Co víte o KHB - Přes Chlum [9] Traditional Cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měla významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Série keší "Co víte o KHB" vám při putování za deseti krabičkami s deseti tematickými listingy nabízí možnost ponořit se do problematiky KHB trochu detailněji. A záleží už jen na vás, zda tuto sérii přijmete jako výchovně-vzdělávací ... či jako příjemnou a odpočinkovou procházku ... či jako deset levných bodů. Ať tak nebo tak, vždycky to splní svůj účel.-) A tak se vydejme na cestu slovy KHB: "Směle kupředu!"

NĚCO MÁLO K TÉTO SÉRII:

V první řadě velký dík, že Martin.Štoky zpracoval tak báječné listingy a dal je k dispozici i nám ostatním :)

A tak i já si vás dovoluji pozvat na procházku po červeně značené turistické trase, protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu přímo vybízejí!

Naše "červená" začíná v Plzni Doubravce na konečné MHD a vede kolem Ejpovického tunelu k rozhledně na vrchu Chlum a odtud do Bukovce a dále pokračuje souběžně s NS Zábělá, kolem vyhlídky Holý vrch, Přírodním parkem Horní Berounka.

K poslední 10. krabičce to máte cca 4,5 km a naleznete ji nedaleko rozcestníku Horní Zábělá - školka. Pak už je jen na vás, jestli seběhnete do Zábělé, nebo budete pokračovat stále po červené až do Chrástu a možná ještě dál :) Anebo jestli si projdete zbývající část NS Zábělá, či ji po chvíli opustíte a vrátíte se do Bukovce po zelené turistické značce a odtud využijete MHD či se napojíte na NS Údolím Berounky a obejdete Chlum zpátky na Doubravku ... a tak bych mohla pokračovat dála dál, možností je opravdu mnoho a další krabičky jsou všude kolem vás

HAVLÍČKŮV MÝTUS

Druhý život Karla Havlíčka začal bezprostředně po jeho smrti - už samotným pohřbem 1. srpna 1856, který se stal národní manifestací. Účastnili se jej nejen lidé z Prahy, ale i ze vzdálených míst. Doprovázeli rakev s Havlíčkovými ostatky z domu smutku až na Olšanský hřbitov, kde byl uložen k poslednímu odpočinku. Účastníci pohřbu byli úředně sledováni a ti aktivní byli úřady posléze stíháni (např. vlastenec Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové).

Už necelých třicet let po jeho smrti - v roce 1883 - byla odhalena první socha Karla Havlíčka v Kutné Hoře před Vlašským dvorem, již následovaly desítky dalších soch a bust. Konaly se havlíčkovské slavnosti, zakládaly se havlíčkovské podpůrné jednoty, byly vydávány sborníky z jeho díla. Tak jak se úřady bály Karla Havlíčka za jeho života, neodvážily se represivně zasahovat ani proti těmto vlasteneckým aktivitám. Naopak je se skřípěním zubů povolovaly.

Přirozeně měl Karel Havlíček pro svůj um i povahu za svého života mnoho obdivovatelů i protivníků. Jeho smrt v nedožitých pětatřiceti letech ale do budoucna vytvořila specifický odkaz, postavený hlavně na novinářově nezdolném charakteru „bojovníka“ a nezáviděníhodném osudu „mučedníka“. Tyto interpretace vydržely více než sto let a teprve poslední tři dekády se badatelé snaží k Havlíčkovu životu a odkazu přistupovat převážně kriticky a bez potřeby jej zneužívat.