšuje mobilitu taveniny, což usnadňuje její pronikání do trhlin a prasklin, kde pak tvoří výplně v podobě žil.
Pegmatity mohou být využívány jako zdroj křemičitých látek pro výrobu keramiky a skla, pro své dobře vyvinuté, velké a čisté krystaly živce a křemene. V případě vhodného složení slouží jako zdroj výše jmenovaných vzácných prvků nebo polodrahokamů.
Pegmatity se u nás vyskytují hlavně na Domažlicku a v okolí měst Písek a Velké Meziříčí. Na Slovensku se nachází v Malých Karpatech, v Ďumbierských a Vysokých Tatrách a ve Slovenském rudohoří. Jedná se však o jednoduché pegmatity, které nejsou průmyslově významné a v důsledku svého nevhodného složení nemají zvláštní využití.
Ve světě jsou pak významné lokality v Brazílii (Minas Gerais) nebo v Kanadě (Tanco). Další ložiska pak najdete na Urale, v Karélii, Norsku a Švédsku. Známý pro svůj uranonosný pegmatit je pak povrchový důl Rössing v Namíbii.
zdroje:
Wikipedie, Encyklopedie geologie (Prof. Jan Petránek), a další
A nyní k šesti otázkám a úkolům , které vám umožní zdárně se zalogovat pod tuhle Earth keš.
1, Jaké tři hlavní minerály obsahuje Pegmatit?
2, Na úvodních souřadnicích se nachází bílá cedulka ČERTOVY KAMENY z roku 2015 - jaká hornina a minerál jsou na ní napsány?
3, Na vyhlídce změřte pomocí GPS nadmořskou výšku. POZOR na děti! pokud s vámi půjdou na vyhlídku.
Nyní se po modré turistické značce vydejte k přístřešku na Stage1 (viz foto). Vlevo od něj jsou ve skále blízko sebe dvě lezecké skoby. Zde si můžete prohlédnout krásný vzorek pegmatitu.
4, Jaký typ to je? (žíla nebo hnízdo)
5, Změřte jeho největší šířku a je u výše nebo níže zavrtané skoby?
6, Úkol třeba pro vaše georobotky - pokud je máte sebou :-) Kousek pod tím je další vzorek pegmatitu. Jeho konec (cca 10cm) zaujme podivným tvarem. Můžete zapojit dětskou fantazii. Jaké zvíře připomíná?
7, Udělejte fotku sebe nebo vaší GPS na vyhlídce či skály za přístřeškem - prosím nespoilujte! Tento úkol je nepovinný , ale potěší každého ownera.
Své odpovědi na mých šest otázek prosím posílejte přes profil zprávou nebo mailem. Ihned po zaslání se můžete zalogovat, případně připojit svou fotografii. Kdyby byly odpovědi špatné, tak si pište, že vás budu brzy kontaktovat :-) Logy bez zaslaných odpovědí jsem oprávněn smazat!
Děkuji za návštěvu a doufám, že se procházka na Čertovy kameny, výhledy a okolní příroda líbila. Pokud ne, tak se můžete vyblbnout na přírodním hřišti u stage1 nebo to zapít v hospůdce nedaleko vyhlídky.