ROK S GEOCACHINGEM
Duben
Podle gregoriánského kalendáře čtvrtý měsíc v roce. Má 30 dní. Český název měsíce pochází z dubu, který se v tomto období odívá listím. Původně byl březen v římském kalendáři druhý měsíc v roce. Duben začíná stejným dnem jako červenec, v přestupném roce jako leden.
Aprílové počasí označuje počastí nestálé, proměnlivé a používá se i tehdy, pokud se hovoří o proměnlivém a nestálém počasí v jiný čas.
22. duben je 112. den v roce podle gregoriánského i juliánského kalendáře (113. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 253 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce vrby.
Svátek má dnes:
Evženie
Pranostika: Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Události 22. dubna v Česku:
1467 – Král Jiří z Poděbrad započal válečné operace namířené proti Zelenohorské jednotě.
1927 – Československý rozhlas se stěhuje do Národního domu na Vinohradech.
1945 – Rudá armáda osvobodila Opavu.
1947 – Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vyjeli od Aeroklubu v Praze na výpravu přes Afriku do Jižní Ameriky.
1950 – československá premiéra hry Ilji Prachaře Hádajú sa o rozumné v režii J. Dalíka, jedno z divácky nejúspěšnějších představení a zároveň vítězné představení Divadelní žatvy 1950.
1956 – V Opavě byl ukončen provoz tramvají.
O keších z RsG:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Myslivost
Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví.
Myslivost v prehistorii
Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě rybolov, ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například mamut), ale i mnohá dosud žijící: zubr, los, sob, jelen, bobr apod. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví.
Myslivost v předfeudální době
Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem Keltů a později Slovanů na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: luk a šíp, oštěp, sekera, nůž.
Myslivost v době feudalismu
V dobách feudalismu se do čela společnosti dostal panovník, který kromě jiných výsad získal s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. regál). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. V roce 1388 nařízení krále Václava IV. se ustavilo tzv. právo dominikální, které zavedlo lov jako výsadu vrchnosti. Lov se stal kratochvílí a sloužil spíše jako příležitost k reprezentaci. Rozvíjely se zbraně jako např. kuše, tesák, lovecký meč a od konce 17. století také lovecké ručnice. Rozvíjely se i techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve 13. a 14. století byly zakládány obory a bažantnice. V roce 1573 vyšlo Usnesení českého sněmu, které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.
Myslivost v novověku
V 17. - 18. století byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce 1695 vznikl Řád sv. Huberta, který založil František Antonín Sporck. V 18. století se díky řádům z let 1754 a 1756, které vydala Marie Terezie, bylo preferováno lesnictví před myslivostí. V roce 1786 vydal Josef II. všeobecný honební patent, který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat.
Myslivost v 19. Století
V 19. století stále trval trend, podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře jelení a zvýšily se stavy srnčí zvěře. Nastal prudký rozvoj bažantnictví. Ve zbraních se prosadily brokovnice, které měly na českém území velmi dobrou tradici. Po roce 1848 vydal císař František Josef I. v Olomouci Říšský patent o myslivosti č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavedeny byly nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod. V roce 1856 byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. 1873 na Moravě a v r. 1877. došlo k introdukci cizích druhů zvěře.
Myslivost ve 20. Století
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. V roce 1923 byla založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vyšel tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu pernaté zvěře a odklonu od chovu zvěře spárkaté (s výjimkou zvěře srnčí). V roce 1941 vyšlo vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné změnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v České myslivecké jednotě. V roce 1947 byl vydán zákon o myslivosti č. 225, který sjednotil právo myslivosti pro celý stát. V roce 1961 došlo k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací, jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného scelení pozemků, mechanizace v zemědělství a necitlivým změnám krajiny došlo k radikálním úbytkům některých druhů zejména drobné zvěře.
Chov zvěře
Chov zvěře je rozsáhlá činnost myslivce. Chovem zvěře se snaží dosáhnout na jemu svěřené honitbě zlepšení životních podmínek a zároveň udržovat stavy zvěře.
Lovectví
Lovectví bylo odpradávna součástí myslivosti. Je to nástroj k redukci početních stavů zvěře. Aby byl udržován ekosystém honitby je potřeba k lovu vyčlenit jedince, kteří již nejsou v honitbě nezbytní. Tomuto se říká průběžný odstřel neboli selekce.
odchyt - Odchyt zvěře je ze zákona zakázán, ale myslivost a ornitologie tvoří výjimku, neboť tato činnost je přímo nezbytná k výkonu této činnosti.
odstřel - Za účelem odstřelu bylo vyvinuto mnoho technik lovu, jejichž zvládnutí by mělo lovci zajistit optimální podmínky k odstřelu zvěře. Při odstřelu je důležité, aby byla zvěř usmrcena na místě.
Myslivecká zoologie a kynologie
Z hlediska chovu zvěře je nutno znát obecnou zoologii – je nutno znát vnitřní a vnější stavbu těla zvěře např. kvůli lovu a rozpoznání nejlepších míst zásahu. Velmi specifickou části zoologie je znalost plemen a skupin loveckých psů, jejich chovu, výchově a výcviku, vedení a použití – tedy myslivecká kynologie.
Myslivost a pytláctví
Jedním z klasických nešvarů myslivosti je okolnost, že řada pytláků se rekrutuje přímo z řad myslivecké veřejnosti. Statut oficiálního lovce a možnost volného pohybu se zbraní umožňuje jedincům snáze porušovat zákony a v konečném důsledku jsou velké škody na zvěři páchány přímo myslivci
Jak na keš:
Mnoho lidí si myslí, že myslivci jen tak s flintou přes rameno a psem u nohy chodí po lese, spílají všem, kdo nechodí po pěšinách, pořádají hony a střílí po všem, co jim přijde na mušku. Ale dohledat v lese škodnou, nebo postřelenou zvěř, které si zaleze do hlouby lesa a tam si líže rány, to je řehole. Většina zná příběh, jak malý Véna jezdil k dědovi, Myslivci a zažíval prázdninová dobrodružství. Tato keš tak trochu připomíná hledání Pod jezevčí skálou. K té si pro keš budete muset vylézt a keš dohledat.
Dobrý lov přejí GeoValaši
