Trocha povídání
Mnohé vinohradní búdy a sklepy byly postaveny už na konci 18. století. Stavby provedené z nepálených cihel nebo tlučenice (hlína s plevami natlučená mezi protěnné nebo prkenné bednění), hladce omítnuté a kryté doškem nebo i taškami, sloužily k lisování vína – téměř v každé byl vinný lis – a k ukládání ovoce. Búdy tak tvořily jedinečný celek lidové architektury až do poloviny 20. století, kdy podle módy obyvatel měst začaly být přebudovávány na rekreační chaty. Součástí řady vinohradních bud se stala i kaplička Panny Marie Sedmibolestné, zbudovaná v polovině 19. století.
Koncem 19. století však byly všechny vinice postiženy révovým kazem a pěstování vína v Havřicích zaniklo. Teprve v roce 1926 došlo k pokusu o obnovení vinohradnictví zásluhou Jana Sedláčka, který zakoupil a vysadil 700 révových hlav. Ani tento pokus nebyl příliš úspěšný. Několik vinohradů se udrželo do konce 2. světové války, v současnosti však už ani jeden vinohrad neexistuje. Vinohradní hory jsou většinou osázeny ovocnými stromy nebo leží ladem.
Jak se dostat bezpečně ke keši
Za dobrého počasí se dá až ke keši dojed autem, za velikého mokra a sněhu doporučuji auto nechat na doporučeném parkovišti.
Pro motoristy jedoucí od Brodu:
NEODBOČUJTE u motorestu Pepčín, není zde odbočovací pruh. Odbočte směrem na Vlčnov a po 10 metrech odbočte doprava a podél hlavní cesty se dostane až k hotelu pro psy.
P ř e j i l o v u z d a r
:o)
a třeba i na zdraví