Svaty Vaclav ve Vesci Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na výchozích souřadnicích samozřejmě nehledejte!!!
Stojí zde svatý Václav a je to také stage 1
Tahle kraťoulinká multinka má za úkol vás informovat o zdejší soše, kolem které jste už možná prošli, aniž by jste si jí všimnuli.
Něco o soše
Socha svatého Václava – památka na starodávný Wesecz i Dörfel – stojí poněkud stranou rušných ulic. Najdeme ji při jedné z nejstarších stezek spojujících odpradávna Vesec s Doubím. Dnes trasu dávné cesty přes údolí Doubského potoka kopírují ulice U Střediska a Doubská. Sto šedesát centimetrů vysoký patron české země z pískovce stojí na dvoumetrovém mohutném podstavci ozdobeném výjevy svatého Jana a svatého Štěpána. Václav je zde vyobrazen podobně jako na mnoha jiných sochách na českém venkově – jako vévoda s korunkou, panovnickým pláštěm, vlajkou a štítem s orlicí. Na přední straně podstavce je nečitelný německý nápis, který začíná slovy: Ó, svatý Václave, oroduj za nás. Na soklu podstavce je pak psáno: Errichtet von Wenzel Wondrak in Dörfel Nr. 64 im Jahre 1848 (Zřízeno Wenzelem Wondrakem z Vesce č. 64 v roce 1848).
Wondrakovi, vesecký německý rod s českým jménem bývali nesmírně houževnatí a činorodí. Patřily jim manufaktury, rozsáhlé louky i dům vedle svatého.Dodnes si ta stará stavba udržela svoji přívětivou podobu a popisné číslo. Je o to milejší, že v současné době je ve Wondrakově rodovém statku hostinec. Zástupci rodu Wondraků, původně nepochybně Vondrů či Vondráků, se na Liberecku objevovali již v 18. století. Tehdy se zde také narodil vesecký Wenzel Wondrak, který měl sedm dětí: vedle dvou dcer i 5 synů, kteří si v průběhu 18. století založili všemožné a prosperující podniky. Josef měl manufakturu přímo ve Vesci, Franz pak podnik v Hejnicích a Dlouhém Mostě, Ignaz byl statkářem v Šimonovicích, čtvrtorozený Wenzel otcův dům a plátenickou dílnu ve Vesci a nejmladší Anton vyráběl plátno v Doubí. Z generace na generaci se u Wondrakových dědilo jméno Wenzel čili Václav a ten ze synů, který je získal – kupodivu ne vždy ten nejstarší, ale většinou čtvrtý ze všech – dostal i postupně zvětšovaný rodový dům na kopci nad řekou ve Vesci. Již Václav druhý u něj nechal roku 1848 vztyčit svatováclavskou sochu – na ochranu svého rodu a také jako připomínku dalších svých dvou dětí, které mu zrovna v té době náhle zemřely.
Autor kresby: Petr Ferdyš Polda
Socha je krásnou ukázkou lidového kamenického řemesla, její forma navíc velice připomíná statue z Českého ráje, a je tak možné, že pochází z dílny některého z tamních českých mistrů. Wenzel Wondrak za ni ve své době zaplatil 300 zlatých, které získal prodejem malého domku poblíž rodového sídla. Roku 1865 Wenzel druhý zemřel ve věku 75 let a dům se sochou přešel na čtvrtého syna – samozřejmě taktéž Wenzela Wondraka. Ten zde žil a pokračoval v rodové tradici tkaní lněných látek až do roku 1898, kdy zemřel, a jeho majetek získal druhorozený třicetiletý syn Wenzel. Ten jej držel až do druhé světové války, jejíž následky přinesly zpřetrhání rodové historie německého rodu s českým jménem ve Vesci. Dům získal nové obyvatele a historie staré sochy, ještě před válkou Vesečáky nazývané „der steinere Wenz“ čili „kamennej Venda“ , rázem upadla v zapomnění. Zanikl pak starý plůtek chránící pískovcového svatého a postupně se měnilo i okolí – rozsáhlé louky postupně zaplnily nové domy a továrny. Přesto však i noví čeští obyvatelé Vesce starou památku na dávné předky chránili a nikdy ji nikdo nepoškodil. Václav tak ve vší vážnosti stál u starého domu č. 64 až do roku 2008, kdy se jej kdosi neznámý pokusil z podstavce sundat; těžká socha ovšem zloději vzdorovala a nakonec spadla dolů do trávy tak šťastně, že se téměř bez poškození jen zabořila do měkké hlíny. Druhý den byla přenesena do bezpečí a dnes nezbývá než doufat, že po nezbytném restaurátorském zásahu se „kamennej Venda“ zase brzy vrátí na své místo, kde bude připomínat starý Vesec i generace houževnatých tkalců Wenzelů Wondraků.
zdroj:Liberecké zajímavosti - Kniha druhá od autora Marka Řeháčka
Poznámka: Socha se po restauratérské činnosti již navrátila zpět na své místo
Nyní ke keši
Na stage #1 - tedy na úvodních souřadnicích - vidíte sochu, o které nás informuje tato keška.
Napravo od sochy je v zemi nějaký objekt, je to ulomená kovová roura pak A=3, nebo je to čtvercový mezník pak A=6 a nebo je to břidlicový kámen potom A=7
Svatý Václav má na hrudi sponu s kulatým medailonem s vyobrazenou hvězdou, která má B cípů.
Pokud si myslíte, že socha bez podstavce je 178 cm vysoká potom číslo C=8, pokud však je to podle vás jen 149 cm pak je C=6 a pokud je váš tip 160 cm zapište si C=3
Na stage #2 - N 50° 44.387 E 015° 03.633 - vidíme dům zakladatele sochy č.p. 64
Dům má na střeše k silnici, na které stojíte D oken.
a nakonec číslo E získáme ciferací arabského trojčíslí na červené tabulce s názvem ulice.
Finální vzoreček
50° 4 (B2-D2-7).(A-2)(E-B-3)(D)
015° 0 (E-B).(A)(C)(B+2)
závorky nenásobíme, keška je PET, takže se do ní nevejdou ani CWG, ani žádné TB či GC (nejde zde o krásu provedení krabičky, ale o přivedení vás na zajímavé místo). Keš není v žádné schránce ani nikde na plotě.
Děkuji pánům Jiřím H. a Tomášovi H. bez kterých by tahle keška nemohla vzniknout.
Additional Hints
(Decrypt)
vaqvpvr: pgv yvfgvat
svany: uyrqrw hiavge